pátek 26. října 2007

Překlad B-T textů a zamyšlení se nad nimi

Po velmi, velmi dlouhé době jsem se zase vrátila ke svým Buck-Tick stránkám a překladům. Sice tu mám už několik měsíců rozdělané interview z Fish-Tanku (oficiální fanklub), kde mi chybí tak půlka Hisashiho a Tolla, ale nějak se mi k tomu nechce. Hold zase ten Hisa-chan x_X

Rozhodla jsem se tedy pro překlad nějakého alba a vzhledem k tomu, že mi tu posledních pár dní hrají věci z období 1987-93, padla volba na Darker Than Darkness (D-T-D). - texty zde.

Tohle album by se podle mého dalo považovat za přelomové a to v mnoha ohledech. Atsushiho hlas už nezní tak mladě a pisklavě jako u těch dřívějších, spíše zde začíná jeho transformace do toho úžasného, jedinečného sexy hlasu, který můžeme slyšet dnes.

Anglických slovíček, jež měly s ostatním textem jen málo společného, také naštěstí začalo radikálně ubývat, což mi značně ušetřilo čas. Nemusela jsem 4 hodiny přemýšlet, jak z něčeho stupidně znějícího udělat něco....méně stupidně znějícího (o tom, že tyhle úvahy jsou pak stejně k ničemu, se raději nezmiňuji).

Další věcí, která mi usnadnila život, i když ta už se hošanů příliš netýká, je fakt, že D-T-D je komplet přeložené do angličtiny na stránkách This Is Not Greatest Site, na nichž dle mého soudu spolupracují osoby znalé obou jazyků. Předešlá alba u nich bohužel nenajdete. Jediné překlady, co jsem viděla, jsou na B-T komunitě na LJ, kde je překládá někdo z ne-anglicky mluvící země a je to na té angličtině znát. Občas prostě nevím, co tím chtěl autor říct T__T

Nejvíc zabrat mi dala píseň Ao no Sekai, nad kterou jsem skutečně seděla dlouho a výsledek je stejně mizerný. Dle mého je z ní strašně cítit angličtina, ale vzhledem k tomu, že jsem se o její překlad pokoušela včera a dnes opět úplně od začátku a bez úspěchu, tak už s tím asi nehnu. Alespoň ne teď.

Jejím přesným opakem byla Yuuwaku - ah, kdybych jen tušila, jak nádherný text má, milovala bych ji více než doposud! Její melodie je značně bluesová, což dle mého k Atsushimu sedne. Důkazem toho je píseň Cabaret z alba 13kai wa Gekkou (2005), i když ta textově pojednává o trochu něčem jiném. Zatímco Cabaret je provokativní a sexy, Yuuhwaku je velice smutná píseň o muži, který se chce zabít. Projevuje se zde tedy spíše ta dekadentní část Atsushiho, jíž zbožňuji asi ze všeho nejvíc.

Hisa-chan se tu může pochlubit jen dvěma texty - Kamikaze a Madman Blues. Obě se mi kupodivu překládaly vcelku hezky, což u něj není pravidlem.

Zatímco Madman Blues pokládám za textově velmi slabou, přestože myšlenka je dobrá, v Kamikaze můžu pochválit nejen ideu, ale i její zpracování. Když už od něj něco přeložím, musím nad tím alespoň na chvilku zapřemýšlet, hledat skryté významy mezi řádky. U toho chlapa prostě myš nikdy neví, co ještě může objevit ^^

Když už jsme u toho zamýšlení se nad texty, vzpomněla jsem si na dnešní debatu s Rackem (jedna z mých známých - Zdravím, manželko XD). Přeposílala jsem jí totiž jeden řádek z písně D-T-D, který mi dal skutečně zabrat. Racek se tomu upřímně zasmála, že jí to nepřipadá příliš smysluplné. Upřímně, v tomhle případě význam unikal i mě. V každém případě se mi tak podařilo převést debatu na B-T. Naneštěstí se ukázalo, že je Racek v jistém ohledu stejný jako Sarah - nemá naprosté pochopení pro poezii plnou metafor, takže jsem já, milovník Baudelaire, opět zůstala nepochopena x_X

Mimo jiné jsem jí také udělala menší přednášku o tom, v čem se liší Hisa-chanův a At-chanův styl psaní.

