sobota 13. prosince 2008

Zprávy z domova i ze světa

Tak jsem tu s dalším nepravidelným hlášením ze svého života, aby se po netu náhodou nezačalo šířit, že jsem třeba umřela. To by se mi ani v nejmenším nelíbilo, jelikož by pak spousta lidí měla radost. I když uznávám, že představa příchodu na svůj vlastní pohřeb ala J.R. má něco do sebe xD



Tak jsem v pátek psala svůj první test, tedy vlastně hned první dva. Bylo to z angličtiny ze slovní zásoby a readingu, stejnou formou, jakou to bývá u testů FCE. Tyhle testy jsem si zkoušela někdy ke konci minulého školního roku, protože jsem si je v zimě chtěla udělat, a vcelku jsem je dávala na potřebné množství procent (70%). "Výuka" těchto dvou předmětů probíhala samostudiem. Na net nám hodili pár testů, my si měli sehnat další a připravit se. T'Sal ale byla líná a říkala si, že to dá. Až necelé dva týdny před termínem zkoušek se na ty testy podívala a ten první dala na 30%.... Whuups, ono půl roku bez angliny asi udělalo své... Střihla jsem si tedy jakousi rychlo-přípravu, šla na zkoušky a po odevzdání se cítila jako king.
Zkoušky jsem neudělala.... co k tomu dodat, zase jsem to jednou podcenila a teď jen doufám, že se do 7. svou anglinu zpacifikuji natolik, abych těch 70% dala.

Já se vůbec do toho učení nějak nemůžu dostat. Rok jsem se flákala a teď mi nějak nejde s tím přestat. Už dvě hodiny tu sedím na skripty se znaky a koukla jsem se na dva znaky. Chtěla jsem dneska udělat něco na úvod do jazyka, kouknout na Grega a sjet první tři lekce znaků, jenže co jsem z toho udělala? Ty dva znaky... začínám si říkat, že něco dělám sakra špatně a že by se mi to nemuselo vyplatit ^.^;;

Příští týden bude takový volnější, jelikož je zápočťák. Dost hodin nám odpadalo, především z anglistiky. Koho překvapí, když řeknu, že naši nesmrtelní Japonci hodlají makat na 230%? Když koukám na stránky s aktualitami z KASu, chytá mě depka. Samá Čína, všechno jim odpadá, jen ti naši ne a ne alespoň jednou vynechat. Když W-sensei na posledních cvikách něco řešil a musel odejít, tak nám, aby zbytečně neztrácel čas, hodil test. Ano, tomu se říká efektivní využití času a záchrana krizové situace.

Doma je zatím relativně klid. Tereza ještě nepřijela, ale čekám ji každým dnem, protože se podle mého vrátí ještě před Vánoci. O víkendy tu teď bývá docela rušno, jelikož zde zůstává víc lidí... nějak mi to vadí. Zvykla jsem si, že je tu přes víkendy totální mrtvo a já mám svůj klid na úklid. Takhle mi tu furt někdo courá a mě to znervózňuje.
Uvažuji o tom, že si tu navíc zažádám o plat. Minulý víkend jsem tu po někom uklízela pozvracený záchod, který dotyčný rádoby "uklidil", takže to tam stále bylo nechutné, ale co... na víkend si odjel, tak co by se vzrušoval, že? To samé v kuchyni. Po někom tam celý týden byla na lince hromada nádobí a nikdo se k ní neměl, takže jsem to zase udělala já, abych tu kuchyni mohla nějak celkově zpacifikovat. Vždycky když to tu drhnu, vzpomenu si na jednu spolubydlící, která mě tak jednou viděla uklízet, přičemž potřásla hlavou a prohlásila, že se mi diví, že to dělám, proč to nenechám taky na někom jiném. Co jí na to říct? Snad jen, že nechci měsíc žít v naprosté špíně, než si někdo zahraje na spasitele a s útrpným pohledem jakoby uklidí, aby to pak zbytku mohl vyčítat. Mě to uklízení vlastně ani moc nevadí, jen kdyby se takové ty základní věci, jako umytí nádobí nebo omytí sporáku, hned jak se tam něco rozlije, dělaly automaticky. Drhnout to po týdnu je na odstřel.

