úterý 12. ledna 2010

Fido (2006)

Za devatero horami, devatero potoky a pár ploty žil malý chlapec, Timmy Robinson, se svou rodinou. Vedli si spokojený život na předměstí, měli svůj rodinný domek a každou sobotu se chodili dívat na pohřby. Timmymu a jeho matce však přeci jen k úplné spokojenosti chyběla jedna věc, bez níž nikdy nemohli zapadnout mezi své sousedy – jejich vlastní domácí zombie.

Poté, co naše malá planetka proletěla jakýmsi divným oblakem vesmírného prachu a záření, stala se na Zemi nemilá věc – všichni mrtví se začali vracet zpět k životu a zatraceně hodně jim po tom zmrtvýchvstání vyhládlo. Kupodivu došlo k válce. Lidé bojovali ze všech sil, ale marně. Až jednoho krásného dne přišel spasitel v podobě společnosti ZomCom, která nejenže zjistila, jak na naše mrtvé přátele (rána do hlavy to jistí), ale dokonce vynalezli obojky, díky kterým zombie zkrotly a staly se platnými členy společnosti i po smrti – jako uklízeči, zahradníci, roznašeči novin,… Všechny problémy byly vyřešeny, lidé se s novými poskoky mají lépe než kdy jindy a vůbec svět jako takový je plný bílých plotů, upravených zahrad a odpoledních pikniků.

Timmyho otec, pan Robinson, se od všech ostatních lidí liší jednou věcí - nemá k zombiem zrovna vřelý vztah. Jeho otec se ho totiž po smrti tak trochu pokusil sníst, což mu způsobilo doživotní trauma. Není proto divu, že ho rozhodnutí jeho manželky koupit si zombie, ani trochu nepotěšilo. Nakonec se ale nechal přesvědčit a tak Timmy přišel k Fidovi, s nímž se velice rychle sblíží (kdyby vás šikanovali přiblblí spolužáci a jediný, kdo by vám vystartoval na pomoc by byla vaše zombie, taky přehlédnete nějaké to uhnívající maso a jste rádi). Nejenže tak chlapci začne fungovat jako přítel, ale tak trochu i jako otec, protože pan Robinson na svou rodinu tak trochu kašle, pokud jde o každodenní život. Nejspíš i to je důvodem, proč si nevšiml, že je jeho žena odhadem tak v pátém měsíci těhotenství. Paní Robinsová nezůstává za synem pozadu a nejednou zalituje, že Fida nepoznala ještě „za živa“ (protože co si budeme nalhávat, Billy Connolly je ta nejvíc sexy mrtvola, co jsem kdy viděla… a nechte si ty poznámky xD).

Všechno se ale začne komplikovat, když Fida tak trochu napadne jistá stará dáma a pochroumá mu jeho obojek. Ona hodná babička samozřejmě skončí zakousnutá v parku, zatímco se Fido vrátí zpět domů, kde ho Tommy kryje. Fidův obojek se opět zapnul a zdál se být v pořádku a tak chlapec doufá, že se všechno nějak ututlá. Naneštěstí babi vstane z mrtvých a začne okusovat návštěvníky v parku. V tu chvíli se na scéně objevuje ZomCom, který zdivočelé zombie uklidí ze scény a začne vyšetřovat, kdo to všechno způsobil. Takovéhle nehody se totiž nepromíjejí a pokud se přijde na to, že je za vším Robinsonovic Fido, půjde celá rodina do divoké zóny – za plot města, do volné přírody, kde je spousta hladových zombie…

Pokud jde o mě, neřeknu na tento film nic jiného, než chválu. Je to jedna z nejlepších komedií, jaké jsem za poslední rok, ne-li víc, viděla a i mezi filmy obecně se u mě Fido dostal docela vysoko. Mohl za to hlavně černočerný humor, který se u vyskytuje téměř v každé větě. Když vidíte, jak postavy proplouvají životem a probírají, zdali se po smrti nechají pohřbít nebo se stanou oživlými mrtvými, jak téma smrti zlehčují a nad odchodem svých pozůstalých se nijak nepozastavují, nedá se jinak než se smát. I když je to chvílemi trochu mrazivý smích. Fido je také zdařilou parodií na zombie-filmy z 50. let, což tomu pokud jde o mě dodalo na děsivosti. Já jsem na 50. léta totiž trochu háklivá. Ty bílé ploty, uklizené domy, úhledné zahrádky, nablýskaná auta a vždy se usmívající hospodyně v nadýchaných sukních mě děsí k smrti. Vážně, měla jsem noční můry i ze Stepfordských paniček. Film si dost utahuje i z oblíbeného rodinného žánru „děti a zvířátka“, který já osobně v nejmenším nemusím. Lassie mě nebavila ani v dětství, ani teď, takže se klidně může jít zahrabat a zkusit to až po smrti.



Dobré mi přišlo i obsazení. Všem postavám jsem jejich role věřila a všichni mě donutili se alespoň jednou zasmát. Nejvíce jsem ale oceňovala Carrie-Anne Moss v roli paní Robinsové, jelikož zde byla neuvěřitelně sexy a její flirtování s Fidem nemělo chybu. Navíc to byla mamka od rány a já takové ráda. Sám zombie-Billy Connolly svou roli sehrál perfektně i přes omezené možnosti své postavy. Dobrý herec se zkrátka pozná podle toho, že vám dobře zahraje i postavu, která maximálně tak hučí a pomalu se klátí za vámi.

Potěšila mě i hudba, samozřejmě z let 50.. Pokud rozumíte angličtině, musíte docenit, že v některých chvílích byl výběr songů prostě... dokonalý, jelikož text sedí přesně na situaci. Škoda jen, že mám poněkud problém je sehnat -.-

Takže pokud jde o mě, dávám deset z deseti bodů a doporučuji všem milovníkům černého humoru. Na závěr se s vámi ještě podělím o trailer a úvodní pasáž filmu, z níž musí být všem jasné, o jaký žánr se to jedná xD



A nezapomeňte si šetřit na pohřeb. S extra rakvičkou na hlavu!

1 komentář:

Alizbeta řekl(a)...

Zní to skvěle, obzvlášť pro nadšence do zombie filmů ^^