úterý 28. června 2011

Anglická filologie Olomouc

A je tu druhá polovina mého vysokoškolského života. Tentokrát anglická filologie, kterou jsem studovala spolu s japonskou filologií v letech 2008-2010. Bohužel jsem školu ale nedokončila a na UPOLu se vše rychle mění, takže to berte spíš jako malý náhled na to, jak by přibližně mohl vypadat váš první ročník.

(Je to kratší článek než japonština, jelikož i když jsem měla anglistiku radši, je příliš velká na to, aby se dala nějak určitěji shrnout.)

Přijímačky
Dění kolem anglistiky jsem nikdy nesledovala tolik jako dění kolem japanistiky a na anglická fóra nechodím, ale neslyšela jsem o žádných změnách, krom loni zavedeného TSP testu, což je test studijních předpokladů s důrazem na orientaci v humanitních a sociálně-vědných disciplínách. Více infa a vzorový test zde. Ať už ale nějaký všeobecný test je nebo není, vždy jsou přijímačky z jazyka a reálií. Strukturou mi přijdou trochu jako testy na FCE. Máte v nich wordformation, gramatické cvičení, opravu chyb, porozumění textu, cvičení na slovní zásobu, apod. Angličtina se vyžaduje na maturitní úrovni, což znamená FCE nebo B2. Část s reáliemi mi vždy přišla dost těžká, ale pokud nahrabete body v jazykové části a něco málo dáte v té kulturní, neměl by být problém. Více informací včetně vzorového testu najdete na stránkách katedry.


Katedra
Anglistika je největší katedra filozofické fakulty. Do prvního ročníku berou 80-120 studentů, přičemž letos se jich hlásilo necelých šest stovek. Na jednooborové angličtině pak berou 30 lidí (ze 136). Podle mého to nejsou úplně špatné poměry. V každém případě hodně studentů znamená i hodně vyučujících, hodně předmětů a hodně skupin, po kterých se studium plní, protože je většina učeben dělaná tak pro 20 lidí. Díky tomu jsem například já z anglistiky víceméně nikoho neznala. Studenti se sdružovali do skupinek podle svého druhého oboru a mezianglistický kontakt se odehrával spíše z donucení (tzn. když jste ve skupině zrovna neměli nikoho z druhého oboru). Našly se i výjimky, ale minimálně. Samozřejmě situace na jednooboru bude pravděpodobně odlišná, ale ten se otevíral až po nás a tak nevím, jak je to s kontaktem mezi jednooboráky a dvouoboráky.
Díky výše zmíněnému tu také není tak blízký vztah mezi vyučujícím a studentem. Pokud máte někoho vícekrát a nějak ho zaujmete, tak se samozřejmě můžete sblížit, případně začít nesnášet, ale většina studentů se svými profesory koexistuje na zcela neutrální úrovni.


Vyučující
Jak jsem psala, vyučujících je tu hromada. Jejich kompletní seznam najdete na stránkách katedry, ostatně tak jako většinu důležitého infa. Při pohledu na jména zjistíte, že většina z nich jsou Češi a tři pak rodilí mluvčí, všichni tuším z USA. Těch se ale bát nemusíte, jelikož je jim krásně rozumět a navíc někteří umí i česky, kdyby bylo nejhůř.
Tato sekce bude krátká, jelikož přestože je jich hodně a přestože jsem anglistiku měla mnohem radši než japonštinu, nějak mě nenapadá, co bych vám k dotyčným řekla. Tak polovinu jsem vůbec neviděla a na většinu z těch, které jsem měla, jsem si nějak neutvořila názor. Vídáte se jeden semestr jednou týdně a jste jen další ze stovek studentů. Je to prostě dav a vy si ho musíte probrat sami a zjistit, kdo vám sedí a kdo ne. Taková je anglistika.
Jmenovitě tedy jen čtyři. Nebo spíš tři a půl.
Já osobně jsem velice velmi zbožňovala pana Hýska, který vedl (poněkud svérázným způsobem) překladatelské semináře a pokud jsem se v překladatelství vůbec něco naučila, tak právě od něj. Doporučila bych vám zapsat si ho nejen na ně, ale i na jiné předměty, jelikož je to člověk zajímavý a nadmíru inteligentní.
Naopak mi nesedl pan Sweney, jehož výuka americké literatury mi přišla spíše jako veřejné předčítání, nemluvě o jeho zvláštním přístupu k plánování. Celý semestr nás utvrzoval v tom, že zápočet bude formou testu (zmínil asi tak dvě podoby) a pak se v půlce ledna vytasí s esejem na knihu od autora, kterého jsme probrali, a knihu od autora, kterého jsme neprobrali. Co jsem slyšela, nebylo to poprvé, ani naposledy, co něco takového udělal. Na druhou stranu si ho studenti navštěvující jeho semináře o Becketovi nemohli vynachválit, takže asi záleží na štěstí a nebo na rozsahu látky daného předmětu.
Dále mě napadá pan Podlipský. Velmi milý a vstřícný vyučující, který má pouze jednu jedinou chybu. Je do svého oboru, fonetiky, totálně zažraný. Střezte se lidí, kteří jsou do něčeho zažraní a učí to, jelikož od vás očekávají stejný zápal pro věc a obvykle to končí špatně. V tomto případě pak 80% na zápočtu namísto obvyklých 70% x_X
A na závěr pak vzkaz, k němuž jsem byla donucena. Má spolužačka z vyššího ročníku vzkazuje: „Míša Peprník je skvělý!“ Neměla jsem s ním tu čest, ale budeme jí to věřit xD