Taky je problém s dveřmi...mnoha dveřmi... Ty moje nejdou zavřít, musím je zamykat, přičemž se zámek začal trochu zasekávat, takže abych tu jednou nezůstala. Navíc s takovými dveřmi už Terezu těžko donutím zavírat, takže opět budu 24/7 jako ve výloze a stejně tak ten její bordel. Dveře v koupelně už kupodivu jdou krásně zavřít, ne jako před měsícem, kdy jste k tomu museli použít všechnu sílu, ale zase se začal zasekávat zámek na záchodě. A před pár dny vysekávali zámek jedné spolubydlící, jelikož se jí zasekly dveře. Tentokrát byla venku. Když se to stalo posledně, zůstala v pokoji a aby se dostala ven, přelezla ze svého okna na balkon v kuchyni. Bydlíme v prvním patře a ta patra jsou tu odporně vysoká.

Konečně nám ale omítli zeď na záchodě. Kdosi pod námi si totiž zřídil karmu, ale nezjistil si, jestli je komín průchozí. Nebyl a tak se tam srážela pára a nám plesnivěla zeď. Už když jsem se sem nastěhovala, mohli jsme tu plíseň pojmenovat a kupovat jí hračky. Něco se s tím udělalo až teď.... A to si ještě troufám hádat, že nevyřešily problém, ale jen jeho důsledky. Ten komín bude určitě furt zabědněný a ta karma určitě furt funkční. Navíc jak to zasychá, začínají být vidět fleky tam, kde byla plíseň nejhorší a také jim to popraskalo přesně tam, kde to bylo popraskané i předtím, takže to dle mého jen nově nahodili, přičemž se nenamáhali zbytky předchozí omítky seškrabat.

Jinak, to stěhování mi nevyšlo. Ta holka s jednolůžka se měla stěhovat do nově uvolněného pokoje, jenže on se neuvolnil. Na poslední chvíli to padlo, takže smůla. Zůstávám tam, kde jsem. To mám ale radost... Nezbývá mi než doufat, že si bude dál hledat něco jiného a že na mě pak nezapomene.

Zítra mi odvezou Šmudlinku. Vzhledem k tomu, že nejedu přímo domů, ale stavím se na pár dní v Praze a i tak už s sebou povezu spoustu věcí (pozn. pro Glad: rozuměj tím, že zase potáhneme moji brašnu), nevím, jak bych ještě převážela tu mega klec se vším, co je potřeba k chovu morčat. Takhle to ale bude bez problémů, tedy pokud jde o převoz morčete. Klec se hodí dozadu do auta a sestra, která jede s matkou, bude opatrovat malou přepravku s morčetem, kam se snad Šmudlinka ještě vejde. Asi ji budu muset brzy koupit větší, nějak mi roste holka moje malá.
Nedávno mě trochu stresla, jelikož to vypadalo, že budu morčecí babička. Měla trochu nafouklé bříško a navíc, což mě zmátlo nejvíc, si do domku najednou zatáhla seno a začala trhat cáry novin, což nikdy dřív nedělala. Hned mě napadlo, že si začala stavit hnízdo, což by bylo špatné znamení. Od té doby už to ale neudělala a vypadá to, že je v pohodě. Už se blíží datum, kdy bude naprosto jisté, že jsem nekoupila tři v jednom, a tak si myslím, že by to na ní už muselo být vyloženě vidět, že je březí, což není. Opět tedy začínám být klidná a věřit v počestnost a netknutost mé drahé myšičky.
Sice se říká, že by se měly samice nechat alespoň jednou připustit, jelikož jsou pak klidnější, ale kdo se má o ta malá písklata pak měsíc starat? Navíc, když jsem viděla, jak žijí ve zverimexu, nechtělo by se mi je tam dávat a velkochov si nemůžu dovolit ani náhodou. To bych taky mohla skončit na ulici nebo s nožem v zádech.

Docela se na sis těším. Je to divné, ale co jsem pryč komunikujeme spolu víc, než když jsem byla doma. V praxi to znamená, že za mnou tak jednou týdně přijde na chat, abyste si nemysleli, že to nějak přeháníme. Je ale fakt, že dřív jsme se moc nevídaly. Buď spala, nebo byla někde v trapu a vracela se, když já si šla lehnout...ve tři, ve čtyři ráno xD Taky mi bylo v průběhu dvou dní oběma rodiči vyčteno, že o mě vůbec neví. Z nějaké pracovní oslavy mi volal lehce podnapilý otec a stěžoval si, že se vůbec neozvu a že se všechno dovídá u rozvodu od mé matky, která to ví od mé mladší sestry. Ještě že už si s matkou nevoláme každý týden, nemůže mi tak alespoň říct, že zanedbávám jen jeho.

