neděle 30. prosince 2007

Gladnessina cesta do blázince

A zase jsem jednou byla u Gladnes. Tentokráte jsem to raději vzala až po Vánocích, jelikož bych si jen nerada zopakovala tu katastrofu v podobě vánočních nákupů, jež se konala loni ^^; (...a ne, Glad, nikdy ti to neodpustím!).

Kupodivu šlo všechno plánování relativně dobře...nebo už jsem si spíš zvykla dostávat od mé drahé, milované a brzy mrtvé Glad informace na poslední chvíli. Odjet jsem k ní měla tím autobusem ve čtvrt na deset, což pro mě znamenalo budíček v sedm ráno, abych se stihla dát nějak dohromady, zabalit jí dárek (strašně roztomilý ňufatý=měkký plyšák) a ten druhý dodatečně koupit. Věděla jsem, že jí ten druhý naštve a nemýlila jsem se...škoda, že jsem nestihla vyfotit ten výraz, co měla, když ho dostala. Koupila jsem jí totiž...

*chvilka napětí*

...obojek! *chcípla smíchy*

Už dlouho jsem jí vyhrožovala, že jí nějaký pořídím, když mě bude zlobit, tak jsem to taky udělala. Koupila jsem jí takový pěkný černý *_* Moc jí slušel (foto1 a foto 2), což mělo i své značné nevýhody (zasvěcení pochopí a Glad, ty to neřeš, tebe se to netýká XD).
Chodila s tím pak celý den, což mě udivilo, jelikož já ani nedoufala, že si ho na sebe vezme byť jen na chvilku O_O Hold mě občas dokáže překvapit i příjemně.

Kromě obvyklého drbání, hádek a neustálého opakování vět typu: "Ty mě ale vůůbec nemáš ráda" a "Jsi na mě zlá" jsme si také udělaly drobnou procházku na poštu, jelikož Glad přišly nějaké nové mangy. Tedy, ne že bych se té procházky chtěla účastnit, já prostě neměla na výběr *cukání v oku*. Přinejmenším to alespoň netrvalo 8 hodin, takže pokrok XD Akorát jsem cestou zpátky (stále jen a jen do kopce super rychlým tempem) někde ztratila plíce a moje kondička se dobrovolně postavila ke zdi a odstřelila T_T

Po návratu do tepla domova jsem pak byla po několik minut naprosto opomíjena, jelikož se má drahá Glad jala trhat nové balíčky na kusy. Byla vážně děsně roztomilá, jak tam tak seděla se zářícíma očima jako malý harant o Vánocích XD

Když se dostatečně vynadívala na své nové přírůstky do již tak odporně velké sbírky mangy *dívá se na své dva nebohé díly Faku*, přišla řada na sushi, které vyrobila ještě před odchodem na poštu. Mno...příliš mi nešmakovalo, jelikož tam byly strašně cítit ty řasy a něco mi říká, že by to tak být nemělo *rozhlíží se odkud přiletí první kámen* Ona vůbec byla sranda ji přitom sledovat XD Obzvláště její první "rulička", tzv. "open-air sushi", jak jsem si to nazvala, byla k pokukání XD


Nakonec jsem se spokojila s klasickým toast-chlebem a šunkou XD

Naneštěstí na mě vcelku rychle padla únava a tak jsme se uchýlily k filmům. Když se ptala, co bych tak chtěla pustit, nenápadně jsem ji přinutila pustit Fantoma Opery s tím, že Erik mě určitě probere. Jsem tak ráda, že jsme celý film obě zlehčovaly svými poznámkami, protože před ostatními brečím nerada a já minule prořvala ten film od začátku do konce, jelikož čím lépe ho znám, s tím větším předstihem začínám dojemné scény oplakávat ^^;

Kvůli pohodlnějšímu koukání jsme si opět přisunuly mojí postel k PC a obě se na ni narvaly. Poučila jsem se však z minula a vytáhla deku dřív, než si na ni lehla...jen tak pro jistotu XD

Po Erikovi přišlo na řadu Full Metal Panic, mé značně oblíbené anime, jenže únava zapracovala a já k velké Gladnessině nelibosti odpadla XD

Druhý den probíhal ve značně líném duchu...ne a ne se vyhrabat z postele, takže to nakonec dopadlo tak, že jsme si ještě nařizovaly budík, abych neprošvihla autobus odjíždějící někdy kolem půl šesté odpoledne XD Glad mě vyprovodila jen na jejich stanici metra, zbytek byl na mě, z čehož jsem drobet znervózněla. V rámci metra je to v pohodě, ale problém nastal na Florenci, kde jsem trochu zakufrovala. Musela jsem se zeptat na cestu na nádraží, jelikož to nebylo nikde značené..tedy vlastně až u samotného východu, který byl dost zastrčený ^^; K mému nezměrnému štěstí jsem natrefila na dvě Pražačky, nikoliv na cizince, což se dá pokládat za něco nevídaného...

