středa 10. září 2014

Přirozená krása

Kolikrát už jste slyšeli věty jako: „Mám raději přirozeně krásné dívky!“ nebo: „Upřednostňuji přirozenou krásu, protože se mi nechce trávit mládí u zrcadla.“ Předpokládám, že stejně jako já již mnohokrát. Co to ale ta přirozená krása vlastně je a proč mě ten termín vždy tak pobaví? Překvapivě je tento článek určen spíše pro pány. Hodlám vám zničit pár iluzí.

Pojďme se nejprve podívat na význam slova „přirozený“. Slovník spisovného jazyka českého uvádí význam tohoto slova jako „daný přírodou, nevytvořený uměle, nezpůsobený lidským zásahem, přírodní“. A stejně tak ho chápu i já – přirozená krása je pro mě tedy termín značící krásu, které bylo dosaženo samovolně, bez vnějších úprav a zásahů, výtvor přírody prezentovaný ve své nejčistší formě. Přirozeně krásná dívka krom nezbytné hygieny ráno maximálně opláchne tvář, učeše vlasy a jde. Žádná kosmetické výrobky, žádné kosmetické procedury, a přesto se jí podaří dosáhnout současného všeobecně uznávaného ideálu krásy. O tom, jaký ten ideál je a jak moc jím všichni z etických důvodů opovrhujeme, tu mluvit nebudeme, protože to by bylo na další článek.

Teď však ruku na srdce, kolik z nás by bylo za takových podmínek skutečně krásných? Možná jedna ze sta. My ostatní musíme spoléhat na výdobytky moderní doby. Tak v čem přesně tedy spočívá význam tohoto pojmu, kterým se dnes tolik lidí ohání? Význam je prostý – obvykle označuje jen množství líčidel, které daná dívka používá. Přirozeně krásná dívka se maluje jen trochu nebo vůbec, přičemž při hodnocení jejích kladů často dojde i na posuzování charakteru. V diskuzích je obvykle popisována jako osoba povznesená nad pomíjivé věci, která raději vyběhne do přírody, pomáhá hladovým, případně se vzdělává ve filozofii, než by seděla několik hodit u zrcadel. Ženy s výrazným make-upem jsou pak odsuzovány jako povrchní poběhlice, které neví, kolik je 2+2 a které neudrží nohy u sebe. Nejsou stereotypy krásná věc? 

Kdysi jsem se zamyslela nad tím, kde vlastně vznikl ten mýtus, že dívky, jež se výrazně nelíčí, netráví hodiny u zrcadla. Sama používám líčidel jen minimum. Jednobarevné oční stíny, které uvidíte, až když zavřu oči, řasenka, a když mám náladu, čas a chci vypadat extra dobře, tak trocha černé tužky kolem očí. Nic víc. Žádný make-up, žádný pudr, žádné oční stíny až k obočí, žádná rtěnka, ani konturka. A když není nálada, nelíčím se vůbec. Doba líčení se mi pohybuje mezi 5 a 10 minutami. Dalo by se tedy říct, že se velmi blížím tomu, co spousta lidí zve přirozenou krásou, a proto naprosto nechápu onu rovnici „nelíčí se =/= je v koupelně denně pět minut“. Pánové mají určitou výmluvu. My ženy se nerady šíříme tím, jak dosahujeme svého vzhledu, raději ukazujeme jen výsledky, takže věřím tomu, že si spousta mužů opravdu myslí, že dosáhnout skvělého vzhledu je vlastně velmi snadné. Proč tomu však věří ženy nebo z jakých důvodů tento mýtus vědomě přiživují, to netuším. 

Pudlem celého problému je totiž nulové ponětí o tom, že líčení je jen špičkou ledovce. Je to ten nejmarkantnější zásah ve vzhledu, jehož si všimnete, protože jde o změnu náhlou a snadno odstranitelnou. Jednou se ta holka prostě odlíčit musí, i kdyby nechtěla. Jenže pouhé líčení je bolestně nedostatečné. Bez dobrého plátna by totiž ani Picaso nenamaloval umělecké dílo a já vám proto na své osobě ukáži, o čem přesně mluvím. Vypíšu vám veškerou kosmetiku, kterou používám a veškeré kosmetické úpravy, které na sobě páchám. 

