středa 20. května 2009

Těhotenství

Tak jsem zase brouzdala na Novinkách a narazila na článek o novém spotu, který by měl upozornit na problém vzrůstajícího počtu nezletilých matek ve Velké Británii. Spot sám o sobě mi přišel totálně mimo mísu, ale o tom tu psát nechci. Překvapilo mě, nebo spíš vyděsilo, kolik lidí v komentářích - mužů i žen - si myslí, že mít dítě ve věku 18-20 je vlastně ideální.

Mou první myšlenkou na tyhle komentáře bylo, že to před dvaceti, třiceti lety prostě chodilo jinak. Má matka mě měla v 25-ti a to už si o ní všichni mysleli, že je s ní něco v nepořádku, že nejspíš měla nějaký problém otěhotnět, jelikož to bylo strašně pozdě.
Pak jsem se ale dočetla, že zmíněným ženám je 20-25 a všechny už mají děti...
Nějak nevím, co na to říct. Je sice pravda, že z biologického hlediska je to asi lepší takhle, jelikož čím starší žena, tím větší potíže s otěhotněním a tím větší rizika jak pro rodičku, tak i pro dítě. Jenže z biologického hlediska by byla lepších spousta dalších věcí, které jsou v moderní společnosti nemyslitelné.
Mě osobně bude za pár měsíců 22. Studuji vysokou školu a dá-li Gackt, ještě pár let v tom budu pokračovat. Ekonomicky jsem zcela závislá na otci, který mi vše platí. Já sama si sotva umím vyplnit složenku, nevím nic o daních, nikdy jsem pořádně nepracovala, mou největší starostí je projít zkouškovým, mít pěkný šatník, užt si nějakou srandu. Sama se cítím ještě dítětem, když je problém, jsem schopná ho řešit, ale mou první reakcí je jít za rodiči, aby pomohli. Když se podívám na své vrstevníky, mnozí z nich jsou na tom stejně. Ne všichni, ale většina. Takhle přeci nevypadají zodpovědní rodiče.
Většina mladých lidí v dnešní době si chce něco užít. Vystudovat školu, která by jim mohla zajistit dobrou práci, vidět kus světa, najít si své místo na světě a zapojit se do společnosti. To samozřejmě vyžaduje svůj čas a tak se dost lidí skutečně usazuje a je ochotno se vázat kolem třiceti let. Až když sami nasbíráme zkušenosti a dokážeme se sami o sebe postarat, uvažujeme, že bychom mohli mít rodinu, jelikož jsme schopni vytvořit stabilní prostředí, v němž funguje. Proto ten vzrůstající trend matek po třicítce. Možná je to se zvyšujícím se věkem riziko, ale já bych do dítěte před třicítkou rozhodně nešla.
Pokud mladá dívka otěhotní, jakou má jistotu, že s ní její přítel zůstane? Já bych řekla, že velmi nízkou. Ano, najdou se páry, v nichž to spolu partneři myslí zcela vážně a vydrží jim to. To nepopírám. Je také ale dost lidí, kteří raději ten výše uvedený plán. Jenže ten se rozplyne před očima, jakmile se na scéně objeví dítě. Otec to má vždy snazší. Vyplatí se alimenty a děcko s matkou o něm už nemusí nikdy slyšet. Pokud nemá vžité určité mravní hodnoty, nijak to jeho život nepoznamená. Pokud je má a s dívkou zůstane, je otázkou, zda-li jen pocit povinnosti stačí k tomu, aby z něj byl dobrý otec a manžel.
Žena to má horší. Jestliže se nerozhodne pro potrat, znamená to pro ni minimálně několik měsíců značně komplikovaného života. V případě, že studuje nebo pracuje, bude muset tuto činnost přerušit. Pokud se rozhodne si dítě ponechat i po porodu, má smůlu na několik let. Její život se začne točit jen kolem něj, v případě práce se sice bude moct po čase vrátit, ale bude to značně náročné a málokterý takhle člověk má dostatečně pevné zaměstnání, aby ho takový faktor neohrozil. Školu si bude moct dovolit jen když jí s dítětem bude jak časově, tak finančně někdo pomáhat, většinou prarodiče. Na několik let bude mít po zábavě. Nebude žádný 14-tidenní zájezd kamsi, jelikož má doma děcko a prarodiče se třeba nechtějí starat. Navíc dítě stojí spoustu peněz. Pokud si bude chtít najít práci, bude neustále narážet na nějaké překážky. Když se po práci shání muž se závazky, všichni předpokládají, že se o děti v případě nouze postará žena. U nás ale potenciální zaměstnavatelé hned počítají s tím, že si budete vybírat spoustu dovolených kvůli tomu, že je dítě nemocné, že s ním musíte tam a tam, a raději vezmou někoho jiného.
Zkrátka a jasně, máte mládí v tahu, pořádně volní jste až tak za deset let minimálně.
Pokud jde tedy o mě, dítě v 18-ti je blbost, jelikož tyto dívky jsou pro mě samy ještě dětmi. Takový už je holt vývoj společnosti, že se věk, kdy lidé začínají být skutečně samostatní, zvyšuje. A pokud jde o věk mezi 20-25, je to na každém, co si vybere. Jestli rodinný život nebo školu a pár volných let nově nabyté svobody a času jen pro sebe samé. Já volím to druhé.