Atsushi je básník a to tělem i duší. K vyjádření svých myšlenek využívá květnatých slov, eufemismů, prostě se je nesnaží vyjádřit přímo. Ano, i on holduje Baudelairovi a zřejmě právě tady čerpá svou inspiraci. Proto ho čtu stejně jako výše zmíněného básníka - nejdu po významu jednotlivých slov, ale po oněch snových obrazech, které vytváří a které ve mě vyvolávají pocity.

Hisashiho styl je diametrálně odlišný. On raději sází na údernost a přímost. Nechce, aby se k vám význam jeho slov nenápadně vplížil bez vašeho vědomí, ale aby k vám přišel a nakopl vás. Nevím proč, ale vždycky se mi v souvislosti s ním vybaví slovo kyber-punk XD

Ani u něj se ale pravý smysl jeho slov neodhaluje snadno, protože pokud mají ti dva něco společného je to záliba v narážkách, dvojsmyslech a metaforách. Nad jejich texty se prostě musíte zamyslet. Možná dojdete ke zcela jinému významu, než jaký byl původně zamýšlen, ale jak se říká, nikdo nemůže vědět, co tím chtěl básník říct a B-T nejsou naštěstí součástí školních osnov, takže se nikdy nedočkám toho, jak je vykládá jedna nejmenovaná češtinářka, jež byla toho názoru, že jen ten její výklad je vždy správný.

Jejich texty jsou jedním z mnoha důvodů, proč je považuji za jedinečné. Na současné populární hudební scéně bohatě stačí, když vám tam kdosi s platinovými řetězy kolem krku 16x zopakuje bezvýznamné "I love you, baby" a k tomu hodí hudbu z písničky, kterou zrovna slyší v rádiu. S B-T tomu tak není. Ano, samozřejmě, po 20 letech tvorby se i u nich občas projeví náznak sebevykrádání, i u nich se dají nalézt slabší věci, které by měli hošani zakopat někam pod postel a už je nevytahovat, ale v poměru k těm dobrým věcem jde o zanedbatelnou část. Jejich texty jsou uměleckým dílem, poezií a já si troufám říct, že tímhle se může pochlubit jen velmi málo interpretů.


úterý 23. října 2007

Nepřítel za katedrou

Tak dneska bylo ve škole veselo. Myslím, že už se nemusím zmiňovat o tom, jak mi drahá lektorka Petra padla do oka. Dnes konečně došlo k našemu dlouho očekávanému střetu.

Ráno opět přišla o deset minut později, ovšem tentokrát s tím, že prý takhle už bude jezdit vždycky, protože se jí nechce jezdit dřívější tramvají, jelikož by pak musela 15 minut čekat (to by byla fakt tragédie, ne že by tam někteří dojíždějící nečekali každý den mnohem déle x_X). Dneska už jsem od rána byla trochu v ráži a tak mi ujela poznámka v tom smyslu, že po měsíci téhle praxe je již trochu zbytečné nám to oznamovat.

Petra, překonávajíc tak mé představy o své hysteričnosti, si ihned začala hrát na uraženou a ublíženou a co že si to dovoluji jí vyčítat deset minut. O pět minut později už mi vyčítala, že chci poslat stížnost na vedení Parole (já od té doby vůbec nic neřekla!). Musela jsem se smát, když jsem ji tak poslouchala. Prý, že jí hned bylo jasné, že pokud s někým budou problémy tak se mnou, jelikož mám problém s ní, s rodinou... (Co ona sakra ví o mé rodině?!). Pak mě navíc začala obviňovat z toho, že se jí snažím zničit pověst. Měla jsem sto chutí jí říct, ať mě laskavě nesrovnává se sebou (je to totiž děsná drbna), protože já nemívám ve zvyku chodit po městě a vyprávět lidem na potkání, co si o ní myslím (ne že by z toho většina nebyla pravda).

