neděle 20. července 2008

Vlk (Wolf)

Je jen málo filmů, které mě skutečně zaujmou natolik, že si nemůžu pomoct a pokaždé, když je zahlédnu v tv nebo programu, se na ně kouknu , ať už jsem zrovna měla v plánu cokoliv. Můžu je vidět pětkrát, šestkrát, stále dokola a dokola stejně se mi neomrzí. Jedním z takových filmů je Vlk.



Will Randall (Jack Nicholson) je již stárnoucí, avšak stále schopný redaktor v jednom newyorském nakladatelství. Kvůli jeho věku a inteligenci se ho ale snaží jeho šéf zbavit, čemuž hodně napomáhá Stewart (James Spader), mladý ambiciózní muž, jež se dlouhou dobu prohlašoval za Willova přítele. Hlavně pak protože ho Will vzal pod svá křídla a vytáhl ho nahoru. Jakmile však Stewart ucítil mršinu, neváhal Willovi bodnout kudlu do zad a připravit ho jak o práci, tak i o ženu.
Willův život se však změní, když jedné noci srazí na cestě vlka. Poté co vystoupí z auta, aby se na zvíře podíval, to ho kousne. Zranění nevypadá nijak vážně, tak si z něj Will příliš nedělá. Po několika dnech si ale začně všímat, že se mu pomalu zbystřují smysly. Mohl odložit brýle, jeho čuch i zrak dalece přesahovaly normální schopnosti lidí. Také se v něm začne probouzet jakási zvířecí dravost, jež nad ním v noci přebírá vládu.
Během tohoto období se seznámí s nezdárnou dcerou svého šéfa - Laurou (Michelle Pfeiffer), jíž Will zaujme. Během krátké doby se mezi nimi vyvine velice úzký vztah, díky čemuž se Will dívce svěří se svou proměnou. Ta to sice bere ze začátku s humorem, ovšem ani jeden z nich nemůže na dlouho ignorovat Willovu očividnou proměnu, jeho noční výpadky paměti a zprávy o lidech, roztrhaných zuřivými psi...

Když jsem tak na CSFD prolítla komentáře pod infem, dost lidí film označilo za průměrnou záležitost, točící se kolem vlkodlaků. Takových filmů prý již bylo mnoho. Já s nimi však nesouhlasím. Film má jedinečnou romanticky tajemnou a temnou atmosféru, která jen podporuje dle mého mocný příběh o soupeření dvou silných mužů. Je zde vidět, že přestože se prohlašujeme za civilizované, vypustíte-li do jednoho teritoria dva cílevědomé alfa-samce, začne boj o vůdčí roli. A mezi těmito dvěma muži, odhodlanými jít přes mrtvoly (víceméně doslova), pak stojí Laura, samička, hodná kvalit obou mužů.

Ono obsazení vůbec udělalo své. Jack Nicholson je pan herec. Neznám nikoho, kdo by uměl tak skvěle zahrát totální magory - ať už mluvíme o skutečných šílencích jako byl například Jack Torrance v Osvícení, nebo jen celým svým širým okolím neoblíbený mrzout Melvin Udall z Lepší už to nebude. Mám takový pocit, že tenhle týpek dokáže dodat kouzlo a jedinečnost každé postavě. Krom toho je neuvěřitelně sexy a to i přestože není vlastně vůbec hezký *.*
Michelle Pfeiffer si víceméně pamatuji jen z filmu Batman se vrací, jelikož tam mě její role zaujala, ovšem i zde se zhostila své role na výbornou. K Nicholsonovi se mi skvěle hodila (přišli mi jako kouzelný pár ^.^) a James Spader vypadal dokonale úlisně a na konci filmu pěkně nebezpečně O.O

Je tu spouuusta důvodů, proč si mě tenhle film získal a neomrzel ani po letech a já věřím, že se to v budoucnu nezmění. Je to hold taková moje klasika.







4 komentáře:

Dee řekl(a)...

vida, i starší filmy jsou leckdy lepší než všechny ty nové trháky měsíce dohromady, já jsem se o tom přesvědčila zrovna u vlka a ještě například u freaks..=))

T'Sal řekl(a)...

Já mám starší filmy vůbec ráda. Přijde mi, že posledních pár let se vede při tvorbě filmů heslo: "Čím víc efektů, tím spokojenější divák," což tak trochu není pravda x_X Dřív to dle mého v takové míře nebylo.

Dee řekl(a)...

no právě..>__> k čemu jsou efekty když scénář a obsazení stojí za.. ehm, nic? skvělým příkladem je eragon, důkaz toho, co dokáže velká reklamní kampaň..=/

T'Sal řekl(a)...

Tak Eragon se mi vcelku líbil. Takový lepší průměr. Je ale fakt, že jsem nečetla knížku.