A pak hurááá domů, kde jsem si potvrdila, že mi nefunguje mobil x_X

PS: ...a v případě, že bych se dlouho neozvala, tak mě Glad zabila za ty fotky XD Nejspíš se celou dobu během čtení tvářila takhle XDDDD

neděle 23. prosince 2007

Předvánoční shon

Myslím, že tu nikomu nemusím vykládat o tom, jak je období svátků problematické, chaotické a vyžadující zvýšenou aktivitu téměř ve všech oblastech života (tedy až na spaní T_T). U mě se k tomu všemu přidalo i pár dalších věcí, které se Vánoc netýkaly.

Jednou z nich byla aktualizace na BL. Minulý měsíc jsem ji nějak nezvládla, ale tentokrát jsem byla rozhodnuta ji dokončit. Recenze byla napsaná, povídky upravené na html, pár návodů už jsem taky dala dohromady, takže už mi zbývalo jen udělat 51 návštěvních knih, které měly posloužit jako místo ke komentování jednotlivých anime/mang. Do konce svého života už nechci vidět ani jednu, jedinou návštěvní knihu!! Bylo to na zabití.

Moc mi ani nepomáhalo, že mě jedna dívčina neustále obtěžovala s tím, kdy že bude aktualizace. Furt. Stále dokola a dokola... každý den...

Vše jsem podle plánu měla dokončit 20., ale nějak se mi nakupily i další věci. Prvně tu byl sraz s jednou dívčinou, která se mi ozvala přes internet. Byla z Litvínova a nedávno se začala pohybovat v anime, japonské módě apod. Proč ne? řekla jsem si. Dohodly jsme se tedy na čtvrtek. Jako vždy jsem samozřejmě přišla pozdě. Musím se však pochválit, jelikož to bylo jen o pět minut ^_^

Nejsem zrovna komunikační tahoun, takže jsem se trochu bála, aby debata trochu nevázla, ale nakonec se až na pár chvil nestávalo. Dívčina to byla velice milá a příjemná, navíc i hezká (...má krásné oči a rty ^_^), takže když jsme si pak sedly do Knihovny (to je hospoda), utekly další čtyři nebo pět hodin jako voda. Probraly jsme snad všechno, od módy přes muže (máme stejný vkus) až po to, jak se na nás dívají ostatní "normální" lidé. Jen doufám, že se bavila stejně tak jako já ^_^

Doma už to tak příjemné ovšem nebylo. Čekalo mě žehlení a tak jsem si hned stoupla k prknu. Sestra zatím oxidovala na mém notebooku, ovšem nechala puštěné mé ICQ. Když jsem odcházela z domu, dala jsem tam status, že jsem pryč a to s hláškou "Nejsem tady, tudíž vám neodpovím." Někomu prostě nestačí ani to. Ona holčina, jež mě neustále otravovala kvůli aktualizaci samozřejmě zase psala. A nejen jeden vzkaz... Psala stále znovu a znovu... Sis jí tedy odepsala, že jsem pryč, načež ona jí napsala, aby mě prý prozvonila.

WTF!?! To mám jako přiběhnout na zavolání a ihned udělat, co si milostivá přeje?! Nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Když pak napsala, že když mám ve statu, že tu nejsem a neodpovím, tak proč za mě sestra odpovídá, neměla jsem daleko k hysterii. Byla jsem vytočená a tak jsem jí odepsala něco v tom smyslu, ať dá pokoj a to ne zrovna příjemným způsobem. Upřímně, divím se, že jsem na ni nevyjela dřív *cukání v oku*

