pondělí 7. prosince 2009

Kéž by větev nepraskla a na provaz byla sleva

Původně jsem chtěla dát do nadpisu cosi o nestíhání, ale když jsem se koukla na svoji seznamáckou domácí stránku, kde už takové nadpisy v rss byly dva, tak jsem si řekla, že je na čase být zase jednou prudce originální.
A teď k tomu hororu, co si říká škola.

Slovo "nestíhat" u mě nabralo zcela nový význam. Celý semestru flákingu se mi totiž nehezky vymstil, když se všichni rozhodli, že tentokrát chtějí všechno ještě před Vánoci a pár zápočtů přibalili jako bonus. Se dvěma z nich dokonce už tento týden... 7 dní před zápočťákem... S tím se v plánu nepočítalo, jelikož loni prudili až v lednu o zkouškové, což mi vyhovovalo mnohem víc. Na všechno bylo víc času. Teď ale smůla x_____X

Dneska jsem spala asi jen tři hodiny, protože mi do tří dávali Sweeneyho Todda a já se nedokázala dokopat do pelechu. Vstávala jsem v sedm a ve čtvrt na devět se vydala zpět směr Olomouc. Za víkend jsem chtěla dočíst první díl Gendžiho, naučit se dvě lekce znaků a udělat úkoly pro Noriku. Vtip století. Zase vůbec nebyl čas, ani klid, takže jsem si škrtla jen jeden úkol na slohovky. Asi tak z pěti -.-

Ve vlaku jsem cestou do Prahy chtěla napsat dva writingy na dnešní anglinu a na trase Praha - Olomouc se doučit znaky. Napsala jsem jen jeden writing a to bylo vše. Polovinu cesty jsem jen nepřitomně koukala z okna a snažila se nahodit mozek. Druhou polovinu jsem přemýšlela, o čem sakra do toho writingu budu psát -.-

Z vlaku jsem letěla rovnou do knihovny, kde jsem přepsala onen writing (psáno v ruce, baterie noťasu už byla kaput, ani vám nevím proč x___X). Pak jsem si ho musela vytisknout spolu s novou lekcí učebnice (odmítla jsem totiž vyhodit 500,- za jednu knížku a radši jsem si ji našla na netu). Přijdu k PC, naházím tam tisk, jdu k tiskárně a tam.... kluk, co si tiskl 100 stránek. Tak sprintuji zpátky nahoru do knihovny až k počítačům a konečně se dostávám ke kopírce. Přibližně v době, kdy už jsem měla být dvě minuty na hodině. S papíry v ruce mě čekalo druhé kolo běhu na krátkou vzdálenost s bagáží na zádech, směr katedra anglistiky. Cestovat v čase jsem se ale zatím nenaučila a tak jsem přišla pozdě. Už podruhé za sebou. Navíc jsme zase dělali listening, který tentokrát nejspíš nedopadl dobře. Naštěstí ale mám ty dva předešlé, tak by neměl být problém.

Po anglině jsem se zcela bez výčitek vykašlala na japonská cvičení, jelikož jsme měli psát a já se na to stejně nestihla ani kouknout. Navíc jsem se potřebovala doučit ty znaky. V knihovně jsem se jich za hodinu a půl naučila asi pět. Začínám ve vzduchu čichat vážný problém.

Co ale bylo vtipné, tak když jsem přišla k učebně, kde jsme měli psát, zjistila jsem, že píšeme z jiné lekce. Z té, co jsem se učila, je test až zítra *headesk* Dei-sensei ale asi ráda skupinovou práci, tak nás nechala se všechny narvat k jednomu malému stolku, kde jsem od spolužačky obšlehla 21 bodů z 30, což bohužel nestačilo, ale přinejmenším to bylo o 20 bodů víc, než kolik bych dala na vlastní triko. Asi si to zopakuji příští týden. To "asi" je tam protože Norice nerozumím ani slovo.

Po tom všem poletování jsem odmítla jít nakoupit a konečně jela domů, kam jsem dorazila kolem sedmé. Šlohla jsem někomu z ledničky dvě vajíčka a udělala si těstoviny, jediné jídlo, které tu mám teď k dispozici. Ano, konečně jsem se po celém dni najedla, když nepočítám kafe a malý zákusek ve vlaku a půl litru koly, kterým jsem do sebe dostávala potřebné cukry a kofein.

