pátek 24. října 2008

Co je ve škole nového

Tak jsem tu s dalšími zážitky a postřehy z mého studenského života. Je tu sice ještě celá řada dalších věcí, o nichž bych chtěla napsat a původně jsem to plánovala shrnout do jednoho příspěvku, ale když jsem viděla, kolik místa mi zabrala jen ta škola, tak jsem si řekla, že to radši rozdělím xD

Začala bych pár postřehy z přednášek k Úvodu do literatury. Pan Arbeit stále přednáší stejně zábavně a poutavě, na což si rozhodně nestěžuji. Vzhledem k tomu, že je to však nepovinný předmět, navíc pozdě odpoledne a občas je těžké sledovat téma, značně nás ubylo, jak si hned přednášející povšiml, když přišel na poslední hodinu a jeho pohled padl na poloprázdnou učebnu. V tu chvíli mi ho bylo líto, protože něco takového se rozhodně nedá řadit mezi věci, které zvyšují nadšení a chuť k práci.
Tento týden naštěstí zase vykládal víceméně v češtině. Psala jsem o tom vůbec? Asi ne… Na přednášky totiž chodí dvě dívčiny, netuším odkud, snad od někud z blízkého východu podle šátků, jež nosí na hlavě (?), a zřejmě česky příliš neumí. Minulý týden, když se tam objevily poprvé, jim tedy pan Arbeit oznámil, že z toho asi nebudou moc nadšené, ale že tak 60% z přednášky probíhá v češtině. Tu hodinu se jim však snažil vyhovět a tak vše říkal v obou jazycích, což není příliš zábavné a tak češtiny ubývalo a T’Sal přestávala stíhat xD
Tento týden ale už naštěstí zase sklouzl do starého chodu a většina byla zase česky, za což jsem jedině ráda. Abych pravdu řekla, tak v té češtině jsou ty přednášky a jeho hlášky tak nějak zábavnější. Ne že bych mu nerozuměla, jen to prostě v té angličtině kolikrát ani tak vtipně nevyzní.

Další část vezmu trochu přehledově, jelikož se týká úvodů do jazyka a těch je víc.
1) Úvod do studia jazyka – probíhá v čj, je obecný a vede ho pan Černý.
Někteří si budou pamatovat, že jsem o něm asi přede dvěma týdny psala, že jsou jeho hodiny neuvěřitelně nudné a uspávací. Ano, stále vykládá tím pomalým hlasem, s nímž musíte bojovat, abyste nepřestali vnímat, ale tak nějak mi jeho hodiny přestávají vadit. Zprvu jsem na něj chodila jen kvůli Arbeitově přednášce, ale poslední dobou zjišťuji, že ona je ta jazyková teorie docela zajímavá. Sice nejspíš úplně k ničemu, ale zajímavá.

2) Úvod do jazyka a literatury – od japonštiny, probíhá v čj a vede ho slečna/paní Martinásková. První hodina, dvě mě moc nevzaly, protože jsme si tam řekli víceméně to co u Černého, ale postupně jsme se začali víc a víc zaměřovat na japonské prostředí. Sice jsem toho zatím furt dost věděla, ale co tak sleduji, nebyla jsem pravidlem, nýbrž výjimkou. Myslím, že vyučující si o nás musí myslet, že jsme banda ignorantů a já se jí v nejmenším nedivím. Při poslední hodině tam totiž lidi začali řešit, kde a jak moc jsou Ainu chlupatí… Nou cement… Navíc přijít si k někomu na hodinu (opět je to nepovinné a tak je účast docela malá) a pak si na notebooku surfovat po netu nebo si prohlížet časopisy, či neustále kecat, to mi přijde dosti nevychované a já se dost často stydím, že tam sedím s nimi.
Od příštího týdne prý začneme literaturu, tak jsem zvědavá, co si ještě pamatuji. Teď by to měl být jen úvod, takže počítám spíše jen s literární teorií, rozebírání děl samotných a tak zřejmě bude až později. Já a japonská poezie, no to zase bude něco xD

3) Úvod do jazyka – od angličtiny, probíhá tuším v angličtině a kdo to vede, nevím. Mě to totiž čeká až v letňáku, což je docela vtipné, protože by se tam měly brát základy fonetiky, kterou rovněž začnu v letňáku. Kavárnistka se tam stačila přihlásit a teď neustále nadává, že si ta skripta čte bez ustání dokola a dokola a že to stejně stále nechápe, takže si umíte představit, jak moc se na to těším xD

