pondělí 4. srpna 2014

Myš a nová technika

Před měsícem opět nadešel ten krutý čas, kdy jsem musela sednout k internetům a hrabat se v technických věcech. Bylo na čase koupit si nový mobil a tablet.

Všichni, kdo mě znají delší dobu, ví, že já a technika jsme vždy námětem na skvělou komedii. Pokud tedy dotyční nemusí hrát technickou podporu, protože pak to vnímají spíše jako horor. Pro vás ostatní svůj vztah k technice přiblížím. V zásadě věřím, že za všechny technické zázraky mohou skřítci. V žárovkách běhají skřítci s pochodněmi, v počítači si skřítci přenáší informace a rychle je kreslí na obrazovku a zeměplošské vysvětlení fungování fotoaparátu jsem převzala s nadšením. Skřítci jsou pro mě zkrátka uvěřitelnější než všechny ty chemické reakce, fyzikální zákony a počítání s písmenky, které si neumím ani představit, natož pochopit. Byť teď asi exaktněji založená část mého čtenářstva umírá smíchy, já se svými skřítky žiji šťastně a v harmonii. Většinou.


Problém nastává až ve chvíli, kdy si musím vybrat nějakou techniku. Výběr obou notebooků u mě byl záležitostí kolem dvou týdnů, než jsem vybrala tři nejstatečnější a nechala rozhodnout technicky zdatný dav. Dodnes nevím, jak jsem vybírala, protože nemám tušení, co ta číslíčka znamenají. Mobil a tablet jsem si pak nekupovala nikdy. Mobily jsem dědila a nový mi byl koupen jen jednou – bez mé přítomnosti. A tablet, ten jsem nikdy ani neměla, takže jsem maximálně předpokládala, že to asi bude něco jako počítač. Jen menší. A zase ta čísílka… 

Trénovala jsem na mobilech. Chtěla jsem něco jednoduchého, protože z mobilu jen volám, SMSkuji a hlavně ho používám jako budík, a odolného, protože s ním minimálně jednou týdně fláknu o silnici. Z extra funkcí mi šlo pouze o fotoaparát, přičemž mi ani v nejmenším nešlo o kvalitu fotek. Jsem totiž zvyklá mobil používat místo poznámkového bloku pokaždé, když dojde na nějakou knihu, plakát nebo cokoliv jiného, z čeho bych informace musela jinak opisovat. Právě s fotoaparátem byl problém, protože všechny nejlacinější mobily ho neměly a já tak musela zvednout rozpočet na 700 Kč. Koukala jsem asi dva dny a nic moc jsem nevykoukala. Nakonec jsem ale brečela tak dlouho, až se sestra slitovala a něco mi vybrala sama. Mým novým miláčkem se tak stala Nokia 108 Dual SIM.

Po měsíci užívání mohu říct, že jsem se sestřiným výběrem spokojená. Mobil se už třikrát rozletěl na kusy, ale vydýchal to v pohodě, takže odolný nejspíš bude. Ovládání a nabídky jsou jednoduché a tedy jsem se s ním naučila vcelku rychle. Akorát jsem zprvu neustále vyjížděla z SMS, protože se z nabídky vyjíždí a písmenka se mažou přesně opačnými tlačítky. Budiž pochválen výrobce za to, že se rozepsané SMS rovnou ukládají a tak jsem po najetí do psaní zpráv mohla plynule pokračovat. Dvě nevýhody ale má. Hovory mám strašně potichu a nikde jsem nenašla možnost nastavení, takže se telefonovat dá jen v klidném prostředí. Druhým nedostatkem byla nutnost paměťové karty, bez níž foťák vůbec nefungoval. Náklady mi tak vzrostly o dalších 150 Kč. 

O dva týdny později jsem se dokopala k tabletům. Byl to horor. Tak nějak jsem vůbec nevěděla, od čeho začít a jaké parametry vlastně chci. Ano, je to jako počítač, ale s menším výkonem. Ta podivná čísílka jsou někde úplně jinde a já nikdy žádný tablet nedržela v ruce, takže jsem ani nevěděla, jak přesně funguje. Prioritně jsem ho chtěla na přehrávání filmů a čtení textových souborů. Ostatní funkce pro mě byly příjemným bonusem, ale jejich přítomnost/absence neovlivňovala výběr. Jaký procesor ale bude na filmy stačit, nebo jak zjistit, jaké formáty to podporuje? To byly otázky, které mě strašily, dokud jsem ho neměla v ruce a nevyzkoušela to. 

I zde jsem do výběru zamontovala sestru. Nakonec jsme skončily se čtyřmi favority – dva sestřiny a dva moji. Sestřiny tablety jsme zamítla. Jeden byl od mně neznámé značky a druhý měl 11“. Kvůli úhlopříčce jsem se dokonce vypravila do vedlejšího města, abych zjistila, jak to ve skutečnosti vypadá, protože centimetry sice psané byly, ale jedna věc je si to nakreslit a druhá potěžkat v ruce. 11“ jsem velmi rychle zamítla, protože to byly strašné krávy, které bych nejspíš nenarvala ani do kabelky. Došla jsem tedy k názoru, že chci něco kolem 8“. Sestry se sice trochu dotklo, že jsem jejího výběru nevyužila, ale její dotazy a návrhy mi pomohly zaměřit se na správné věci, přečíst si to potřebné a hlavně si to v hlavě nějak srovnat. Nakonec jsem tedy skončila u Sencor ELEMENT 7.85Q101, láskyplně přezdívaného Tabletka.