Druhý den nebyl o mnoho příjemnější. Byl pátek, poslední pracovní den před Vánoci a my se sis neměly ani jeden dárek, takže bylo jasné, že se vyráží na nákupy. Za hoďku a půl (sleduj, Glad!!!) jsme měly nakoupeno. Jeden dárek jsme opatřily v knize a pak jsme vyrazily k Matikovi, kde se dá koupit alkohol, různé kvalitnější čaje, káva, mlsání apod. Prodavačka z nás málem vykvetla, jelikož jsme tam nakupovaly vše ostatní ^^;

Po návratu domů jsme se akorát tak naobědvaly a čekala nás další hrůza. Babička měla tuším minulý týden svátek a my u ní ještě nebyli. Máti je na antibiotikách, takže to zůstalo na mě, že prý jí mám jít popřát. Nakonec se mi ale podařilo ukecat i sestru, aby šla se mnou. Nejde ani tak o babičku, to bych přežila, ale dejme tomu, že její nový přítel je mírně...nesnesitelný. Jedním slovem - idiot! Grmm...díky tomu, jak do mě hustil ty svoje stupidní kecy, se babička ani nedostala k oblíbené otázce všech příbuzných: "A už někoho máš?" Co já bych za tuhle otázku v tu chvíli jen dala T_T

Od babičky jsem zase letěla do města, koupit pár drobností, které jsme zapomněly, a pak už hurá domů, kde jsem konečně dodělala aktualizaci.

úterý 18. prosince 2007

Peroxid sis

Mwahahahaha, sis je blond XDDDD *válí se smíchy po zemi*



Je tedy fakt, že takhle odbarvený má jen předek hlavy a že to není konečný vzhled, jelikož si do toho chce udělat správné ímou černé proužky či co, ale to nemění nic na tom, že to tu dnes odpoledne byl jeden vtip o blondýnách za druhým XDDD

pondělí 17. prosince 2007

Třídenní abstinence a co následovalo

Tak fajn... *zhluboka se nadechne a vydechne, aby se uklidnila*. Jak už jsem psala, byla jsem ve čtvrtek a v pátek u dědy, což pro mě znamenalo nulové připojení. Na druhou stranu jsem však s vědomím, že net prostě není a nebude, netrpěla žádnými abstinenčními příznaky, spíše právě naopak. Dodělala jsem jedno interview s B-T, které mi tu leželo rozdělané od léta, přeložila pár stránek Dia (ten odpočíval rok) a napsala novou recenzi, což znamenalo, že cesta k nové aktualizace je otevřená.

Je vcelku vtipné, že jsem potřebovala být dva dny bez netu, abych byla schopná napsat jeden stupidní mejl. Před časem jsem dostala e-mail od jakéhosi údajného Japonce, který mi psal něco v tom smyslu, že je rád, že mají B-T fanoušky i v Evropě. Doufajíc, že jde o ženu, jsem odpověděla nějaké fanouškovské kecy na úrovni a tak jsme prohodili pár mejlů, až se nakonec ukázalo, že je to muž, stoprocentně hetero muž x_X Žádné rozplývání se nad hošanama nebude T_T Poslední mejl od něj mi tu ležel už asi týden, ale já nebyla schopná mu odepsat, tak jsem si ho stáhla a odpověď sepsala ve volné chvíli u dědy. Až když jsem ho v pátek večer odesílala, všimla jsem si, že k poslednímu e-mailu přiložil i svoji fotku. Inu, tomu se říká postřeh XDDD
Trošku mi připomíná Hisa-chana za mlada, ale vážně jen trochu. Jak se dalo očekávat, je součástí ošklivých 60% Japonců, což mě ale stejně nijak netýrá, jelikož nejsem až takový nadšenec do Japonska, abych s ním hned plánovala založit rodinu a stát se občanem té na hlavu padlé země.

Pak jsem skoukla i nějaký ten koncert a trochu zesystematizovala chaos na disku, jelikož je potřeba ho vyprázdnit.
Abstinence se projevila, až když práskly dveře auta a já stála před naším barákem s notebookem v rukou. Rychle vyběhnout schody, zakopat věci pod postel, aby fotřik neměl kecy, připojit se a.... nic. Net nešel.

Začaly se mi klepat ruce.

