úterý 14. června 2011

Když já teprve začínám...

A jde se zase rýt. Tentokrát do NĚKTERÝCH loli-začátečnic. Ano, to zdůraznění bylo nutné, jelikož lolity se projevují mimo jiné i tím, že si VŠECHNO vztahují na sebe. A co že mě to na nich deptá? Jsou líné, jsou slepé a ještě se cítí ublíženě, když jim to někdo vytkne.

Ne, tohle nebude hezký článek.

Lolita není móda pro chudé lidi. Je to vlastně sakra drahá móda. Ano, dá se ušetřit, když umíte šít, ale to neumí každý a tak jsem to vždy brala spíše z pozice někoho, kdo se pořádně prohne, než si něco koupí. Nemám ráda polovičatost. V PC mám spoustu fotek lolit a jednoznačně upřednostňuji full lolity před polovičatými záležitostmi. Proto zřejmě nikdy nebudu second-handová lolita. Jednak neumím hledat a jednak nejsem moc dobrá v kombinování, takže by konečný outfit nikdy nevypadal tak, jak já si lolitu představuji. Tím neříkám, že věci ze second-handu jsou špatné. Jsou dívky, které s nimi umí udělat zázraky, ale já k nim nepatřím.

Než jsem si pořídila své první lolita šaty, asi rok jsem jen civěla na obrázky. Nepotřebovala jsem si být super jistá tím, co ještě lolita je a co není, to člověk s očima v pořádku pozná po dvou hodinách googlování. Jen jsem prostě byla líná najít brigádu a z kapesného se nedalo ušetřit na nic, co bych opravdu chtěla. V té době nebyly CC, nebyly hromadné objednávky, nebyly loli-švadleny. Nakonec mi sestra dohodila brigádu, kde jsem vydržela jen tři měsíce, což sice nebylo dlouho, ale na šaty to stačilo.

Vytiskla jsem obrázky a šla k švadleně u nás ve městě. Měla jsem štěstí a narazila na chápavou duši. Vše si nechala podrobně vysvětlit, sama položila pár otázek, aby si byla jistá a už se šilo. Tohle jsou mé první loli-šaty na jedné z fotek, které jsem dělala v té době:


Jsou příliš krátké, jsou z nevhodného materiálu, který vypadá dobře, ale v létě jsou téměř nenositelné. Začátečnické chyby, které dělá každý z nás. Ale každý, kdo se na tu fotku podívá, v tom pozná lolitu. První šaty, první fotka (kterou jsem navíc nikde na loli-webu nepostovala!), zcela očividná lolita. Takže, milé začátečnice? Jaká je vaše výmluva?

Jaká je vaše výmluva, že z vašich fotek lolitu nepoznáme? Jediné, co od vás pak slyšíme, je jen: „Když já nemám peníze, když já nemůžu nic sehnat, když já teprve začínám, když já teprve zjišťuji, co přesně je lolita!“ Tisíce a tisíce stupidních výmluv, za které by vás hanba měla fackovat.

Nedokáži si odpustit svou oblíbenou metaforu: Copak byste jely na sraz motorkářů na tříkolce, protože motorky obdivujete, ale vlastní nemáte? Nejely. Tak proč se prezentujete na srazech a fotkách v ne-lolitě? Na fórech apod. se klidně zapojujte do debaty, budeme rády, protože to, že někdo něco nenosí, neznamená, že tomu nerozumí. Vaše názory pro nás budou přínosné. Ale jakmile dojde na vizuální stránku věci, musíte ji prostě oželet. S tím se nedá nic dělat.

My se snažíme, stále a neustále. Některé dívčiny investují spoustu peněz, aby měly hodně oblečení, aby vypadaly dobře. Dávají si záležet na fotkách, které pak chtějí prezentovat na nějakém loli-webu, protože člověk očekává, že na stránkách o MÓDĚ budou fotky lahodící oku. Jaký to divný požadavek, že? Móda jako koníček a my nány po vás chceme, abyste na fotkách vypadaly dobře! Jaká rebelie!

A nebo jsou dívčiny jako já. Oblečení moc nemám, protože prostě nejsem schopná šetřit. Všechny moje věci jsou na fotkách ze srazů a tak není potřeba je fotit znovu, aby strašily ještě na LKD, když už je každý viděl tucetkrát. Jediný foťák k použití je sestřin a já se s ním nikdy nenaučila dobře zacházet. Neumím editovat fotky, neumím si vyčesat vlasy, neumím se pořádně líčit. Věci, které v reálu nevadí, ale které mé nefotogenické já na fotkách strašně zdůrazní. A tak se nefotím. Nevidím důvod, proč bych měla někoho nutit se dívat na mé špatné fotografie, když to sama nemám ráda.

Takže, co je vlastně účelem tohoto článku? Požádat vás, milé dámy, ne vlastně rozkázat vám, jelikož tohle je MOJE území, abyste se sakra začaly snažit a nebo přestaly fňukat, když vás na vaše chyby upozorníme.