Na japonštině stále letíme tempem jedna lekce týdně, přičemž ty lekce jsou stále ošklivější a ošklivější. V té poslední jsou slovesa a já zase na poslední hodině vypadala jako trubka. Jednak se mi furt pletou významově, jelikož všechny vypadají skoro stejně, a navíc se nějak nemůžu vpravit do toho časování. Snad se to přes víkend nějak naučím. To a pak hiraganu.
Ve čtvrtek jsem totiž psali test. Watanabe-sensei nám ho sliboval už dlouho (ovšem s tím, že teď už nám je nebude hlásit předem vůbec), takže jsem se na to trochu i učila. Pak ale přišla čtvrtá lekce se svými rozkošnými slovesy a já se na opakování vykašlala, což v praxi znamená, že mi některé méně používané větné stavby a slovíčka začaly mizet v mlze paměti.
Nakonec ale test nebyl po gramatické stránce moc těžký. Myslím si, že bych to snad většinou měla mít dobře, jen u jedné věty jsem trochu váhala, kterou ze dvou možností použít a v té poslední jsem možná dala špatně jednu partikuly, ale to už si nepamatuji. Problém je v tom, že i když to mám možná správně, tak to W-sensei chvílemi nepřečte. Na písmo jsem si sice dávala pozor, ale test byl zcela podrazácky v hiraganě, kterou ještě nemám úplně zažitou, takže jsem kolikrát zničehonic přešla do katakany a musela to pak přepisovat *doufá, že přepsala všechno*. Navíc jsem dvě slabiky neustále dokola psala blbě… „SE“ jsem používala zásadně katakanové (a ještě divně) a „WA“ jsem psala úplně špatně, takže asi tak… XD

Krom toho se minulý…čtvrtek tuším zase jednou celá třída zasmála na můj účet. Ve třetí lekci se totiž probírá takové to „kde co je“ a zrovna na mě vyšla v jednom cvičení, kde jsme museli přečíst otázku a pak na ní odpovědět, otázka "co je před olomouckým nádražím?" Zrovna na mě *headesk*
Já totiž na olomouckém nádraží až do neděle vůbec nikdy nebyla. Přečetla jsem tedy otázku a chvilku tak zmateně koukala. W-sensei si nejspíš myslel, že jí nerozumím, tak jsem řekla že ano, ale že nevím, jak z výše uvedených důvodů odpovědět. W-sensei mi tedy řekl, abych přeložila větu „Není tam nic.“ Trochu jsem pomotala jedno slovíčko, tak to pak začal rozebírat a já si říkala, že to naštěstí nechal plavat.
Když ale skončil svůj výklad, znovu se na mě otočil a svým typicky japonským způsobem, který mě vždycky rozesměje a který se nedá popsat, ale musí se zažít, se zeptal, jestli je vážně pravda, že jsem tam nikdy nebyla. Já lehla. Byla jsem tedy podrobena menšímu výslechu, jak je možné, že jsem až z Mostecka a ještě nikdy jsem nebyla na tom proklatém nádraží. Aby tomu ještě dodal na dokonalosti, tak se zeptal, kdo další tam ještě nikdy nebyl. Překvapí někoho, když řeknu že nikdo?
To už jsem tam ale ležela pod stolem a chlámala se jako blbá xD

Ony jsou vůbec cvika z japonštiny zajímavá. Vcelku rychle se mi podařilo Kavi vycvičit na vnímání dvojsmyslů, které tak kolikrát ani nebyly myšleny, takže nám pak k zábavě poslouží i takové vysvětlování množného čísla v japonštině, během něhož W-sensei zkušeně vykládal, že jemu je vlastně jedno jestli je to jen jeden student, nebo je jich víc.
A když se zrovna nebavíme tímhle, tak zakládáme japa-hřbitov. Ten nápad vznikl díky jedné větě na překlad v našich skriptech. Ona věta zněla následovně: „Paní Tanaka je někde po budově.“ – nevím jak vy, ale já si hned nebohou paní Tanaku představila rozsekanou na kousky, přičemž má hlavu někde v prvním patře, nohu ve druhém atp. Když to nakonec dospělo k tomu, že až W-sensei uvidí naše testy, skočí z okna, následován paní Hirotou, zoufalou z našeho škrabopisu, usnesly jsme se, že je na čase před KASem zřídit hřbitov xD
Bohužel jsem pak s Kavi došly k závěru, že v případě W-senseie by asi z okna letěl někdo jiný – my, přičemž on by nás nevyhodil, jak rád říká, vyhodily bychom se totiž samy. A já se s vámi vsadím o co chcete, že by mu to na té policii pak prošlo xD