A dojmy po měsíci užívání? Jak jsem bez něj mohla žít?!! Tablet je skvělá věc. Sledování filmů mi šlape a zabilo mi už spoustu nudného času v… uhm… tak různě. Vždycky mě štvalo, že jsem rozkoukala film a pak musela někam jít. Teď můžu filmy sledovat víceméně kdekoliv. Také se konečně dokopu ke všem pdf knihám, které mám již tři sta let v počítači. Pravda, čtečka to není. Čtení souvislého textu se po půl hodině stává problémem a chce to pauzu, abych si nevyškrábala oči. S komiksy je to lepší, tam vydržím i přes dvě hodiny. S tím jsem ale počítala předem, protože mi bylo jasné, že něco, co přehraje filmy, bude mít těžko obrazovku, která by se rovnala čtečkám. Původně jsem vlastně uvažovala o čtečce knih, abych s sebou do práce a na cesty nemusela tahat bichle. Jenže čtečky nejsou zrovna nejlacinější a tablet mě v závěru vyšel laciněji s tím, že toho umí více. Volba tedy byla jasná. 

Kameru a foťák má na úrovni, která mně vyhovuje. Zaznamenání důležitých momentů to zařídí a fotky jako ze zrcadlovky nepotřebuji. Problém je s internetem. Jakmile je mezi mnou a modemem zeď, je to v kýblu. Ještě se připojím na své posteli, která je hned u zdi, za níž se modem nachází, ale stránka mi žádná nenajede, stáhnu si maximálně aplikaci z Google Play. Tohle jsem ovšem také věděla předem. Lidé se o tom zmiňovali v komentářích a byla to věc, kterou měly všechny vybrané tablety společnou. Rozhodla jsem se to tedy přežít bez internetu. Krom toho jsem si tam natáhla německý, anglický a japonský slovník, tam mám také diář, Word a spoustu serepetiček, které nejspíš nikdy nevyužiji. Chtěla jsem si stáhnout i anglickou verzi Wikipedie, ale bohužel se mi nepodařilo propojit databázi se základní aplikací. Rozhodně jsem však neskončila, časem se podívám po ještě nějakých zábavných věcech. 

Trochu mě však znervózňuje, že už se mi dvakrát zasekl. Poprvé jsem si trochu zahysterčila na FB, než mi známý poradil ho zresetovat. Já to tedy zkoušela už předtím, ale to čudlítko je proklatě malé a proklatě hluboko, takže jsem ho asi nesepnula, jak jsem měla, a jelikož jsem před zaseknutím tablet vypnula, nesnažila jsem se dál. Jak se sakra vypnutý tablet může zaseknout? V každém případě jsem to na základě rady zkusila znovu, tentokrát pomocí jehly a ono to zabralo. Uvidíme, jestli to bude častý problém.

Při koupi jsem s Tabletkou rovnou vzala i paměťové karty. Jednu do mobilu a jednu do tabletu. Myslím, že obě mi budou bohatě stačit, protože jak mobilních 8 GB, tak i tabletích 32 GB se mi zatím nepodařilo zaplnit ani z poloviny. Na druhou stranu, o terovém disku jsem si kdysi také myslela, že takový prostor nikdy nevyužiji. Ehm…

A co vy a technika? Používáte tablet? Taky už bez něj nedáte ani ránu? A znáte nějaké zajímavé (neinternetové) aplikace?

3 komentáře:

Ely řekl(a)...

(Hehe, Tabletka, to je cute ^^)

Kdybych to hodnotila jen podle internetu a všech těch známých blogerů, kterým v poslední době Acer daroval tablet, aby ho pozitivně recenzovali a vychválili až do nebe, asi bych se musela považovat za exota, že žádný tablet nevlastním a vlastně ani necítím potřebu vlastnit. Možná je to i tím, že mám jak stolní PC, tak notebook, tak čtečku a iPhone, takže vlastně nevím, k čemu bych ho měla potřebovat ^^'
Každopádně ve svém reálném okolí nejsem výjimkou. Jediná kamarádka, která si tablet koupila, ho brzo zase pěkně (prodělečně) prodala, protože zjistila, že stejné věci umí i její mobil a absolutně ho tedy nevyužívá.

TSal řekl(a)...

Jo, chytré mobily jsou taky fajn věc. Já se vlastně původně rozhodovala, jestli si koupím chytrý mobil a nic k tomu, nebo jednoduchý mobil a tablet. Nakonec mi přišla výhodnější druhá možnost.

ledman řekl(a)...

Nad tabletem (a čtečkou) už jsem párkrát přemýšlel, ale pokaždě jsem dospěl k tomu, že nevím, jak bych ho využil. Doma mám desktop, na cesty tahám ntb. A na cestu přes město mi stačí moje milá/malá Xperia mini. Video, hudbu, e-booky a emulátory starých handheldů zvládá bez problému.

Spolubydlící si nedávno tablet pořizoval a používá ho hlavně v posteli (lidi se pak diví, že mají problémy se spaním) nebo na záchodě :D

S aplikacemi moc neporadím. Většina, co používám, nějak pracuje s internetem nebo jsou praktičtější na mobilu ^^ A slovníky už máš.