Jinak ano, naši se rozvedli, před třemi dny prý. Máti už nějakou dobu bydlí jinde, což už jsem myslím psala, takže mé návštěvy domoviny jsou ve znamení pobíhání z jednoho místa na druhé ve snaze být s každým z nich stejnou dobu. Máti se teď v životě objevilo ještě pár dalších problémů, takže to pro mě znamená vážně úchvatné vánoční svátky. Říkám si, jestli by nebylo lepší zůstat tady, ale mám takový pocit, že to by mi jen tak neprošlo. Navíc jsem se díky Vánocům dostala do kouzelných dluhů a potřebuji za prosinec co nejvíc ušetřit. Čím déle budu na severu, tím méně peněz utratím ze svého rozpočtu.
Ještě že už mi výpisy z banky chodí sem. V listopadu jsem vybrala tisícovku do mínusu, jelikož bylo před víkendem a já měla peníze díky tomu dostat opožděně až v pondělí. Táta mi ale hned volal, abych do mínusu radši nelezla a nenadělala si dluhy. Chápu, proč z toho má obavy, přeci jen se nedávno u nás vyskytl případ docela závažných dluhů, ale já stejně můžu vybrat maximálně pět tisíc. Podle výrazu úřednice v bance mám nejspíš nejnižší kontokorent na světě. Neumím si ovšem představit, jak by otec reagoval na výpis z tohoto měsíce, jelikož jsem na Vánoce vybrala 4000 navíc a nejspíš budu muset vybrat i tu poslední tisícovku. Myslím, že by ho nezajímalo, že jsem letos prostě nemohla šetřit před Vánoci, jelikož jsem potřebovala dost věcí kolem do nového bytu *má na seznamu ještě ručníky, utěrky a kapesníky* a tak to prostě musím udělat obráceně. Navíc většinu toho dluhu splatím po Vánocích, jelikož od táty dostanu právě 4000. Docela mě štve, že dostanu tolik a vlastně z toho nebudu nic mít.

Máti mi ovšem peníze dát odmítla, že prý mi něco koupí. Tak jsem si objednala softpad na DDR a už prý i přišel, takže teď jen doufat, že fční. Docela se na něj těším, jelikož se mi to na Advíku dost zalíbilo a skočila jsem si i teď na vánočním večírku olomouckého Japonského klubu *jehož členem stále není*
Teď čekám ještě jeden balík, navíc dárek. Podle čísla zásilky jsem si zjistila, že se mi ho pošta 11. pokusila doručit, ale lísteček jsem jaksi nenašla. S poštou je to tu trochu na štíru. Klíč od schránky mají pouze ti vedle z pokoje a podle mého není možnost si přidělat kopii, jelikož je to takový ten typický schránkový klíč, ne fabka. Budu si je hold muset odchytit, jestli mi ho nezapomněli dát, protože ve schránce nic není. Přinejhorším budu moc nadávat a pak si nechám nadávat od paní na přepážce, až budu chtít ten balík a bez lístečku. Zabít a rozčtvrtit. Já věděla, že si to mám radši nechat poslat na místní prodejnu a táhnout se přes celé město. Bylo by to snazší.