Celkově vzato mě vlastně baví snad všechny předměty, co mám. Jedině seminář z úvodu do literatury od anglické filologie se mi stále víc a víc znechucuje. Jen tam tak sedět a zírat do skript, zatímco nám přednášející odříkává, co v nich je, to je naprostá ztráta času a já nechápu, proč tam musím sedět. Jediný předmět, který bych bez váhání úplně vypustila, kdybych ovšem mohla. Semináře jsou však povinné.

12 komentářů:

Seel řekl(a)...

To se máš že tě škola baví:D Něco takového jsem si vždycky přála zažít, ale bohužel se mi to nikdy nepovedlo T_T Asi budu muset jít taky na vysokou XD

KatkaSedl řekl(a)...

Páni, ty se teda máš :)

Ale vypadá to dost zajímavě, už se taky těším na vysokou a na všechny ty povinné a nepovinné přednášky *evil smile*
.. ale nejdřív.. :( maturita a pak ještě se na tu vysokou dostat XD

T'Sal řekl(a)...

Seel : Pro mě je to také nové. Základka pro mě byla docela peklo a na gymplu to zase vázlo na tom, že jsme tam měla spoustu předmětů, které mi nic neříkaly. Tady si to ale užívám, jen jsem zase začala bojovat se svou vrozenou lenostíXD

Katka : Mno jo, vysokoškolský život je zatím fajn, snad ho nezačnu o zkouškovém nenávidět XDD

Nightie řekl(a)...

heh, mě se podobně tlemili, když jsem prohlásila že netrefím na Kladenské nádraží a to kolem něj jezíme nakupovat :D Buď v klidu

Seel řekl(a)...

T'Sal: jo, to já mám to mám na střední tak, že mi většina předmětů nic neříká T_T (trochu jsem se sekla s výběrem školy T_T) Ta škola kde jsi ty vypadá zajímavě, docela by mi totiž bodlo naučit se japonsky XD I když teď ještě pořád přesně nevím, jakým směrem se mám vydat a jestli vůbec mám šanci XD Každopádně jít po maturitě do práce se mi tak nějak nechce XD

T'Sal řekl(a)...

Najt : Lol, my jsem se hledaly XD Já taky netrefím někam, kde jsem už třeba i byla, ale někdo mě tam vedl nebo vezl XD

Seel : Jaj, tak to je špatné, ale musíš nějak přežít XD Jde o to, jestli bys pak pro tu japonštinu měla nějaké využití. Já si sháněla práci jeden pitomý měsíc a byla jsem z toho na prášky. Ukázalo mi to ale, že je strašně důležité, aby tvé zaměření bylo co nejpraktičtější. Já bych ráda dělala překladatelství, ale abych pravdu řekla, od léta už si nejsem tak jistá, jestli to je pro mě nejlepší volba, tak zkusím nahnat jazyky a uvidíme. Pokud se ji chceš ale učit jen tak pro radost a pak ji nevyuplatnit, asi bych doporučila jinou VŠ a japonštinu vzít bokem.

Seel řekl(a)...

Překladatelství by byla asi zajímavá práce, i když teda mě přijde že jsem buď na ty překlady úplný poleno nebo ještě nemám potřebné jazykové znalosti (teď mám na mysli němčinu, přece jen jsem neměla moc možností ji uplatnit do doby než jsem objevila objednávání mang a FF). Tak uvidím, nějakej ten čas na rozmyšlenou ještě mám ...

T'Sal řekl(a)...

Seel : Ono to u toho překladatelství chce hlavně praxi. Teď se kouknout na svoje rok staré překlady, asi umřu, a mám takový pocit, že příští rok by se situace zase opakovala.

V tomto oboru je největší nevýhoda, že se k němu uchyluje každý, kdo umí nějaký jazyk a jinde se neuchytil. Díky tomu je strašně velká konkurence, nad níž se můžeš dostat jen počkem jazyků, které zvládáš, a jejich co nejlepším zvládnutím, což je u mě právě ten problém. Zatím umím jen anglicky a tam potřebuji ještě strašně moc zabrat, a začala jsem se učit japonsky. Japonština bude použitelná až tak za 5, 6 let, si myslím. Proto bych ještě ráda přibrala korejštinu a ruštinu.

