pondělí 20. června 2011

Nemám povinnost vám prodlužovat smlouvu

Představte si to ráno. Je kolem deváté a vám se zrovna zdá, že jdete na poslední pokus zkoušky z japonštiny, i když jste se na ni rok neučili. A pak někdo zaklepe. Vyhrabete se z pelechu, hodíte na sebe svetr, abyste zakryli své úžasné pyžamo a otevřete. Za dveřmi stojí správcová, aby vám oznámila, že od konce srpna nebydlíte.

Na tomhle bytě žiji již tři roky, v lednu jsem si tu se souhlasem majitele zřídila trvalé bydliště. Celou dobu tu funguji jako správce. Když se objeví závada, jsem to já, kdo ji hlásí, jelikož o ní ostatní neví nebo na to prostě kašlou. Ta sousední sprcha imho protékala dva měsíce, než jsem si toho všimla a nahlásila to. Když byl problém s boilerem, řešila jsem to zase já. Když bylo potřeba, aby tu někdo byl v době příchodu opraváře, vynechávala jsem hodiny, protože nikdo další nebyl ochoten mu otevřít, přestože se nakonec ukázalo, že mají volno a jsou doma. Když byly drobnější závady, byla jsem to já, kdo lítal po městě a sháněl svorky na hadice a těsnění na toaletu. Byla jsem to já, kdo kupoval všechny čistící prostředky a pak byl rád, když ostatní zaplatili alespoň 50%.

Uklízela jsem. Celé tři roky. Komplet byt hezky z gruntu. Nevadilo mi to. Jediné, co jsem chtěla, bylo, aby se mi ostatní nemotali pod nohy a nechali si kecy typu: "Ta nemá co rozhodovat o tom, jestli si budeme uklízet koupelnu nebo ne," pro sebe. Uklízela jsem tu po nich neskutečné hnusy. A navíc jsem po nich uklízela i věci nad rámec "služby." Nebyl den, kdybych nepřišla do kuchyně a nemusela vydrhnout kamna, po někom umýt nádobí nebo utřít linku. Každý den, třeba i dvakrát, třikrát.   

Jenže její kamarádi potřebují ubytování a my s Warrion si přeci moc nerozumíme s jejími dalšími kamarádkami zubařkami, tak je jasné, kdo půjde, že. Nejlepší na tom je, že se ani neobtěžovala s nějakým důvodem. Tedy ne že by měla pro nějaký prostor. Prostě jen přišla a řekla, že mi v sprnu neprodlouží smlouvu a že nemá povinnost mi ji prodlužovat. To zopakovala asi čtyřikrát. Když jsem se jí zeptala na důvod, bylo mi na rovinu řečeno, že sem chce dát svoje kamarády.

Jediná omluva, které se mi dostalo, byla kvůli tomu, že mě probudila.

Lhala bych, kdybych řekla, že se mě to nedotklo. Dotklo a to hodně. Vždy jsem si říkala, že jsem v pohodě, že i když je otravuji kvůli závadám jenom já, tak to oni berou v pohodě, že se tu o to alespoň někdo stará. Říkala jsem si, že dokud platím nájem vždy a včas, nemám důvod se obávat zrušení nájmu až do doby, kdy budou chtít přestat s pronajímáním velkému počtu studentů.  Říkala jsem si, že kdyby náhodou došlo k něčemu ostřejšímu mezi mnou a zubařkami, upřednostní někoho, kdo jim zaplatil celkem přes 90 000,-.

Očividně jsem se mýlila a dobrý nájemník pro ně neznamená vůbec nic.

Jsem si ale jistá, že její kamarádi tu nebudou chodit půl roku kolem protékající sprchy a toalet, kolem boileru, z něhož jdou splodiny přímo do bytu, že tu budou uklízet a o všechno se starat. Protože přesně tak to tu přeci vypadalo vždycky, když se zkoušely služby nebo když jsem se rozhodla jednou něco nezařizovat.

Takže, kdybyste v Olomouci chtěl někdo podepisovat nájemní smlouvu s  Lucií Doleželovou nebo Pavlem Doleželem, alespoň víte, co můžete čekat.

3 komentáře:

Mitsuki řekl(a)...

A do prdele... To me fakt mrzi :( Nevim, jak vypada bytova situace v Olomouci, ale doufam, ze si brzo najdete neco jineho a snad i lepsiho.
Budiz ti aspon malickou utechou, ze bez tve pritomnosti tam nejspis zhynou ve spine.

T'Sal řekl(a)...

Bytová situace je tu dobrá, spousta míst pro studenty, takže toho se nebojím. Zítra se se spolubydlou jdeme podívat na první byt.
Jen mě to prostě zaskočilo.

AkocickaA řekl(a)...

nojo neváží si toho, co mají.. co by za to ostatní dali, ani bych se nedivila, kdyby tě za pár měsíců přišli odprosit a chtěli ať zůstaneš XD