sobota 2. května 2009

Zpráva ze záhrobí

Bylo mi vyčteno, že prý sem moc nepíšu, což mě donutilo se kouknout na výpis příspěvků a.... uznat, že je to pravda XDD Času samozřejmě je a spousta, ale kdo mě zná, tuší odkud vítr vane - ano, od lenosti. Nechce se mi psát/dopisovat ucelenější příspěvky, tak zatím jen výpis *další snaha o uplatnění přísloví "vlk se nažral a T'Sal to nedalo moc práce" v praxi*


  • Nějak propadám nostalgii, díky čemuž mě napadlo věnovat pár příspěvků tady svým dávným mladým časům, ale uvidíme, co z toho vypadne XD
  • Koupila jsem si dvě africké fialky.
  • Dvě africké fialky mi tu chcípají x_X Sice mi v květinářství řekla, že jim přímé slunce vadí, ale doma jsme je také měli na oknech směrem k jihu, takže to do nich furt pražilo. Že by nad Olomoucí byla nějaká ozónová díra či co? x_X V každém případě se je snažím zachránit tak, že je ve tři odpoledne přemisťuji z levého rohu okna do pravého, aby byly neustále ve stínu. Moc to nepomáhá...
  • Asi tak dva týdny zpátky mi bylo řečeno, že budu mít spolubydlící. Má to být Terezina (ano TA Tereza, co tu bydlela posledně) kamarádka, díky čemuž v poslední době propadám lehké hysterii. Naštěstí se má nastěhovat až někdy v létě nebo v září.
  • Opět jsem si přivlastnila infantilní způsob psaní, jemuž jsem se zde snažila vystříhat. Viz. počet smajlů na příspěvek XD
  • V místnosti to poslední týden žije. Jako že vážně, bez ironie. Za tenhle týden už máme skoro 200 hodin o.O Moc dlouhé trvání tomu ale nedávám.
  • Přítel jedné spolubydlící, ten co tu žil navíc, se odstěhoval, to znamená, že už tu nemáme žádný pár a já jsem tak jediná, kdo tu na víkendy zůstává *šťastná jako blecha*
  • Rozhodla jsem se konečně uzavřít jednu dlouhou a ne zrovna veselou kapitolu svého života, jenže jako na potvoru mi to osoba, které se to týká, začala nevědomky ztěžovat... zase... Občas bych si přála být na dálkové ovládání...
  • Následující zkouškové vidím dost bledě, protože mi nějak nejde se učit. Znaky jsou ZLO! T___T
  • Konečně jsem si koupila knížku Frankenstein, takže ty půjčené Kodžiki asi budou muset ještě chvilku počkat. Tedy, ne že bych měla Vojnu a mír dočtenou x_X
  • Mám za sebou další lolita sraz, dvě návštěvy olomoucké zoo a objevila jsem jednu zdejší čajovnu...
  • ...do níž jsem hned zatáhla Kavárnistku, abych tam měla s kým chodit.
  • Jedu na koncert Dir En Grey. Jen doufám, že mi to nepřekazí nějaká zkouška, protože lístek za 600,- už je na cestě x_X
  • Zuřím, jelikož sehnat lístek do divadla jen s měsíčním předstihem je nemožné... tedy pokud nechci sedět až někde úúúplně vzadu. Pá pá, Králi Leare x_X Trochu jsem to ale vykompenzovala baletním představením Královna Margot, na níž se moc těším.
  • Poprvé jsem nebyla na Valdštejnských slavnostech, jelikož jsem se rozhodla zůstat doma. Jednak nemusím svou rodinku vidět každé tři týdny a navíc jsem chtěla mít konečně úplně volný víkend.
  • Musela jsem změnit telefonní číslo z mě neznámých důvodů, které se mi nikdo neobtěžoval vysvětlovat, a skončila jsem s kreditem u Vodafonu, aniž by se mě vůbec někdo ptal, jestli to chci. Mít mobil psaný na rodiče je vážně super -.-
  • Skoro si říkám, že kdybych o víkendu nemusela uklízet a prát, chybělo by mi to.