Uff, po pár minutách přeci jen začalo cosi nabíhat. Rychlost byla na zabití, ale byla. Vyřídila jsem si pár věcí a pak hurá na kutě, jelikož už zase byla jedna hodina ráno a já měla za 4 hodiny vstávat do práce x_X Po mém příchodu z ní mě rozhodně nepotěšilo, že net nešel. Prostě ani ťuk *cukání v oku*

Fajn, říkala jsem si, časem se rozběhne. Nerozběhnul se ani v neděli... Ani v pondělí... Celou tu dobu jsem vrhala nenávistné pohledy směrem k otci, který net v tu chvíli nepotřeboval, jelikož měl nové hry a tudíž o zábavu postaráno, a tak se ani nesnažil to nějak řešit. Až v pondělí odpoledne se usmyslel, že by možná bylo fajn tam zavolat. Měla jsem štěstí a o dvě hoďky později už jsem byla opět připojená. Bylo to jen taktak, jelikož už jsem v očích měla lehce psychotický lesk a v pokoji mi leží trosky z čehosi, co dříve bývalo stolem. To jak jsem o něj mlátila hlavou...

Hned jak naběhlo ICQ, už mi tu blikalo několik zpráv. Rychle vyřešit novou kapitolu povídky na BL, domluvit si dva srazy, udělat 50 návštěvních knih (vymyslela jsem si totiž, že u každé recenze na BL bude možnost komentovat dané anime/mangu) a oblítat kdesi cosi na netu.

Až teď jsem si řekla, že už to chce pauzu, ale až to tu dopíšu, jdu zase na návštěvní knihy...nechápu proč nejdou klonovat, když s anketami problém není *začíná jí z toho šibat*

Tahle hektická období bych vážně nejradši vypustila a zůstala jen u těch líných -_-

pátek 14. prosince 2007

Návštěva u dědy v Bezně

Tyhle zápisky píšu v době, kdy jsem offline, jelikož jsem se konečně dostala k dědovi a babičce do Bezna. Většinou za nimi jezdíme jednou, dvakrát ročně, ale teď to přes léto ani jaro nějak nevyšlo a tak jsem využila té příležitosti, že k nim v poslední době máti hodně jezdí v rámci své nové práce, a přifařila se k ní.

Vzhledem k tomu, že díky práci nemám volné víkendy, nešla jsem ve čtvrtek opět do školy, což mi tedy žíly netrhá, třebaže by už možná i mělo. Děda i babi žijí na vesnici v menším domku a musím říct, že jezdit sem v létě mělo své výhody - všude je tu totiž děsná zima, takže se hned zužitkovaly pletené ponožky, které mi před nedávnem matka udělala během jednoho ze svých nepříliš častých záchvatů pletací aktivity.

Co tady na tom místě skutečně miluji (tedy kromě zřejmě jediných rodinných příslušníků, kteří mi nevadí, a dobrého jídla) jsou kočky. Spousta koček. Už půlhodiny po našem příjezdu jsem se pomazlila se všemi čtyřmi kočkami, které tu jsou.

Chuděrušky moj mališké tu dost citově strádají, jelikož se jim zde nikdo nevěnuje, tak jak by potřebovali, takže je tu s matinkou pěkně rozmazlujeme.Jsou to takové obyčejné kočky, dvakrát větší než ty naše, akorát Beruška je siamka (kdybyste jen viděli ta modrá kukadla!). Škoda, že mě nenapadlo vzít foťák T_T

Život si tu jde svým, značně pomalým tempem a tak se po obědě zalehlo na kutě, ostatně tak jako pokaždé. Jen mě se dneska výjimečně nechtělo, tak tu sedím v kuchyni. Možná v tom má prsty i ta reportáž ze dvou B-T koncertů, které jsem právě přečetla.

Sparklingai se vydala do Japonska, aby tu skoukla hned dva (!) koncerty a to v Yokosuce (18.11.) a v Chibě (28.11.). Myslete si o mě, co chcete, ale když jsem to četla, brečela jsem. Částečně protože jsem to nemohla vidět - hlavně pak onu show v Yokosuce, jež byla zřejmě naprosto úchvatná - ale hlavně radostí nad tím, že si Sparklingai dala tu práci a vše tak pečlivě popsala i nám, kteří jsme tam být nemohli, a tak jsem si to mohla alespoň představit.

Jak už jsem psala, koncert v Yokosuce musel být zážitek. Jak se zdálo, tak i to vše užili jak fanoušci, tak i samotní B-T, což bylo vidět na tom, jak se do celého vystoupení položili. At-chan prý zase prováděl ty své sexy tanečky a sebeochmatávání, dokonce došlo i na nějaký ten fanservis (T_T).