Předměty/obsah studia
Obsahem studia anglické filologie je hlavně literatura a lingvistické disciplíny. Bokem jsou další reálie a s výukou jazyka jako takového příliš nepočítejte. Krom Jazykových cvičení tu budete angličtinu jen poslouchat a číst, občas po vás budou chtít něco málo říct nebo napsat, ale je toho opravdu pramálo. Často se proto stává že tu lidem aktivní angličtina strašně odejde a není výjimkou, že si studenti před zkouškami nebo státnicemi hledají doučování, aby vůbec byli schopni naučenou látku odvykládat. Já k tomu směřovala zcela určitě. Před nástupem na VŠ jsem byla schopná se domluvit. Možná ne nijak excelentně, ale na všechna běžná témata. Teď nejsem schopná cizinci ani vysvětlit, aby se držel té a té cedule, a za esej v druháku jsem dostala za F kvůli angličtině, přestože jsem měla písemný projev vždy na mnohem vyšší úrovni než ten ústní >.<
Je to smutné, ale prostě se počítá s tím, že jazyk umíte a sami se postaráte, aby u toho i zůstalo. Obor je tu od jiných věcí.
Pokud jde o předměty, opět nebudu vypisovat všechny a spíše jen blokově, abyste měli obecnou představu.

Jazyková cvičení – v prvním ročníku vás čeká samostudijní kurz zakončený zápočtem. Budou vám poskytnuty materiály a na vás je, abyste se připravili. V zásadě jde o to, že i když jste všichni složili přijímačky na úrovni B2, raději si vás takhle gramatikou a slovní zásobou srovnají na stejnou úroveň. V druhém ročníku pak máte již tři klasické semináře, každý zakončený zápočtem a následně souhrnnou zkouškou, kde je cílem vás dostat na C1 úroveň. Jsou to jediné čistě jazykové kurzy, kterých se tady dočkáte.

Překladatelské semináře – u nich asi dost záleží na tom, koho máte. Hodiny s výše zmiňovaným panem Hýskem byly čistě o praxi. Zadal se beletristický text a do příště přeložit, na hodině jsme pak kontrolovali a řešili případné problémy. Měla jsem pak ještě překladatelský seminář se dvěma doktorandy a tam už to bylo tak na půl mezi praxí a teorií. Řekli jsme si něco málo k teorii, probrali různé formy textů a na každou hodinu si měli připravit překlad krátkého úryvku - článek v časopisu, výroční zpráva (můj nejhorší „překlad“ ever), poezie. Sice byl širší záběr, ale přišlo mi to celkově dost ploché. V seznamu překladů figuruje i čistě teoretická Teorie a metodika překladu, ale na tu už jsem se bohužel nedostala.
Pro zájemce o tlumočnictví by měly být i tlumočnické semináře. Těm jsem se ovšem vyhýbala jak čert kříži.