Když se nakonec zeptala, komu ještě vadí, že chodí takhle, stalo se přesně to, co jsem očekávala - ticho. A to i přesto že jsem rozhodně nebyla sama. Dokonce i jedna spolužačka, která Petru nesnáší stejně jako já, mlčela, ba co víc, ji později ještě chlácholila. Ozvala se jen jedna dívčina, podle níž to také není zrovna košer. Dříve jsem ji příliš nemusela, ale tímhle v mých očích hodně stoupla. Upřímně, nečekala jsem to od ní, ale příjemná překvapení jsou vždy vítána.

Na konci pak Petra nechala poslat nějaký papír, kde se mělo podepsat, kdo chce, aby odešla nebo naopak. Nevím, nevěnovala jsem jí pozornost a už jsem si četla. Za tu hodinu a půl jsem spolkla tolik poznámek, jako nikdo. Když s ní jedno konstatování provedlo tohle, co pak všechno ostatní, co jsem si myslela XDDD

Bude to s ní rozhodně veselé, ale já jsem radši. Jistě, pro ostatní to asi nebude moc příjemné, ale já si umím s otevřeným nepřátelstvím poradit mnohem lépe než s tím skrytým, kdy na sebe házíme jeden americký úsměv za druhým a své názory si necháváme pro sebe.

Takže...

See you later, space enemies!


sobota 20. října 2007

Japonsko a plastiky, lolita, knihovna

Zase jsem jednou lítala po netu a na jednom blogu našla zajímavý odkaz. Můžete si tu prohlédnout fotky různých známých osobností (samozřejmě že z Japonska) před a po plastických operacích. Nikoho asi nepřekvapí, že je tam i Gackt, ale co mě upřímně rozesmálo byl kytarista Hide z X-Japan, který již zemřel XD


Dost lidí se kvůli tomu rozčilovalo, ale sakra, copak černý humor vymírá? XDDDD

*****
Jinak, Saiyanka dala nabídku na další hromadnou objednávku, tentokrát z jednoho skutečně laciného lolita butiku z Hongkongu. Naprosto jsem se tam zamilovala do jedněch sweet lolita šatů. Pokud (tedy jestli vůbec - záleží na počtu lidí) se to bude objednávat až po Vánocích, mohla bych oželet korzet, který jsem chtěla, odsunout boty a pak bych možná měla i na dvoje šaty a nějaké další doplňly (spodničku, apod.). Ty šaty by mě měly vyjít tak na dva tisíce. Přesně tolik by mě to stálo, kdybych si je nechala ušít (bez materiálu).

Jenže jak se znám, tak se zase něco pokazí, protože tak je to se mnou vždycky >_<

*****
Včera se to konečně podařilo! Byla jsem doma úúúplně sama! Původně jsem si říkala, že bych odpoledne zašla do knihovny, jelikož mi v pondělí přijde třetí upomínka (už zase ^^;), ale nakonec z toho nějak sešlo. Mno, a když už mi tu upomínku stejně napaří, tak si ty knížky nechám ještě tak dva týdny a dočtu je.

Hlavní sponzor knihovny, těší mě XDDD

*****
Jinak troska mi ještě stále nepřišla. Už mám ale ve stavu objednávky napsáno vyřízeno, takže bych řekla, že tady spíš zapracovala Česká pošta. Čekám ji v pondělí, což znamená, že další den budu muset poslouchat ty stupidní kecy své milované lektorky Petry >_<

*****
Taky se mi dotáhl soundtrack k seriálu Guyver. Celých 300 MB jsem stahovala jen kvůli jedné jediné písičce - openingu Out of Conrol, jelikož jsem ji nikde jinde nesehnala. Ale teď už je doma a poslední dva dny mi běží furt dokola. Myslím, že jí sestra začíná nesnášet XDD




úterý 16. října 2007

Nepřijatý hovor

Jsem smutná! T_T Sis si dneska nahrála do mobilu vyzváněcí melodii z filmu One Missed Call. To vyzvánění se mi strašně líbí (jednou jsem tu 30-ti vteřinovou skladbu poslouchala celé odpoledne XD). Jenže já mám smůlu, jelikož mám starou kraksnu, kterou jsem zdědila po matce. Jako vždy...Těm dvěma se kupují nové mobily a já dostanu, co zbude >_<

Doteď mi to moc nevadilo, ale...když já chci, aby mi mobil taky takhle zvonil T_T




A moje mp-troska ještě stále nepřišla >_<

neděle 14. října 2007

Mohlo by být líp...