V Chibě už to tak úžasné nebylo. Fanoušci se zde chovali trochu neukázněně, minimálně v blízkosti Sparklingai, a dokonce došlo i k tomu, že nějaké ***** zase stáhly chudáka Atsushiho mezi sebe. Musela ho vyprošťovat ochranka. Vážně bych takové střílela! *běsní* Není divu, že už se pak Atsushi k okraji pódia raději moc nepřibližoval a že se nemohl pořádně uvolnit T_T

V každém případě jsem se dostala do jakéhosi natěšeného fan-girl módu a se slovy vděku mé prozřetelnosti jsem si pustila koncert Day in Question 2003, který jsem si mimo jiné vzala se sebou ^^

pondělí 10. prosince 2007

Hodně divný den

Dneska byl vážně divný den....
Hodně divný den....

Za prvé jsem měla povoleno chvilku mluvit o Buck-Tick a dokonce pustit i jednu písničku. Před lidmi. Před místností plnou lidí. Netvářili se nadšeně, ale přinejmenším po mě nic neházeli, ani nekřičeli nic ve smyslu: "Táhni s nimi už ke všem čertům!"
To je úspěch. *snaží si vzpomenout, kdy naposledy tohle zažila*

Navíc jsem byla ve škole. Je pondělí. Já tam v pondělí nelezu. Pondělí je hned po víkendu a to prostě nemám sílu. I když tady možná zapracovala ta možnost šířit pravou B-T víru v podobě krátké prezentace, na níž jsem opět zapomněla a dávala ji z fleku.

Jedna holčina, neznalá netu, po mě chtěla pomoct s blogem. Podařilo se mi z toho vykroutit. Nechápu.

Dnes byl svět podivně krásný. Lidé byli krásní, tramvaj byla krásná, Most byl krásný, písmenka na bílé tabuli neviditelná...
Ne, nevlezla jsem do Hisashiho železných zásob LSD a ani jsem nevzala útokem Atsushiho bar. Zapomněla jsem si totiž brýle. Důsledek mého rozhodnutí jít v pondělí do školy a dokonce i přijít včas.

Poslední dvě hodiny pročítám blog jedné dívčiny a docházím k závěru, že mé příspěvky jsou literárně na úrovni třináctileté dívčiny. Myslím, že je mi to úplně jedno...

pátek 7. prosince 2007

Moje cesta k B-T šílenství

Speedygz na svém LiveJournalu napsala článek o tom, jak se dostala k B-T a mě to konečně donutilo sepsat něco podobného, jelikož už jsem to měla dlouho v plánu, ale lenost dosud stále vítězila.

Všechno začalo někdy v druhé polovině července minulého roku, kdy jsem si z Aarinfantasy stáhla seriál Nightwalker, kýmsi uváděný jako shounen-ai. K tomuhle tématu to sice mělo až na pár okamžiků daleko, ale i tak to byla zábavná podívaná, k níž se jednou zase vrátím. Pro nás je však v tuto chvíli klíčový opening tohoto seriálu - písnička Gessekai. Myslím, že Nightwalker je jediný seriál, kde jsem nechávala opening proběhnout celý, bez přetáčení. Od první chvíle jsem si tu píseň zamilovala. Text byl pěkný, hudba vynikající, ale to co mě zasáhlo přímo do srdce byl hlas zpěváka. Asi už nemusím vyprávět o tom, jak je pro mě zpěvák v hudbě důležitý, takže je jasné, že to byla pro tuto novou skupinu skvělá pozvánka do mého playlistu.

Prvním problémem bylo zjistit, jak se skupina vůbec jmenuje. Naštěstí neměli japonský název, takže si v titulcích stačilo vychytat něco, co bylo psané latinkou (tenkrát jsem ještě nevyužívala různých info databází ^^;). Za pár minut už jsem Gessekai stahovala z Gendou.com.

Jedna písnička mi samozřejmě nestačila a tak jsem vyrazila na návštěvu za strýčkem Googlem, aby mi zkusil vyhledat něco dalšího. Nedalo mi to a podívala jsem se i na galerii, kde mi jako první naběhly fotografie z jejich prvních let...




"Tihle pankáči že mají na svědomí onu nádhernou píseň?!" napadlo mě hned. "Ne, to není možné!"