Fonetika – asi největší strašák anglistiky. V prvním ročníku vás čeká jednosemestrální přednáška, v dalším pak seminář. Zabýváte se zde vlastně praktičtějším pohledem na lingvistickou část studia. Jak se tvoří hlásky, co se děje s vaším vokálním ústrojím, když mluvíte, jaká je poloha jazyka u té a té hlásky, jak se liší britská angličtina od americké a největší zlo všech dob, pokusí se vám namluvit, že má angličtina více samohlásek než čeština. Do poslední chvíle jsem této fámě odolávala.
V semináři se pak podle všeho více zaměřujete na záznam mluveného slova do fonetického přepisu. Paráda, když jste hudebně hluší jako já.

Literatura – Literatury se zde dělí na Americkou a Britskou. V bakaláři pak máte každou rozdělenou na dva předměty, každý zakončený zápočtem a pak soubornou zkouškou (takže celkem 4 zápočty + 2 zkoušky). Na každou hodinu se načítá nějaká kniha nebo série povídek či básní, ale pokud budete spoléhat jen na to, nesplníte požadovaný seznam četby na zkoušky a státnice. Chce to číst i bokem, nejlépe s předstihem. Seznam toho, co a kolik budete potřebovat se dá opět sehnat na stránkách katedry, ale na ukázku – na zkoušku z britské literatury je vypsáno 25 otázek, přičemž na každou musíte načíst alespoň jednu knihu/3-5 povídek/10 básní. Americká bude nejspíš obdobná, takže toho není moc, když si to člověk rozloží a uvědomí si, že na to má minimálně dva roky.

British studies – dvousemestrální přednášky o kultuře, historii a památkách Velké Británie. V zásadě to bylo zajímavé tam sedět a poslouchat to, ale je toho hodně, opravdu hodně hodně, takže i když je testík na konci krátký, musíte doufat, že budete mít štěstí na otázky.

Morfologie, Syntax, Lexikologie – lingvistická část, z níž jsem měla jen Úvod do morfologie. To první se zaobírá morfémy (nedělitelné jednotky slova nesoucí věcný nebo gramatický význam), tvaroslovím, předponami, apod. Syntax je pak o stavbě věty, souvětích, apod. Lexikologie se pak zaměřuje na slovní zásobu. Přestože jsem na anglistice měla radši spíše literární část, tohle nevypadalo špatně, ale kdo ví.

A gazilion povinně volitelných předmětů (http://www.anglistika.upol.cz/opt_cz.htm), které jsou zaměřené na užší téma a z nichž se ne vždy všechny otevřou. Rozhodně je z čeho vybírat.


Uplatnění
Stejné jako u japonštiny a nejspíš i všech ostatních filologií. Buď učit, překládat (v magistru si můžete udělat překladatelský certifikát) a nebo se po škole uchytit v úplně jiném oboru. Obávám se, že moc jiných možností není.


Užitečné odkazy
Stránky katedry - doporučuji během studia navštívit, kupodivu totiž mají i informační hodnotu!
Anglistika.webnode.cz - poznámky k předmětům, jejich přehled, a další užitečné info. Staršího data, ale stále se dá využít.
Sparknotes - neocenitelný pomocník při tvorbě čtenářského deníku. Spousta dopodrobna rozebraných literárních děl (nejen těch a nejen US/VB), takže pokud budete potřebovat osvěžit paměť nebo si ji narychlo vytvořit, určitě se sem podívejte.
Generátor citací - je jedna věc, bez které na anglistice nepřežijete – MLA – způsob zapisování zdrojů, citací apod. Je to šílená věda, pokud se to učíte z hlavy >.<


A na závěr snad už jen malá poznámečka. Pokud se oboru bojíte, protože nemáte dokonalý poslech, což je nejčastější obava, zůstaňte v klidu. Já před nástupem na VŠ nekoukala ani na AJ filmy bez titulků, jelikož jsem skoro nerozuměla. Prostě se to naučíte. Možná to na začátku bude haprovat, ale když není zbytí a navíc angličtinu pak slyšíte dennodenně, začne to být rychle znát. Pokud byste chtěli poslech trénovat, doporučuji ty filmy. Pro začátek třeba nějaké, které znáte. Nenechte se odradit, že to nejde, nezapínejte titulky, ale zkoušejte to znovu a znovu, rozhodně se to vyplatí ;)

14 komentářů:

Nicholas řekl(a)...

ahoj,
děkuju za úžasný článek o anglické filologii, je super, že jsem našel něco, kde si to můžu pročíst velmi nezaujatě a hlavně příjemně.
dostal jsem se do období, kdy jsem začal přemýšlet, kam budou směřovat moje následující kroky, a zdá se, že anglická filologie by mohla být jedna z cest. vážně si cením toho, že někdo se dokáže o svůj příběh studia podělit krásnou nenásilnou formou a hlavně dozvědět se z toho i to, co katedra sama o sobě neřekne :)

ještě jednou děkuju! :)

TSal řekl(a)...