Krom toho jsem zase zašla do antikvariátu. Původně jsem se chtěla kouknout, jestli mě nezaujme jedna (!) knížka do stovky. Odešla jsem se čtyřmi knihami, ale naštěstí mě stály jen něco málo přes 200 Kč. Pokud bych měla jmenovat jen jeden jediný důvod proč mám tohle město skutečně ráda, musela bych se vážně rozhodovat mezi naším KASem a mým milovaným antikvariátem. Je v zapadlé uličce, takový malý, nenápadný, přesně takový, jaký bych jednou chtěla vést, kdybych byla hodně bohatá a nemusela dělat výdělečnou činnost. Na rozdíl od jiných antikvariátů, které jsem viděla, tihle se soustředí spíše na starší knihy a jsou velice laciní, což je ovšem jen jedna z výhod.
Jsem milovník knih. Nejen jako čtenář, ale i jako vlastník. Nová vydání s běloskvoucím papírem a úžasnými hardbacky jsou sice fajn, ale nedá se to srovnávat s knihami, z nichž čpí léta. Zažloutlý pevný papír, kvalitní vazba, jednobarevné hardbacky s vytlačeným názvem knihy a autorem... to jsou důvody, proč elektronické knihy zřejmě nikdy nenahradí ty skutečné papírové a proč se paperbacky a všelijaká super nová vydání nikdy neoctnou v poličkách sběratelů, proč na ně nikdy nebudeme hledět s úctou a hrdostí, přestože je nám jejich obsah velmi blízký.
Při poslední návštěvě jsem sehnala všechny tři svazky Anny Kareniny za 150,- Knihy byly vydány v roce 1929 a jsou skutečnou ozdobou mé nově zakládané knihovny. Od stejného vydavatele (Melantrichova knižnice) jsem minulý měsíc sehnala i komplet Vojnu a mír, jejíž první díl byl vydán tuším rok před Annou Kareninou. Jen u prvního svazku mám lehce poškozenou vazbu. Také jsem koupila Bouřlivé výšiny od Emily Brönteové. Nebyla jsem si jistá, jestli už ji nemám, ale stejně jsem ji vzala. Nakonec už jsem skutečně vlastníkem této knihy byla. Zmátl mě jinak přeložený název. Vlastním totiž knihu "Na Větrné hůrce" od Levných knih. I když mě kniha jako taková příliš nezaujala, nelituji koupě, protože co jsou Levné knihy proti knize vydané v roce 1946?
Jedinou nevýhodou takto starých knih bývají překlady. Z ruštiny si myslím, že to bude ještě v pohodě, ale angličtina by na tom mohla být trochu hůř. Hlavně si ale musím hlídat, z jakého jazyka je to překládáno. V jiném antikvariátu jsem zahlédla komplet Hraběte de Monte Christa a byly to vážně překrásné knihy. Od koupě mě však odradilo: "Z maďarštiny přeložil XYZ". A tak z toho nic nebylo (naštěstí, protože už jsem zase byla švorc a ty knihy by tam určitě stály malé jmění).
Já tu vůbec nakupuji knihy jako blázen. Tenhle měsíc tedy jen Annu Kareninu a tu Brönteovou, ale stejně jsem do toho už vrazila víc, než kolik jsem za knihy zaplatila celkově za poslední tři roky. Zachraňuje mě jen fakt, že je většina z antikvariátu a tak se celková suma dost snížila. Nejspíš si začnu vést seznam knížek, bude se hodit ke spoustě věcí. Hlavně k rozlišení mé knihovny od té rodičů, až se jednou budu stěhovat skutečně do vlastního.

V poslední době jsem se dala do sledování seriálů. Začala jsem stahovat/sledovat Buffy, takže se obnovila má Gilesofílie, jen posilněná Genetickou operou, plus jsem si vzpomněla na to, proč se mi ten seriál tak moc líbil. Dřív jsem koukala na spoustu seriálů, které se mi teď ani v nejmenším nelíbí, ale Buffy je klasika. Sice jsou si díly dost podobné, ale to co je odlišuje, jsou hlášky. Ten seriál je plný skvělých hlášek, u nichž se prostě musíte znovu a znovu smát. Jedním z nejlepších dílů, co jsem zatím skoukla (začínám 4. řadu), je díl, kdy Alex všechny zachrání před zkázou, ale nikdo to vlastně neví, to bylo krásně absurdní, a pak ten díl, kdy se poprvé objeví Wesley. Giles tehdy dodal slovu sarkasmus zcela nový rozměr a já ho musela milovat ještě víc. Škoda jen, že za chvíli odejde, bez něj už to nebude ono.

Průběžně stahuji i Andromedu. Když jsem ji viděla poprvé, tak se mi první série líbila, druhá ušla a ve třetí jim došly předlohy od Rodenberryho. Teď už mě to ovšem tolik nebere. Jsou tam sice dobré díly, ale Dylan Hunt a Trenz mě iritují, až to není hezké.