Gackte, tohle je na mě trochu moc. Po dlouhé době jsem si zase sedla k televizi a zapnula Spektrum, kde běžel nějaký pořad o ženské, která podle mě procházela krizí středního věku. Rozhodla se totiž zničit celé prázdniny svým pěti dětem tím, že „budou dělat všechno tak jako ona ve svém dětství“ – v 70. letech. Nutila je se dívat na staré pořady, u nichž málem umřely nudou, spát hromadně v jednom pidi-pokoji, aby „byly spolu“.

O tom, že každoroční dovolenou ve vlastní několika pokojové vile v zahraničí vyměnila za výlet do města, v němž trávila dětství, a malý pokoj pro celou rodinu, raději nemluvím. Vcelku mě dorazil moment, kdy mluvila o tom, jak jí přišlo trapné, když ji a její sestry matka oblékla do stejného oblečení a nutila je tak chodit po městě. Střih a ona udělá to samé – navlíkne své děti do stupidních uniforem a táhá je po pláži, kde jsou všichni v plavkách, zatímco oni mají svetry >_<

Další senzační zprávou je věčně nefungující net, který mi komplikoval život během celého víkendu. V sobotu mi alespoň šlo ICQ, v dneska už ani to.

Co se týče mé mp-trosky, tak mi kupodivu volali už v sobotu. S mou objednávkou se stala nějaká chyba (zase já >_< *vzpomíná na nepovedenou přihlášku na Advík*), takže ji zrušili a znovu vytvořili. Měla by prý dorazit v úterý, tak snad už konečně *děsí se představy, že bude muset poslouchat milovanou lektorku Petru další dva dny*

A zase se mi vrátila rýma ^^;

pátek 12. října 2007

T'Sal se móóc zlobí a J-Pop

Grrrrmm!!!! Když jsem si objednávala novou mp-trosku od Datartu, tak mě třikrát ujistili, že dorazí do dvou pracovních dnů - jednou při dokončení objednávky a dvakrát e-mailem. Po šesti dnech nikde nic a ve stavu objednávky mám furt napsané "zpracovává se". Zabít! Zničit! Roztrhat! *vražedný mód*

Před chvílí jsem jim tedy poslala e-mail s dotazem, kdy se mi ji jako uráčí poslat, tak jsem zvědavá, co přijde dřív - jestli odpověď nebo zboží. Tedy jestli vůbec něco přijde >_<

Alespoň, že tu zubařku jsem přežila ve zdraví. Akorát se mi nezdá, že bych tam nebyla dva roky, jak mi tvrdila. Dle mého to byl jen rok...v poslední době si to hlídám XDD

******
Je to se mnou špatný. Hodně špatný. Asi jsem ještě nemocná, protože...

...protože se mi v poslední době nějak začal líbit ženský j-pop x_X

Biyuden - ???


Mini Moni - Lucky Cha Cha Cha


A ano, uvědomuji si, že texty jsou stupidní a hudba furt stejná XDDD

čtvrtek 11. října 2007

Pche, prý volný pátek...

Hmm, tak jsem se na začátku školního roku utěšovala, že když už bude v mém týdnu pouze jediný volný den, tak že je to alespoň pátek, jelikož školu máme od pondělí do čtvrtka. Jak naivní jsem byla.

Už je říjen a já si to neužila ani jednou. Když zrovna není svátek, vezme si můj milovaný otec volno nebo sestra zůstane doma a mám-li dokonce takové štěstí, že tihle dva dostojí svých poviností, zůstane mi tu na krku zaměstnání věčně měnící matka. Tohle prostě není fér!

Zítra si tu tedy užiji hezké dopoledne s mými milovanými rodiči a navíc jdu ještě k zubaři *strachy zalezlá pod postelí* Já už se vám tak těším do práce....