Není zač. Jsem ráda, že článek k něčemu byl ^.^

Anonymní řekl(a)...

Ahoj,
chtěl bych se tě na něco zeptat, i když si nejsem jistý, jestli můj dotaz budeš číst.
Z tvých článků jsem pochopil, že jsi studovala dvouobor anglickou a japonskou filologii. Kromě toho, že jsi mě trochu vyděsila :D, jsem se chtěl zeptat, jak byla ta kombinace časově náročná. Já si to tak nějak neuvědomoval, chci zkusit tuhle kombinaci, ale pak mi došlo, že to asi bude na čas dost náročný + dostat do toho ještě čas na práci, psa a chvilku na vydechnutí (mimo noční hodiny :D). Přijde mi to trochu šílený. Díky za odpověď.
(Ještě, není-li to tajemství a nepřehlídnul-li jsem to někde, proč jsi skončila?)

Anonymní řekl(a)...

...pokračování...(to jsem zas já)
A když vidim to kvantum literatury na učení, chce se mi brečet. Nevim, jestli to mam považovat za nutný zlo a překousnout to. Co jinýho mi asi zbyde. Čtu vcelku rád, jenže pojem literatura mi kvůli střední nahání kusí kůži aneb nauč se tolik autorů a od každýho tolik a tolik děl.
Díky ti.

TSal řekl(a)...

Hoja,
nejdříve k časové náročnosti. Na psa a nějakou tu zábavu čas určitě mít budeš, i učení se dá stíhat, když budeš mít pro oba obory alespoň trochu nadání. S prací to bude ovšem horší. Obvykle jsem byla ráda, když jsem poskládala rozvrh tak, aby se mi předměty (moc) nekryly a abych jich měla zapsaných dost. Jak jsou časově rozloženy už bylo vedlejší. Každý semestr jsem proto měla výuku roztahanou po celý týden a po většinu dne. Hlavně za to mohly volné hodiny, kterým se člověk nevyhnul.
UPOL nabízí volné kombinování oborů a v důsledku toho nedostaneš pevně dané blokové rozvrhy. Každý předmět/jeho lepší termín si musíš ulovit ve velké konkurenci.
Ukázky dvou mých rozvrhů:
http://s186.photobucket.com/user/t-sal/media/Blog%20-%20miscellaneous/rozvrh-1-l.jpg.html
http://i186.photobucket.com/albums/x61/t-sal/Blog%20-%20miscellaneous/rozvrh-4.jpg

K literatuře. Na japonštině na ni není kladen takový důraz, ale stále budeš muset mít ke státnicím načteno minimálně 15 knih. Na angličtině je to horší. Polovina anglické filologie je o lingvistice a druhá je právě o literatuře. Seznam četby je mnohem delší, budeš díla rozebírat, učit se směry, autory apod. Je tedy otázkou, zda ji v tomto rozsahu lze brát jen jako nutné zlo.
Není mi jasné, proč chceš anglickou filologii studovat a proto raději dodávám: Pokud na anglistiku chceš, aby sis zdokonalil praktickou angličtinu, tak v tom ti obor bohužel neposlouží. Jazyková část se týká teorie jazyka, praktická výuka je jen minimálně, aby se sjednotila úroveň studentů.

Anonymní řekl(a)...

Nejdřív ti chci poděkovat za rychlou odpověď - díky! :)
Ten rozvrh nevypadá zas tak šíleně, těch kurzů/předmětů/jánevimčeho tam neni zas tolik.
Řekl bych, že nadání mám, alespoň pro angličtinu. Filologii chci studovat kvůli té lingvistice, to mě baví. Co se té literatury týče, jde mi o to, abych si nezabil 3 roky memorováním autor + dílo.
Ještě se teda chci zeptat: bydlela jsi na koleji?