To vše prokládám seriálem Queer as Folk. Před rokem mi ho po Glad poslala KatkaSedl, v srpnu se ke mě DVD konečně dostala (ovšem s tím, že Glad jedno nebo dvě někam založila a už nenašla x_X) a já se k tomu dostala až teď. Je to sice v angličtině a bez titulků, ale já tomu kupodivu i docela rozumím. Beru to jako skvělý trénink na odposlech angliny. Seriál jako takový nemá chybu, je to perfektní a já se u toho docela nasměji. Akorát dvě hlavní postavy mi, jak už u mě bývá zvykem, vcelku vadí. Brian je mi něčím nesympatický a to jeho štěně (Justin?) je děsivě vlezlý. To jak se do všeho cpe, je nad mé chápání. Kuchla bych ho během pěti minut x_X Mou nejoblíbenější postavou se stal doktor, jenže mi něco říká, že tam asi moc dlouho nepobude. Michaela jsem měla taky ráda, ze začátku byl úžasně roztomilý, jenže pak si začal s doktorem a začal se chovat jako totální idiot. Největším důkazem jeho idiocie je, že stále letí po Brianovi, i když má doktora *vzpomíná na scénu na diskotéce, kde byl doktor sakra sexy*
Jedinou nevýhodou tohoto seriálu je, že jsem přestala věřit v existenci hetero chlapů. V yaoi sice hetero chlapa taky nepotkáte, ale není to tak do očí bijící a hlavně tam nemáte tolik postav. Jakmile se ale v QAF objeví nějaký chlap na déle jak 5 vteřin, je to gay a je jedno, kde se zrovna děj odehrává - jestli někde na ulici, v obchodě, nebo u někoho v práci. Prostě neexistují o.O

A já končím a jdu spát. Zítra mě čeká bago práce a učení a tak musím jít se zavřenýma očima přemýšlet, jak to všechno stihnu x_X

7 komentářů:

KatkaSedl řekl(a)...

doktor? O.o ..jo!tamten! tak to jo, a šíleně sexy? hmmm...počkej, když byli v Babylonu při vyhlašování "King of Babylon" ? ? ? taneček? ne? :D

Taky mám poslední dobou pocit, že heterosexuálů nějak ubývá ( a nejen u kluků) XD

Seel řekl(a)...

Jo, tak do stahování seriálů bych se chtěla dát taky, jenže jsem hrozně líná to hledat x_X

sevia řekl(a)...

Ó díky. Za ujištění, že nejsem jediný člověk, který zastává názor, že týdenní práce se dá zvládnout za jeden večer.

Ve stahování seriálů jedu už od začátku roku-snaha o uchování příčetnosti tváří v tvář blížící se maturitě. Queers jsem zaslouženě absolvovala už v září (Brian je náhodou jediný důvod, proč vydržet všech 5 sérií!), následovalo nostalgické intermezzo s Angelem a teď dokoukávám L Word + jednou týdně nový Greg, vrr nesnáším vánoční pauzy.

Seel řekl(a)...

Taky nesnáším vánoční pauzy, jak to mám teď bez svého oblíbeného seriálu vydržet? No, možná mě to konečně donutí stahovat i něco jinýho ...
Sevia: tím Gregem myslíš House? Já si říkala že ten můj seznam seriálů co chci je nějakej krátkej! Dík za připomenutí;)

sevia řekl(a)...

Seel: jj House, 5. série, Američani si dávají pauzu do 19. 1., jak to má jeden vydržet?? Mohla bych se sice dívat na ten konec 4. řady, co dávají na Nově, ale před Vánocemi by to byly moc depresivní díly.

Btw V QaF je hetero chlap. No, chlap...Hunter ;)

T'Sal řekl(a)...

Katka : Mno, tamten...snad XD Bylo to v Babylonu někdy krátce po tom, co začal chodit s Michaelem. Chtěl dostat Briana z cesty, tak si vzal tričko bez rukávů (bože ty ruce!) a šel si s Brianem zatancovat/pokecat.

Seel : Mě to taky moc nebaví, s rapidem je to navíc na cvokárnu x_X Jsem si ho chtěla předplatit, ale nejspíš mi nějak nevyšla registrace na paypalu. Nedošel mi potřebný kód x_X

Sevia : ano, zastávám tuto teorii, bohužel jen teorii. Tobě už se to někdy podařilo fakt stihnout? XDD
Na Angela se taky chystám. Sice jsem nechtěla, ale Najt mě nakonec zvyklala, že to prý není úplná pitomost.
Hunter? Jsem někde kolem 18 dílu, byl tam už? XD

sevia řekl(a)...

Pokud odložíš spánek na neurčito zvládnout se dá leccos XD
Podle mě je Angel mnohem lepší než Buffy;), ale tak v tom jsem asi sama. Btw.Měli by ho prý někdy začít dávat na Primě.
Hunter je až někde ve 3. sérii, já si to nějak neuvědomila XD