PS: Ta mp-trojka mi furt nepřišla a to tu měla být v úterý >_<

středa 10. října 2007

Co mě poslední dobou štve

  • týpek, který ví o japonštině kulové a stejně se chová, jako by na světě nebylo většího znalce než jeho
  • Datart, jelikož dneska mi od nich měla přijít nová mp-trojka a furt nic
  • lidi v tramvaji, jejichž stupidní řeči musím poslouchat tak 40 minut denně
  • 900 spammových register, jež se mi za dva měsíce nahromadily na fóru a já je teď musím po jedné mazat
  • dívčina, která si myslí, že nemám na práci nic jiného než na povel udělat aktualizaci na BL, aby si mohla přečíst pokráčko povídky
  • Mediafire, protože mi funguje jen dopoledne, když jsem ve škole a já na něj potřebuji uploadnout ještě hodně věcí
  • lektorka Petra, u níž není ničím neobvyklým přijít o deset až třicet minut později a pak si ještě většinu zbývajícího času prokecat o svých známých
  • všichni mužského pokolení - nějak už mě zase unavuje hrát, že ten váš živočisný druh alespoň minimálně chápu.
  • shift a "háček" na mé klávesnici - nějak mi přestávají reagovat
  • lidi, kteří mi píší i přesto, že mám na ICQ status "Spím, nerušit" a pak se strašně diví, že neodpovídám


neděle 7. října 2007

Drby z UPOLU a Onmyouza

Ugh, tak jsem se před chvílí vrátila od Sarah Alex a zjišťuji, že na takové výlety je ještě asi brzy, jelikož mě pěkně bolí hlava a celkově jsem ráda, že jsem ráda.

Stavila jsem se u ní, aby se mnou projela mojí katakanu a řekla mi, co píšu špatně. Samozřejmě, že skoro všechno >_< Co jsem měla křivě, to chtěli rovně a naopak. U katakany to ještě nebude takový problém, protože tu se teprve učím, ale v hiraganě jsem si už začala budovat slušný škrabopis, takže jsem zvědavá, jak se to všechno budu přeučovat...

Miluji Japonsko, ale nesnáším Japonce >_<

Kromě katakany jsme ale rozebíraly i UPOL tak nějak celkově, protože chci vědět, do čeho příští rok vlezu. Mno, vypadá to na další blázinec. Obzvláště jednoho z vyučujících budu asi milovat - prý nesnáší výstřihy (mám možná dvě trička bez něj x_X) a od závěrečných zkoušek na konci roku nechává dost lidí vyházet.

Na koho se skutečně začínám těšit je Watanabe-sensei - jeden z rodilých mluvčích. Prý nemá rád, když mu někdo říká byť jen Watanabe-san (naše "pane Watanabe") a samozřejmě, že po tom, co jsme ho nějakou dobu rozebíraly (způsobem, který by se mu určitě nelíbil) ze mě vypadlo oslovení Taka-chan (křestním jménem Takayuki, -chan se přidává například k přátelům, nebo jako zdrobnělina). Ke smůle Sarah Alex se to ukázalo být vcelku chytlavým. Asi o něm začnu mluvit jen takhle, aby si to hezky zažila a musela si hlídat, jak ho oslovuje XDD Když ono je to tááák roztomilé!

Jaké problémy s tím pak budu mít já, to začnu řešit, až na to přijde řada ^^;

*****
Jinak jsem objevila další skupinu, která se zdá být zajímavou. Jmenují se Onmyouza a prohlašují se za metalovou skupinu. No, metal podle mého vypadá jinak, ale rock je to pěkný. Mají zpěváka a zpěvačku, což je hodně zajímavý nápad. Osobně jsem si je už několikrát přirovnala k Nightwish, třebaže se to zpěvačka Onmyouzy ani nesnaží táhnout do výšek. Navíc je to zřejmě první Japonka, jíž slyším zpívat rock a líbí se mi to. Žádné rádoby roztomilé kníkání, jak je u nich zvykem. Jediné co mě mrzí je, že zpěvák nemá metalovější hlas, aby tak vynikl kontrast mezi nimi, ale to bych od Japonce asi chtěla moc ^^;

Hudbu mají prostě dokonalou a čas od času se do ní promítají i japonské tradiční hudební motivy, proti čemuž rozhodně nic nemám. I vizáž mají dosti Japonskou, jelikož nosí zásadně kimona *__*




pátek 5. října 2007

Rychlovka

Kami-sama!!! Prolítávám net a na jednom fóru jsem narazila na dotaz: "Neznáte někdo japonský metal?" Jednou z odpovědí bylo....

