úterý 23. října 2007

Nepřítel za katedrou

Tak dneska bylo ve škole veselo. Myslím, že už se nemusím zmiňovat o tom, jak mi drahá lektorka Petra padla do oka. Dnes konečně došlo k našemu dlouho očekávanému střetu.

Ráno opět přišla o deset minut později, ovšem tentokrát s tím, že prý takhle už bude jezdit vždycky, protože se jí nechce jezdit dřívější tramvají, jelikož by pak musela 15 minut čekat (to by byla fakt tragédie, ne že by tam někteří dojíždějící nečekali každý den mnohem déle x_X). Dneska už jsem od rána byla trochu v ráži a tak mi ujela poznámka v tom smyslu, že po měsíci téhle praxe je již trochu zbytečné nám to oznamovat.

Petra, překonávajíc tak mé představy o své hysteričnosti, si ihned začala hrát na uraženou a ublíženou a co že si to dovoluji jí vyčítat deset minut. O pět minut později už mi vyčítala, že chci poslat stížnost na vedení Parole (já od té doby vůbec nic neřekla!). Musela jsem se smát, když jsem ji tak poslouchala. Prý, že jí hned bylo jasné, že pokud s někým budou problémy tak se mnou, jelikož mám problém s ní, s rodinou... (Co ona sakra ví o mé rodině?!). Pak mě navíc začala obviňovat z toho, že se jí snažím zničit pověst. Měla jsem sto chutí jí říct, ať mě laskavě nesrovnává se sebou (je to totiž děsná drbna), protože já nemívám ve zvyku chodit po městě a vyprávět lidem na potkání, co si o ní myslím (ne že by z toho většina nebyla pravda).

Když se nakonec zeptala, komu ještě vadí, že chodí takhle, stalo se přesně to, co jsem očekávala - ticho. A to i přesto že jsem rozhodně nebyla sama. Dokonce i jedna spolužačka, která Petru nesnáší stejně jako já, mlčela, ba co víc, ji později ještě chlácholila. Ozvala se jen jedna dívčina, podle níž to také není zrovna košer. Dříve jsem ji příliš nemusela, ale tímhle v mých očích hodně stoupla. Upřímně, nečekala jsem to od ní, ale příjemná překvapení jsou vždy vítána.

Na konci pak Petra nechala poslat nějaký papír, kde se mělo podepsat, kdo chce, aby odešla nebo naopak. Nevím, nevěnovala jsem jí pozornost a už jsem si četla. Za tu hodinu a půl jsem spolkla tolik poznámek, jako nikdo. Když s ní jedno konstatování provedlo tohle, co pak všechno ostatní, co jsem si myslela XDDD

Bude to s ní rozhodně veselé, ale já jsem radši. Jistě, pro ostatní to asi nebude moc příjemné, ale já si umím s otevřeným nepřátelstvím poradit mnohem lépe než s tím skrytým, kdy na sebe házíme jeden americký úsměv za druhým a své názory si necháváme pro sebe.

Takže...

See you later, space enemies!


2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

nooooo
tak nějak se chystám na stejnou školu a jak to tak vidím jaké tam máš nemožné profesory u kterych bych nebyl schopen uštědřit si poznámky tak se vážně obávám že bych vůbec podal přihlášku

Hatori

T'Sal řekl(a)...

Teď si nejsem jistá, jestli víš, že se jednalo o lektory na pomaturitním studiu angličtiny, pobočka Most... Jinak, pokud ano, tak ta lektorka už tam letos nebude, odjela do VB ;)