Jednou z mých mála chyb *sebevědomý pohled* je i značná povrchnost. První dojem je pro mě velmi důležitý a pokud si ho někdo zkazí, jen málokdy dostane druhou šanci, aby si ho napravil. Dokonce ani pokud na mě někdo hned udělá dobrý dojem, nemá nic vyhráno, jelikož si ho zase může hodně rychle zkazit. A to se právě stalo hošanům z B-T.

Na měsíc jsem je uložila k ledu.

Začátkem září mi to ale nedalo (Gessekai mi po té době už začínala trochu lézt na nervy) a tak jsem si řekla, že dám té divné skupině ještě jednu šanci. Přeci jen, vždycky mě zajímala jen hudba. Koukat na ně nemusím...

Po chvilce hledání jsem vykopala nějakou stránku s několika mp-trojkami, ale naneštěstí některé z nich blbnuly a já byla omezená limitem, chýlícím se ke konci, takže jsem stáhla jen pár nových písniček - mezi nimi například Doll, Dress a Chocolate.

Přibližně ve stejnou dobu se mi podařilo najít torrent na singl Kagerou, v němž bylo navíc přibaleno i PV ke Kagerou. A to byl začátek konce.




Neznala jsem zpěvákovo jméno a už vůbec jsem o něm nevěděla nic dalšího. Teď když jsem však nejen slyšela jeho hlas, ale i ho viděla, mě naprosto okouzlil. Jeho vizáž v Kagerou je zcela jiná než kdekoliv jinde. Později, když už jsem tohle PV měla s čím srovnávat, mi přišlo, že se jeho vizážisté snažili, aby vypadal co nejošklivěji to jen jde. A možná právě proto tam vypadá tak zajímavě.

Kagerou mi tu běžela několikrát denně, až to začalo mému okolí lézt na nervy. V té době jsem také B-T naočkovala i Sarah Alex, jelikož jí tenhle klípek zaujal stejnou měrou jako mě.

Po příchodu Kagerou jsem se dala do dalšího hledání. Tentokráte i fotografií, jelikož už mi bylo jasné, že ony první fotografie, které jsem našla, nejsou zrovna nejnovější. Hodně dlouhou dobu jsem vyžívala jen na klipech na Youtube a písničkách, které jsem z nich vyoperovala, jelikož nic jiného jsem nikde nevyhrabala. Torrenty byly mrtvé a na dalších stránkách nebylo nic.

Až později jsem narazila na pár komunit na LJ, zřídila si tam registru a naučila se tam orientovat, díky čemuž se mi otevřela cesta k celé jejich diskografii, překladům textů, hromadě nascanovaného materiálu, apod. Hlavní ale byly informace.

Nikdy jsem se o žádnou skupinu nezajímala jinak, než hudebně. Líbil-li se mi někdo, stáhla jsem si jeho alba, zapamatovala si jméno a to bylo všechno. Nic dalšího se do složky "Důležité" nedostalo. Buck-Tick tohle mé pravidlo porušili. Samozřejmě, že ne hned. Trvalo to několik měsíců, než ve mě probudili až takový zájem, abych se o ně začala zajímat jako o lidi. A jak se mé názory na ně za tu dobu změnily?