TSal řekl(a)...

Takhle, počet hodin mi obvykle odpovídal tomu, co jsem přibližně měla na gymnáziu, ale jsou mnohem roztahanější, což dokáže otrávit den, když se ještě musíš na ty předměty připravovat.

Memorováním se to moc neučí, alespoň na kurzech, které jsem měla já. Je tam od střední velký rozdíl v pojetí učiva. Spíš se učíš co které období, jací autoři tam byli. O jejich dílech se učit budeš, ale obvykle se jede přes načtenou literaturu. Na každou literární hodinu jsme dostávali povinnou četbu, která se následující týden rozebírala, a u zkoušek se pak také spíše mluví o knihách, které máš uvedené v seznamu načtené literatury. Musela jsem toho načíst podstatně více než na střední, ale bylo to zábavnější než za týden v rychlosti projet 10 autorů a k nim 20 děl ;)

Ne, bydlela jsem od začátku na privátech. Cenově mě to vyšlo na stejno, se štěstím se dají sehnat priváty i lacinější. Dost lidí v Olomouci pronajímá studentům a proto nebývá problém si vybrat nebo se kdykoliv v průběhu roku přestěhovat. Pokud by ti vyhovovaly spíše koleje, tak jsem skrze kamarádky viděla dvoje a oboje byly pěkné. Jsou dělané stylem buněk, pokoje 3-4 lidi a vše je relativně nové.

Anonymní řekl(a)...

Děkuju ti moc za odpovědi. Půjdu do toho.

secretx13x řekl(a)...

Ahoj,
chtěla bych studovat na UPOL, a zajímá mě jak je to s příjmačkama. Protože bych chtěla studovat Anglickou filologii a nevím jestli jenom jako jednooborovou. Mám zájem i o obor Angličtina se zaměřením na tlumočení a překlad. Když budu dělat příjmačky na oba obory a na jeden mě nevezmou a na druhý jo, můžu potom pořád studovat ten jeden obor jako jednooborový? Více bych chtěla tu Anglickou filologii. Mám si podat přihlášku jenom na to jako jednooborové a potom na oba jako dvouoborové studium? Každopádně je to velmi zajímavý článek. :) Alespoň vím co od školy očekávat. Díky

TSal řekl(a)...

Omlouvám se za pozdní odpověď, byť ti nepomůže. S těmito dotazy se budeš muset obrátit na studijní. Z UPOLu jsem už nějakých pár let a spousta věcí se změnila. Za mě jednooborová angličtina nebyla, takže jsem se o toto dilema nezajímala a vůbec nevím, jak to fungovalo a funguje s možným "převáděním" úspěšných přijímacích zkoušek. Obávám se však, že zvítězí byrokracie a na každou variantu budeš potřebovat samostatnou přihlášku.

Anonymní řekl(a)...

Ahoj :)
Velmi dobrý článek!

Prosím tě, chtěla bych se zeptat, není náhodou někde na jejich stránkách nějaký seznam povinné četby do té AJ nebo tak? Nebo nemáš nějaký seznam třeba někde uložený? :)

Kdyžtak MOC děkuji! :)

TSal řekl(a)...

Hoja,

pokud myslíš seznamy četby k výuce samé, tak ty uložené nemám. Navíc se toho za osm let mohlo hodně změnit, takže je otázkou, jak bych byla nápomocná. Zkus přes FB kontaktovat současné studenty nebo se podívat po jednotlivých předmětech, jestli u nich něco není.

Anonymní řekl(a)...

Já snad nemám žádný dotaz, jen jsem se pobavila nad tím, jaké stejné názory na učitele na UPOLu máme. Studovala jsem také AF s AES, pana Peprníka zbožňuji, stejně tak jako pana Jařaba a prof. Tárnyikovou. Škoda jen, že aktuálně je situace na katedře vyostřená a zkušené profesory nahrazují ambiciózní doktorandi, kteří si vylévají své špatné nálady na studentech, a opravdové kapacity bohužel odcházejí. I tak jsem ráda zavzpomínala. Hezký den :-).

Anonymní řekl(a)...

Já jsem na té škole nějakou dobu studoval. Souhlasím s tím, že se situace na katedře ne vyostřuje, ale vyloženě se zhoršuje. Proto jsem se rozhodl odejít jinam a nelituji.