Sevia řekl(a)...

Jaj obdivuji každého, kdo studuje jazyky. Já budu ráda, když letos udělám maturitu z angličtiny. Ne že bych nerozuměla, ale neumím v ní myslet, a to je problém.

Zaujaly mě dvě věci. Mostecko? Vyrůstala jsem v Litvínově, co bych tehdy dala za spřátelenou japanofilku:) A pokud to není příliš osobní, jak těžké je studovat vysokou na druhém konci ČR? Chtěla bych se hlásit do Opavy, ale dost mě odrazují.

T'Sal řekl(a)...

Sevia: jj, naučit se v daném jazyku myslet je občas docela problém, já do angliny pronikla trochu až tak ve čtvrťáku, pořádně až na pomaturku.

Jj, jsem přímo z Litvínova, nebo spíš z litvínovského bytu, jelikož ven jsem páchla jen kvůli škole XD

Pokud jde o ten pobyt "na druhém konci ČR", jde o to, jaká jsi a jak co snášíš. Je to značně individuální.
Já sice cizí prostředí nesnáším a dlouhý pobyt v něm mě velice vyčerpává a psychicky deptá, ale s Olomoucí jsem se smiřovala dva roky a proto, když jsem sem přijela, začala jsem ji okamžitě považovat za domov. Jet ale z ničeho nic do jiného města, aniž bych se na to mohla "připravit", asi tam nevydržím ani dva měsíce a zhroutím se. To je čistě můj přístup a jak mi bylo párkrát řečeno, je naprosto ulítlý, ale funguje na mě.

Pominu-li tedy prostředí, nic jiného mě k Litvínovu nevázalo. Přátele jsem tam neměla a na rodinu nejsem příliš vázána, takže v tomhle ohledu zde nestrádám a jsem na tom druhém konci republiky nesmírně šťastná. Beru to tu jako domov, zabydluji se a plánuji zde již zůstat, protože tu mám konečně volnost, jíž jsem doma neměla. Teď si prosím nemysli, že tu lítám z jednoho večírku na druhý, žiji tu spořádaným životem, z něhož má spolubydlící kvete XD Najednou mi tu ale nikdo nekouká přes rameno. še si můžu dělat jak a kdy sama chci, ať už to dopadne jakkoliv, můžu si za to jen já sama. Musela jsem se sice naučit si vše potřebné zařídit sama, ale i za to jsem ráda. Přijdu si v praktickém životě méně neužitečná.

Na druhou stranu má známá z druháku, rovněž z Litvínova, jezdí každý víkend domů, je na rodinu vázána a po ukončení školy se nejspíš vrátí zpět. Bere to tu jen jako přechodné bydliště, kde musí bydlet, jelikož to jinak nejde. Kdyby mohla, každý den by podle mého dojížděla. Nemůžu říct, jak moc jí to vadí, jelikož to nevím. V každém případě to dobře ukazuje, že jde o to, co hledáš. Těžko ti můžu říct, jak se to bude zamlouvat tobě. To si musíš zvážit sama. Rozhodně bych se toho ale nevzdávala jen protože ti to někdo radí, abys to nedělala.

Sevia řekl(a)...

Díky za odpověď :) Vážně Litvínov? Ještě řekni, že jsi chodila na Gymnázium T.G.M. Je to ošklivé město, nesnáším ty herny na každém rohu, ale zvláštní, i potom co jsem se odstěhovala 100 km daleko, ho stále beru jako svůj domov, ostatně mám tam půlku rodiny. Ale to se zakecávám. Dobré mít i hlas pro. Jsem spíš tvůj případ. K místu, kde teď bydlím mě nic neváže, a tím, že na Slezskou pošlu přihlášku, nic nezkazím..

T'Sal řekl(a)...

Mno...jo, chodila jsem tam XD Čtyři roky XD
Jop, ty herny a hospody byly děs, nejvíc mě dorazila ta, co vyrostla na místě bývalého knihkupectví, to dokonale zobrazovalo, jak to v Litvínově funguje.
Ono kdž už se budeš sthovat někam na VŠ, je vcelku jedno kam, stejně budeš měnit místo.