Než něco budete chtít někam poslat, pozorně se na fotografie podívejte kritickým, objektivním okem, což je vlastnost, které by měl být schopen každý inteligentní člověk. Je to dobrá fotka? Alespoň trochu dobře vyfocená? Ani tmavá, ani světlá, ani s nevhodným pozadím? A co vy? Vypadáte na ní na své poměry dobře? Nevypadají vaše vlasy, jako kdybyste zrovna vstaly? (Je rozdíl mezi „kašlu na česání“ a „stojím ve větru“ vlasy, to mi věřte.) A hlavně, co vaše oblečení? Je to opravdu lolita? Je to to, co máte uložené ve svých složkách, je to to, co nosí dívky z našich končin a které tolik obdivujete? Je to opravdu sukně délky kolem kolen, která JE NADZVEDNUTÁ SPODNIČKOU a působí tak nadýchaně? Otočí se za vámi lidé, když v tom kráčíte, a nebo vás ignorují, protože vypadáte jako každá druhá holka v delší sukni?

Upřímně se zamyslete a přiznejte si pravdu. Protože z čeho budete mít nakonec vy samy lepší pocit? Když pošlete fotky, které budou naprosto nevyhovující a které budou mít jen velmi něžné a eufemistické, přesto však stále negativní komentáře, nebo raději počkáte, až budete mít pořádný outfit a vhodné podmínky a nafotíte fotografie, které vám ostatní budou chválit?

Lolita dokáže být nádherná móda, krásná, elegantní. Dokáže z nás udělat princezny. Jenže to sama nezvládne, musíte jí pomoct, musíte se snažit, jelikož pokud se princezna oblékne do hadrů, bude žebrákem, nikoliv princeznou. Doufám, že to jednou všechny pochopíte a naše komunita zase bude oku lahodící, jako bývala dříve.

6 komentářů:

Kira řekl(a)...

Naprosto souhlasím.
Já, kdybych byla lolita, nikdy bych nepostla outfit, který by podle mě nebyl propracovaný nebo alespon jako lolita vypadající. Ne že na sebe natáhnu podkolenky, krátkou sukni a tričko a prdnu si mašli do vlasů a utíkám to postnout na LKD.

Anonymní řekl(a)...

Staline válíš. Víceméně s tím souhlasím, protože lolita je vážně o penězích a provokují mě ty domasmonty z čehosi ala popelnice sekáč. Musí být poznat, že je to opravdu lolita

Anonymní řekl(a)...

Oooo, tak to je ten slavný článek, který si vysloužil vlastní hate :) Náhodou je to perfektně napsáno. A že je to kruté? Mno, ona pravda krutá bývá. A občas bolí.
Vlastně jsem taky jedna z těch, co si navlékly krátkou sukni a podkolenky a myslely, že je to vlastně skoro lolita, i když jsem to alespoň nikam necpala. A nemám z principu ráda pravidla a často si je z nejrůznějších důvodů přizpůsobuji, ale opět právě proto nikam na loli stránky necpu fotky.
Každý k tomu zkrátka přistupuje jinak a to se nezmění. Ale stejně by bylo hezké, kdyby tenhle článek změnil aspoň něco. Protože myslím, že potenciál k tomu má. A to tajemství mu zajistilo publicitu :D

Yorumi

Anonymní řekl(a)...

Taky jsem tady díky tomu tajemství. Aneb špatná reklama, taky reklama :D Musím říct, že naprosto souhlasím se vším, co říkáš. Osobně vím, že na vytvoření naprosto loli outfitu nemám (jak kombinační schopnosti, tak materiál), a ačkoliv se o lolitu zajímám už léta a neskonale ji obdivuji, stejně se o nic podobného nesnažím. Možná prostě nemám žaludek na to, abych prznila tak nádhernou módu. (Proto se obracím spíš na harajuku všeobecně, kde se ledasco snese s kdečím...)
Nicméně díky za tento článek. Moc díky. A vůbec se nemusíš bát, že by to bylo nějak drze a ostře napsané. I kdyby bylo, tak jen ať si juniorky zvykají. Život není cukrkandl. Jednou budou rády za slušné rady a mile podanou kritiku, kterou jim lolitky poskytují.

Mizu

T'Sal řekl(a)...

Všem děkuji za komentáře ^.^

Mizu: Ano, přála bych všem těm dívčinám, co si stěžují na kritiku, aby navštívily jiná módní fóra. Pak by teprve viděly, jak vypadá opravdu zlá a krutá kritika a ještě by s lákou vzpomínaly na naše kudrlinky, opisy a raději nevyjádřené názory.

Anonymní řekl(a)...

S výhradou souhlasím. Princezna by měla být princeznou i v hadrech. Naopak někdo v hadrech může lidem připadat jako princezna. Část kouzla je v chování a chování se nedá nikam zašantročit, pokud člověk není jen fotka, ale 3D živočich. :)