Začneme vlasy. Mám nádherné vlasy a to i přesto, že jsou přirozeně slabší a přecitlivělé na zhoršené podmínky. Jejich nádhera je nepřekvapivě výsledkem mnoha přípravků. Samozřejmostí je šampon, u něhož jsem na dlouho zakotvila u jedné značky. Do objevení Syossu jsem musela co půl roku přesedlávat na něco jiného nebo značky střídat, aby se udržel efekt a vlasy se mi nepřesušovaly ani příliš nemastily. Po umytí vlasů si nanesu balzám na vlasy ve spreji, abych je mohla snadno rozčesat a příliš si je neničila, a tepelnou ochranu a výživu v jednom, aby se mi obnovily a neničily při fénování, protože v zimě se fénuji každý den a bez tohoto by se mi délka zkrátila tak o pět čísel. Po rozčesání si na tři čtvrtiny vlasů nanesu olej. Čím delší vlasy máte, tím jsou jejich konce starší a bez umělého promašťování a vyživování se snadno lámou, třepí a ztrácí živý lesk. Pak vyfénuji nízkou teplotou, protože čím rychlejší fénování, tím větší poškození, nebo lépe nechám samovolně uschnout. Jednou týdně si pak na vlasy nanáším smývatelnou masku, kterou na vlasech mívám kolem 10 minut.
Ani pleť nemám téměř bez vady samu od sebe. Každý den si při koupání myji obličej, krk a dekolt speciálním mýdlem, dvakrát denně si stejné partie čistím od nečistot pleťovou vodou a následně na ně nanesu denní krém. Trvalo mi věčnost, než jsem našla kombinaci přípravků, které se vhodně doplňují! Na noc používám těžší krém proti stárnutí, protože proti vráskám se musí bojovat od začátku. Kdo si vzpomene ve čtyřiceti, že vypadá na padesát, už toho vážně moc nezachrání. V intervalu jednou za týden pak dále používám obličejové čistící peelingové mýdlo k odstranění staré kůže, čistící masku a hutný výživný krém, který DMko vydává za pleťovou masku. Jednou za dva týdny je také potřeba upravit si obočí. 

Protáčíte oči v sloup? A to ještě zbývá zbytek těla! Tělovým mlékem se natírám každý den téměř celá, na ruce pak mažu speciální krém, protože běžné mi kvůli práci nejsou moc platné. Udržet si hebkou kůži není jen tak. V zimě ji vysušuje mráz, v létě zase slunce. Na chodidla používám antiseptický balzám, který je udržuje zdravá a pomáhá bojovat se ztvrdlou kůží. Na co nestačí, to musí dořešit jednou za týden pemza. Ve stejném intervalu také odstraňuji starou kůži z celého těla pomocí žínky z lufy – v zásadě to znamená naložit se do horké vany a pak ji ze sebe doslova sedřít. Krom vyčistění pokožky ji také krásně prokrvíte a přispějete tak k její pevnosti a vláčnosti. Nehty na rukou si zásadně jen piluji a udržuji na délce asi pěti milimetrů, přičemž pilování znamená zkrácení a vytvarování pomocí skleněného pilníku a následné zabroušení hran a uhlazení a vyleštění povrchu dalším, třístranným, pilníkem. Kvůli práci je také přelakovávám průsvitným lakem, aby se zpevnily a aby jim prach nenarušoval strukturu a nebarvil je do šeda. Dívky s horší kvalitou nehtů tak musí činit i bez prachu. A jelikož podléhám moderním trendům, tak se také holím a depiluji, což v mém případě zahrnuje i ruce, jelikož je mám chlupaté jako průměrný chlap.

To zíráte co? 5 přípravků na vlasy, 7 na obličej, 4 na zbytek těla a 7 kosmetických úprav. Celkem 23 vylepšení, z nichž většinu na sebe aplikuji denně a zbytek alespoň jednou za týden. A to nepočítám věci jako deodorant, čištění zubů nebo barvení. Tohle je pánové a dámy ta vaše přirozená krása, tohle všechno na sebe holka musí napatlat a tímhle vším musí podstoupit, aby bez líčidel vypadala skvěle. Takže ne, to že na sobě holka nemá ani řasenku vážně neznamená, že nevěnuje čas svému vzhledu. Ona mu ho věnuje téměř stejné množství jako ta, která se silně líčí, protože to líčení už je vlastně zanedbatelnou časovou položkou. Samozřejmě, najdou se výjimky. Ženy, které na tohle všechno kašlou. Na většině z nich to poznáte na první pohled a ta jedna ze sta má nesmírné štěstí, protože neušetří jen čas ale i 1000 Kč měsíčně. Proto říkám, zrušme ten termín a prostě na rovinu říkejme, že se nám líbí nenalíčená děvčata. Bude to přesnější ;) 

Závěrem pár otázek pro publikum? Kolik přípravků pravidelně používáte vy, dámy? A jaký je názor mého veškerého čtenářstva na kosmetiku, make-up a „přirozenou krásu“? Těším se na komentáře! 