..."zkus X-Japan"....

Mwahaha, podle toho co jsem od nich slyšela (a bylo toho víc než bych si přála), tak je jejich hudba nasládlá a pomalá a sotva bych ji zařadila do rocku, natož do metalu XDD Ty lidi jsou dneska vtipní... ^^;


čtvrtek 4. října 2007

Daft Punk - Interstella 5555

Už je to docela dlouho, co se tenhle počin objevil na hudebních stanicích, na něž jsem čas od času donucena se dívat svou milovanou mladší sestrou. Hudbu téhle skupiny příliš nemusím a vlastně ji až na tohle album (?) ani neznám. Jediným důvodem, proč jsem to stahovala byla jedna ze skladeb, v níž je strašně krásné kytarové sólo. Zdá se mi vcelku snadné, založené na opakujícím se motivu (teď mě asi znalci umlátí) a rozhodně se nevyrovná tomu, jak si s kytarou vyhraje například Hisa-chan, ale stejně se mi líbí.



Pokud jde o zbytek, tak ten bych asi sám o sobě poslouchat nemohla. Naštěstí k tomuto albu (vydali vůbec nějaké takové nebo je jen DVD?) nechali vytvořit animovaný film (samozřejmě v podání těch nejlepších - tedy Japonců) a tak mi ani moc nevadilo, že jsou jejich instrumentálky (jichž byla většina) poněkud unylé a z mého pohledu nudné. Bylo to jako sledovat film beze slov a to moc pěkný film.


úterý 2. října 2007

Ach ti doktoři

No, Houstone, asi tu máme problém. Vzhledem k tomu, že je mi stále hůř a hůř, tak se docela začínám děsit nepříjemně rychle se blížící soboty a tím i práce. Nastaly tedy úvahy o tom, jak to udělat, abych tam nemusela, kdybych to náhodou do té doby nevyležela. Se zaměstnáním je ta potíž, že vám prostě nestačí říct jen "Jsem nemocná, nemůžu přijít." (pokud se ovšem mýlím, budu mile překvapena).

Proč tedy nejdu k doktorovi a nevyřídím si to? Důvod je jednoduchý - už rok u žádného nejsem vedená. Loni touhle dobou mě vykopli od dětského lékaře s tím, že se musím přihlásit ke klasickému, jenže já doktory nemusím a rozhodně se k nim ani nijak nehrnu. Stalo se tedy, že jsem na to drobet zapomněla a vzpomněla si až teď. Doufám, že v případě nouze proběhne přeposílání papírů hodně rychlým tempem...


Rain - překlad

Nějak se tu děsivě nudím, ale přitom se mi nechce nic dělat, tak jsem se zase dala do překládání. Nikoho asi nepřekvapí, že jsem si vybrala nové CD od Buck-Tick. Naneštěstí je autorem mnoha zdejších písniček Hisa-chan, který se mi špatně překládá i v dobrém zdravotním stavu natož pak teď, díky čemuž byl výběr značně omezen. O tom, že si Atsushi začíná pohrávat s Hisashiho stylem psaní raději pomlčím...

Přesto jsem tu našla jednu písničku, která mě chytla u srdce a překládala se mi skoro sama. Je jí písnička Rain. Při prvním poslechu jsem ji příliš nemusela, ale čím častěji mi zněla v uších, tím více si mě získávala. Teď když znám i text se mi líbí ještě více. Jen mi trochu nesedne Atsushiho podání. Nevím, dle mého to měl prostě zpívat trochu smutněji - tak jako Snow White.

Text : Sakurai Atsushi
Hudba : Imai Hisashi


Podívej se na mě, je tu další způsob, jakým mohu být poskvrněn
Drže svůj tupý meč u sebe, zraňuji tě
Vyrůstal jsem hněván vřelostí a něžností, obrátil jsem se k tobě zády
A tak jedna, dvě, tři mé slzy skanuly

Kdy jsem se začal takhle utápět?
Zachovávaje své jizvy v láhvi whisky, oklamal jsem tě
Vyrůstal jsem maten štěstím a radostí, obrátil jsem se k tobě zády
A tak čtyři, pět, šest mých slz skanulo