A to byl dnes ještě zápočet z Dějin japonského myšlení. To jsem ovšem nedávala, jelikož bych do Olmu musela přijet už v neděli, nebo vstávat někdy v 5 ráno (gah, to bych vlastně ani nevstávala x_X), takže v lednu na druhém pokusu. Prý je to ale triviální.

Je pondělí a já se cítím, jako kdyby měl týden 20 dní a já byla těsně před víkendem. Jak přežiji až do pátku, o vážně netuším, obzvlášť když je o tenhle týden, jaké to je.

A co mě čeká následující dny?

Na zítra musím vytvořit materiály pro prezentaci na překladatelský seminář. Mám jen hodně hrubou představu, skoro žádný materiál a ani tucha, odkud bych měla začít. Eva (spolužačka, co na tom dělá se mnou) mě asi killne.
Taky zítra konečně píšu z té lekce znaků, co jsem se dneska učila. Tajně doufám, že zase bude spolupráce, umím 50% znaků.

Do konce týdne bych ráda napsala esej na Gendžiho. Problém je, že jsem ještě nedočetla poslední díl ze tří, v nichž Gendži je (a jestli mi teď někdo řekne, že nějak figuruje i v tom čtvrtém, tak je synem/dcerou smrti!) a shromažďování materiálu a citací vidím v řádu desítek hodin. Deadline eseje je začátek Vánočních prázdnin, ale Martinásková-sensei ty eseje prý ráda vrací k přepracování.

Ve středu mám na seznamu tu prezentaci, na které bych teď měla dělat, asi tři překlady, které jsem jaksi nedodala a to by snad mělo být všechno. Tajně doufám, že se mi díky tomu v úterý podaří dočíst toho Gendžiho, i když vánoční večírek od Japonského klubu je velké lákadlo.

Na čtvrtek mám překlad asi 4 stránek klasicky na hodinu, plus odevzdáváme zápočtový překlad, na který jsem ještě ani nekoukla. Taky jsem chtěla odevzdat opravy všech předešlých překladů, ale ve světle nových událostí už to nevypadá tak optimisticky, i když už mám polovinu hotovou. V ten den je taky u Noriki deadline pro odevzdání všech úkolů a spol. a že u ní restů mám požehnaně x_X

A v pátek, krom tradičních jazykových cvičení na japonštině mám odpoledne zápočet z angliny, na kterou se připravit asi nestihnu, protože slovíčka ze 4 lekcí se za večer nenaučím x_X

Já už chci prázdniny! Tak strašně moc! T________T

4 komentáře:

Bellatrix řekl(a)...

Docela mi připomínáš mě, taky vždycky všechno doháním na poslední chvíli -.- Teď toho mám taky hodně, navíc bych ráda písla na blog něco o tom srazu, ale prostě nějak není čas x_X A většinou když nějakej čas zbyde, tak padne na FF VII XDDD

Anonymní řekl(a)...

Vavča: Wow! Ty jsi reinkarnace Garfielda ne? Hele, ale já tě fakt obdivuju, protože já teĎ ve škole taky potřebuju pořešit docela pár zásadnách věcí, ale utěšuju se tím, že to beze spánku do 23.12. stihnu...snad

Každopádně držím ti palce soudružko ve zbrani!

Boji zdar a doufám, že v TV neuvidíme zprávy, jak nejmenovaná studentka vystřílela následkem stresu jistá pracoviště:)

T'Sal řekl(a)...

Bell: O tom srazu bych sem taky chtěla písnout, mám to i napsané, ale dávala jsem to dohromady v ruce ve vlaku, tak musím počkat, až budu mít čas to luštit. Možná by mě vyšlo líp, kdybych to znovu napsala XDD

Vavča: Tak to netuším, našlo by se pár lidí, kterým bych ráda vystřelila mozek z hlavy XDD

Bellatrix řekl(a)...

XDD Taky mám občas problém po sobě něco přečíst XDD Já to ještě ani psát nezačala, takže to asi bude krátké, protože moje paměť, jak je známo není nic moc XDD
Btw.: jestli hodláš někoho vraždit, tak chci být u toho ^^