Sakurai Atsushi
  • předtím - "Ten sexy ďábelský týpek"
  • dnes - můj současný názor se od toho počátečního příliš neliší, spíše se jen trochu prohloubil. Můj malý dekadentní princ, který se dokáže chovat a tvářit stejně tak nevinně a rozkošně, jako ďábelsky provokativně. Vážně, pro srovnání doporučuji skouknout videa Sasayaki z koncertu Sweet Strange Live a Glamorous PV.
Imai Hisashi
  • předtím - naprosto nedůležitý a ošklivý
  • dnes - se s At-chanem pere o první místo v žebříčku oblíbenosti. Na miliontý pohled se do něj prostě musíte zamilovat! Jeho osobnost je nepopsatelná, nedokážete ji vystihnout jedním jediným slovem. Ať už udělá, řekne nebo si oblékne cokoliv, patří to k němu. Nejlepším příkladem toho je fakt, že je to zřejmě jediný člověk, který tancuje hůře než Gackt a přesto se nad jeho vystoupeními nelámu smíchy, nýbrž rozplývám nadšením.
Hoshino Hidehiko
  • předtím - Wau, fakt sexy chlap, i když trochu evropský typ
  • dnes - NUDÁÁÁÁ!!! Sice furt ujde (i když už mi ta podobnost s evropskými muži vadí podstatně víc), ale po psychické stránce naprosto nezajímavý, nevýrazný. Nebýt několika málo fotek, které náhodou pořídil nějaký fotograf, skoro bych si myslela, že se ani neumí smát. Tak trochu mi připomíná Manu - furt stejný výraz ve tváři....tedy nijaký výraz ve tváři ^^;
Yagami Toll
  • předtím - Kami-sama, co to je?! O_O
  • dnes - Wai! Když bych chtěla někoho z nich potkat a pokecat s ním, tak by to byl Toll nebo jeho bráška Yutík. Vypadá jako pohodář a strašně fajn člověk, na kterého se můžete spolehnout. Něco mi říká, že je stínovým vůdcem B-T, ale psst!
Higuchi Yutaka
  • předtím - mají B-T čtyři členy nebo je jich pět? Sarah Alex ho nakonec překřtila na PAČe - Pátého Anonymního Člena. Velmi dlouhou dobu zůstával naprosto opomíjen...
  • dnes - ...za což bych se dnes nejraději propadla hodně hluboko do země. On je snad ztělesněním samotné roztomilosti! *rozplývá se* Myslím, že s ním by rozhodně nehrozila ona děsivá situace trapného ticha, jelikož je U-ta proslulý svou ukecaností. Myslím, že ho ostatní nesnáší....působí jako naprostý andílek, což se o nich říct nedá XDD
Jenže to s U-Tou nebyl poslední trapas. Po mnoha měsících, kdy jsem sledovala jejich koncerty a pročítala interview s nimi, jsem si myslela, že už se můžu považovat za regulérního fanouška, to přišlo jako rána z nebes. Z mě neznámých důvodů jsme si se Sarah u Hisashiho a Atsushiho prohodily jméno s příjmením *bere lopatu a jde se dobrovolně zakopat* Ještě teď mi přijde "Atsushi" příliš tvrdé. Sakurai by bylo mnohem hezčí křesní jméno *__*

Další kapitolou mého života s B-T je jejich fanservis. Snad jste nečekali, že se já,věrná fanynka yaoi, vyvaruji něčeho takového? Zbožňuji fanservis mezi At-chanem a Hisashim! Pokaždé, když ty dva vidím spolu, prolítne mi hlavou tisíc a jedna zvrhlá představa, v nichž ti dva figurují a vůbec se za to nestydím. Naneštěstí se tato krásná představení z jejich vystoupení ubíhajícími lety vytrácí. Od druhé poloviny 90. let šlo spíše o výjimky a v současné době se už téměř ničeho nedočkáte T_T Dle mého je chyba hlavně v Hisashim, jelikož At-chan se na pódiu oblejzá s kým může. Důkazem toho je společné vystoupení s Kiyoharem během písničky Just One More Kiss na B-T Festu nebo hostování Cube Juice na Atsushiho sólo koncertě při písničce Fantasy.

Samozřejmě si uvědomuji, že to vše je jen hra, jen představení pro úchylné fanynky jako jsem já. Hisashi působí jako největší heterák na světě (T_T) a Atsushi má na krku druhou manželku, ale stejně...pohled je na to krásný *__* škoda, že jsou ti chlapi tak hákliví na to, co si kdo myslí o jejich sexuální orientaci >_<



Mno, a to je asi všechno. Trochu mě mrzí, že jsem už tenkrát neměla ve zvyku blogovat tak často jako nyní, protože pak bych si svou cestu k posedlosti pamatovala mnohem podrobněji. Je škoda, alespoň z mého pohledu, že už si nepamatuji některé své názory ze začátku svého seznamování se s nimi, protože strašně ráda srovnávám takové to své "předtím a teď", ráda rozebírám vývoj svých vlastních názorů, jelikož dost často jde o názory naprosto opačné.
Mno, tak alespoň něco mi v té hlavě uvízlo... A teď už se jdu zase věnovat něčemu smysluplnějšímu *začne si systematizovat B-T galerii*