Zpíváš v dešti. Ten déšť se do tebe zabodává
Jsem klaun, jenž se nemůže smát, a přesto se směji
Nechtěl jsem tě udělat nešťastnou, ale stalo se… *
Zpíváš v dešti. Lidé jsou smutná stvoření
Směj se pro mě, zatímco tančíš, promoklá na kůži
A nepřestávej mi zpívat, dokud se svět opět nerozjasní

Byl jsem tak šťastný, že jsem tě směl potkat, bez rozloučení
A tak sedm, osm mých slz….mých slz vyhrklo

Zpíváš v dešti. Lidé jsou podivná stvoření
Jsem klaun, jenž se nemůže smát, a přesto se směji
Nechtěl jsem tě udělat nešťastnou, ale stalo se…
Zpíváš v dešti. Ten déšť se do tebe zabodává
Jsem klaun, jenž se nemůže smát, a přesto se směji
Nechtěl jsem tě udělat nešťastnou, ale stalo se…
Zpíváš v dešti. Lidé jsou smutná stvoření
Směj se pro mě, zatímco tančíš, promoklá na kůži
A nepřestávej mi zpívat, dokud se svět opět nerozjasní

Kéž bys zpívala v dešti
Kéž bys zpívala v dešti…


* v anglickém překladu na místo mého „ale stalo se“ stojí „but even so“ – nevěděla jsem si s tím rady, jedná se tedy spíše o improvizaci.


pondělí 1. října 2007

Koťátko

Waiii!!! To je tak roztomilé!!!!




Zase nemocná...

Já věděla, že je to jen otázka času, než se to stane. Zase mám chřipku >_<

Ono se vlastně není ani čemu divit, jelikož sestra tu na mě kašlala bacily minulý týden, stejně tak jako i dvě spolužačky ve škole. Přičtěte si k tomu všechny ty nemocné v hromadné dopravě (jeden by řekl, že budou doma v posteli x_X ), v níž trávím docela dost času, a to že šest dní v týdnu každé ráno suprově promrznu na zastávce.

Včera jsem vstala s bolestí v krku, ale do práce se musí, takže vzhůru ven, kde to bylo na péřovku, jíž mám zatím schovanou pod postelí a v níž bych se odpoledne pro změnu opět upekla. Tohle počasí je vážně na zabití.

Říkala jsem si, že bych v pondělí ale stejně měla jít do školy, protože se tam pro mě už objevují i nové věci (uh, a já si myslela, že časy zvládám x_X), jenže dnes ráno jsem byla ráda, že jsem ráda, takže tenhle nápad padnul. Místo učení si tu tedy sedím u PC a nahrávám yaoi/shounen-ai mangy, které vlastním, protože už mě unavují dotazy "A kde se dá sehnat tohle a tohle..." a následná odpověď: "Nevím, překladatelská skupina to stáhla kvůli licenci." Chtěla bych to mít do 15. hotové, abych ještě měla čas na další náležitosti ohledně aktualizace na BL, a vzhledem k tomu, že MediaFire, který k úschově těchto mang využívám, mi na upload funguje jen dopoledne, tak to jde docela pomalu.

Když zrovna nemám co dělat, čekajíc až se uloží další soubor, odbíhám k šicímu stroji, neboť jsem se konečně dokopala k tomu, abych se naučila šít. Nedělám si iluze, že si za týden zvládnu ušít celé šaty, ale bohatě mi postačí, pokud si dokáži spíchnout něco menšího nebo jen něco zapošít (v ruce to trvá tááák dlouho >_<).


Před třemi týdny jsem totiž dala matce kus látky s nastřiženou kravatou a jediné, co jsem potřebovala bylo, aby mi to sešila. Drahá matinka mi řekla, že to prý udělá v sobotu, ale jaksi se zapomněla zmínit, kterého týdne myslela, takže teď pilně cvičím. Ať už mi tenhle trénink zabere kolik chce času, budu to mít furt rychleji, než kdybych čekala na smilování své drahé matky x_X

Jinak tu chcípám na bolest hlavy, prolévám se litry vařicího čaje a lečím se Penicillinem (škoda jen, že je Gisho -1:32- hezký jen za určitých situací a v určitých úpravách T_T)