pátek 30. dubna 2010

Myší politika

Několikrát jsem si řekla, že se tentokrát k volbám i vyjádřím. Několikrát jsem si také řekla, že to nemá cenu a že o tom houby vím. Nakonec jsem ale došla k názoru, že klávesnice snesla už i větší plky.

Jak už jsem psala, o politice téměř nic nevím, nezajímám se a jde to celkově mimo mě, jelikož mou životní filozofií je nenervovat se tím, co stejně nemůžu změnit. Názor, nebo spíš jen proud myšlenek, který se tu pokusím nějak prezentovat, je tedy založen na tom, co ke mně během let a hlavně posledních měsíců tak nějak samo proniklo přes mou bublinu vakua a k čemu jsem došla selským rozumem. Najdou-li se zde nějací odborníci, pak prosím o shovívavost.

pondělí 12. dubna 2010

Vzkaz, který třeba bude doručen

Vzhledem k právě probíhajícímu programu omezování register, které k životu potřebuji méně než nutně, jsem se rozhodla zkusit cestu, která již jednou okavidně zafungovala, a poděkovat za jistý komentář skrze svůj děsivě růžový blog (já mám růžovou vážně strašně ráda! xD). Potěšil neskutečně a holky opravdu koukaly jak z jara. Takže ještě jednou děkuji.

(Akorát se teď asi začnu bát psát o čemkoliv z českého prostředí ^.^; )

Čtenář

Rozhodla jsem se trochu se inspirovat Kuroyume a jejími tématicky zaměřenými foto-posty, které si ráda projíždím. I já sama kolikrát sednu ke Googlu nebo DevianArtu a vyhledávám si obrázky pod hesly, která se mi zrovna zdají atraktivní. Myslím tedy, že nebude vadit, když se s vámi čas od času podělím so to nejlepší, co se v mých složkách najde.

neděle 11. dubna 2010

Městské války 1: Zlatý kříž – Pavel Renčín

Chcete vědět, co se stane když bohatého úředníka zvyklého na pohodlí a kreditky vytrhnete z jeho světa a hodíte ho do prostředí, kde je nejdůležitější vlastností čest a tím nejcennějším, co můžete vlastnit, meč? Jak si takový hejsek asi poradí s démony a spiknutím, které se snaží zabít všemocnou Prahu? Václav Vran by nejspíš dal cokoliv, jen aby to nemusel zjišťovat…

středa 7. dubna 2010

Za králíkem až do nory

Po týdnu volna, kdy jsem víceméně nic neudělala, je tu zase škola. V pondělí jsem se projela vláčkem zpět do Olmu a v úterý se překonala a šla i do školy. Na kaiwě jsem byla už po 4.(!) a pak korejština, na které jsem zase byla v háji. Středa byla o dost horší. Hned z rána jsem dorazila na hodinu, která se nekonala, což jsme s Yoshiki zjistily až po tom, co jsme oběhaly skoro všechny velké učebny, kam by se to mohlo přesunout. Ne že bychom cestou nepotkaly asi 4 spolužáky, kteří nám to jaksi zapomněli říct -.-

pátek 2. dubna 2010

Letní pevnost – Kunio Cudži

Fujuko Hasekurová byla mladá umělkyně, která se snažila vypořádat se svým životem a nalézt si cestu k lidem a společnosti. Po její smrti se však tisk opřel do její uzavřené povahy a proto dal jistý inženýr, s nímž se seznámila v zahraničí, dohromady její deníky a dopisy, aby světu ukázal kým Fujuko skutečně byla.