4 komentáře:

kavárnistka řekl(a)...

Mě znáš, víš, jak vypadám a jak jsem líná s tím cokoliv dělat. Nejvíc sajrajtu mám asi na vlasy - šampon, občas kondicionér, když mi dorůstají, pěnu, abych s tou pakáží byla schopná něco udělat, a po nezbytném vyfénování ještě lak. Jinak to vypadá, jako kdybych na hlavě měla tak tři vlasy :-/
Co se týče ksichtu, sehnala jsem v Japonsku spešl mýdlo, které dokonce i zabírá na všechno to mastné svinstvo, a když si vzpomenu, ještě si ho na noc namažu krémem proti akné - a pak spoléhám na bb krém a černou tužku na oči. Nijak zvlášť to ovšem nepomáhá, hezkou pleť nemám a jsem smířená s tím, že nikdy nebudu. Malovat se neumím a učit se to nehodlám, ale obdivuju ty, co to zvládají. Holt nejsem hezká a už tomu ani nijak nepomůžu.

Máš můj respekt, že všechny popisované procedury zvládáš - mně by to lezlo krkem už po prvním týdnu :-X

Triquetra řekl(a)...

Souhlasím s Kavi.
Několikrát mě přepadl záchvat toho, že se budu snažit a udělám se hezčí, vydrželo mi to myslím nejvíc dva týdny a to jsem na sebe ty věci ani nezvládala plácat každý den.
Naučila jsem se každé (pracovní) ráno si přetřít pleť čistící vodou a, když mám, natřít si obličej denním krémem. Mám i noční, ale ten spíš leží nepoužitý na poličce.
Tělovým mlékům, maskám, balzámům na vlasy a podobným serepetičkám jsem nikdy nepřišla na chuť, nemám na to trpělivost.
Ano, občas mě přepadne takový ten pocit, že jsem strašně škaredá a měla bych s tím něco dělat, nakoupím si kosmetiku a jsem odhodlaná s tím něco dělat; ale jak jsem řekla, do dvou týdnů mě to přejde.
S mejkapem to je podobné, do divadla, na spešl příležitosti použiju řasenku a stíny a lesk na rty nebo rtěnku. Když jsem nastoupila loni do práce, ze začátku jsem se malovala, ale pak mi na ksichtě vyskákala vyrážka, od té doby jsem se vlastně ani jednou nenalíčila. Stejně na mě v tom tmavým kanclu za počítačem není vidět... xD

TSal řekl(a)...

Pozdní odpověď xD

Sabi-čan: Když mně už to ani nepřijde. Je to taková automatika, že si to ani neuvědomuji a spoustu těch věcí dělám, abych se pak necítila mizerně. Třeba kdybych si opláchla obličej a pak ho hned nevyčistila a nenamazala, tak za chvíli vypadám jak ještěrka. A lokty se mi vysušují až do krve, když se nemažu tělovým mlékem. Mám motivaci xD

Triq: Špatná reakce na líčidla je i mým důvodem, proč se nelíčím. To a má neschopnost na sebe namalovat cokoliv, co nevypadá jako klaunský make-up. Pudrů a i make-upů jsem zkoušela již několik a u každého jsem i po jednom použití dávala pleť tak dva týdny dohromady. Asi by se dala najít značka, která by mojí pleti nevadila, ale představa, že vyhodím několik tisíc z okna, než takovou najdu, se mi vcelku příčí. A bez dobrého základu nemá moc cenu si kouzlit složité stíny nebo cokoliv jiného. Takže asi tak xD

V každém případě jste mě nepotěšily. Já se opravdu považuji za normu... xD

kavárnistka řekl(a)...

Tak já osobně se nepovažuju za reprezentativní vzorek populace - mě už žádné krémy stejně nezachrání :D Chtělo by to zeptat se někoho "normálnějšího", kdo netráví většinu života zavřený doma u kompu XDD