Edit: Hmm, nevíte někdo, jak rozchodit to zkracování příspěvků? x_X

čtvrtek 6. prosince 2007

Učení a sukně

Hmm, jsem jediná, kdo tu má všechno v angličtině, třebaže je v nastavení vybraná čeština, nebo je to problém více lidí? O_O Snad to brzy zmizí, jelikož mě to vcelku deptá *otrávená*

Dneska jsem se navezla do nějaké prezentace na pondělí. Samozřejmě že v anglině, jak jinak. Vtipné je, že ani moc nevím, o co jde, jelikož se to řešilo v pondělí, kdy jsem chyběla (ugh, vážně už tu absenci budu muset nějak zkrouhnout ^^;), ale jakmile Miluška řekla, že jde o prezentaci nějaké naší oblíbené skupiny, brala jsem to. Něco připravím a při nejhorším budu improvizovat XD Můžete třikrát hádat, jaká skupina to asi bude....*píská si*

Taky už se konečně pomaličku dokopávám k učení. Hmm, zjišťuji, že mi ani tak nevadí to učení samé, jako spíš vypisování poznámek. Je to prostě nuda. Z anglických reálií si nakonec jen vypíšu historii, protože tu nikde nemám sesumírovanou, ale zbytek vezmu z jedné chytré knížky, kde si to podtrhám. Horší je to s japonskými reáliemi, jelikož ty získávám z vypůjčených knížek. Tam se poznámkám nevyhnu x_X

*****
Zase jsem projížděla Saiyančin blog a zabrouzdala jsem do rubriky "Na prodej", kde má ještě jednu sukni. Vcelku se mi líbí (jsem na tyhle kytkaté vzory vcelku vysazená), ale 600 kč... x_X To teď fakt nedám. Je přede mnou ta objednávka z HK (doufám), Vánoce, sestřin svátek a pak ta návštěva u Gladness...Navíc už bych si konečně chtěla objednat ty moje krásné botky a korzet, na které tu každý den zaláskovaně koukám.

středa 5. prosince 2007

B-T ve Fool's Mate - Leden 2008

Jedna dívčina z B-T komunity na LJ naskenovala dvojstránku s článkem o B-T, jenž vyšel v novém Fool's Mate. Je to hodně krátký report o B-T Festu, který je mi stejně k ničemu, jelikož japonsky neumím ani znak a žádná dobrá anglicko-japonsky mluvící duše to nepřeložila...zase... Ale stejně by se tam nejspíš nepsalo nic, co už bych nevěděla *žhaví fan-informační linky*

Hide má nějak spláclé vlasy, ale furt vypadá pěkně....a stále naprosto bez výrazu *zmrzla* Yutík trochu pozměnil účes *umřela na přemíru roztomilosti* a Tool stále nosí své napůl-peroxid nagelované háro, bez něhož si ho už ani neumím představit. Akorát, že se na té fotce tváří jako vrah XDDD

Pro zájemce stránka 1 a stránka 2 - do oběhu je poskytla Tigerpal.

Gackte, zakažte už někdo Atsushimu nosit těsné kalhoty na tělo!!! *rozhodně to nemyslí vážně* Jedna z At-chanových fotek zde mě přesvědčila, že to co nedokázala Sarah Alex, bravurně zvládla Amaya_Blue. Kde jsou ty časy, kdy jsem se chlapovi na zadek prostě nepodívala ^^;



Wah, Hisa-chanovy kalhoty taky stojí za skouknutí, i když ze zcela jiného důvodu. Kdokoliv jiný by v tom vypadal děsně, ale Hisashi prostě ne. Je to hold osobnost - vždy jedinečný a ve všem svůj...



*pro dnešek oficiálně ukončuje B-T bláznění a jde spát*

pondělí 3. prosince 2007

Fotbal

Fotřik mi kvůli instalaci hry zabavil internet a tak jsem se přesunula do obýváku k televizi, kde zrovna běžely zprávy.

Jsem jediná, komu přijde, že není normální, musí-li na utkání, jenž by mělo divákům poskytovat zábavu, pravidelně zasahovat policie? Nejsem žádný fanda do fotbalu a podobných sportů, podstata tohohle honění se za míčem mi stále uniká, ale stejně nějak nemůžu pobrat, co z toho ti lidé mají, že se tam servou s každým, kdo jim padne pod ruku, rozmlátí celý stadion a stejně tak naloží i se vším a všemi, které potkají při cestě domů. Na tohle mi rozum fakt nestačí.