sobota 25. února 2012

Všednost všedních dní

Čím déle jsem doma a nemám nic kloudného na práci, tím jsem línější. Nic se mi nechce, k ničemu se nedokopu. Ani ke svým koníčkům. Ano, občas mám čtecí období, ale jsou krátká a pak zase nic. Na jakýkoliv překlad jsem nesáhla už rok, nechce mi psát nic kloudného a učení je také na nulové úrovni.

pondělí 13. února 2012

Malé ranní povídání

Dnes jsem si šla lehnout o něco málo dřív, jelikož mě z celodenního koukání na seriály bolela hlava. Samozřejmě jsem se ještě hodinu převalovala v posteli a když jsem konečně usnula, tak mě o dvě hodiny později probudila úžasná noční můra. Není nad to, když se vám na pokraji spánku zdá o tom, že jste se zrovna probudili z šílené noční můry a stále v tom snu se pokoušíte usnout, ale brání vám v tom hlasy. Vaši známí, kteří vám sborově říkají, že jste zbyteční a že byste to měli zabalit, random strašlivá sdělení od démonických hlasů, vaše svědomí apod. A nejhorší na tom je, že víte, že se vám to zdá. Že se vám zdá, že se vám zdá, a stejně s tím nemůžete nic udělat. Můj mozek se občas překonává.