čtvrtek 20. září 2007

Tenshi no Revolver - rozbor

První písnička Mr. Darkness & Mrs. Moonlight je...zvláštní. Štve mě, že nedokážu psát o hudbě x_X V každém případě působí tak, jako by se trochu inspirovali ve muzikálech a namixovali to písničkami Cabaret nebo Goblin z alba 13kai... Motiv muzikálu pravděpodobně budí sborové "Mr. Darkness & Mrs. Moonlight!" jako chorus během celé písničky (jaj, jsem zvědavá, kdo to bude zpívat na koncíku o_O). Vždycky, když to tam slyším, tak si představím temné podium, na něm nasvíceného At-chana a za ním bandu sboristů, kteří máchají rukama do vzduchu XD

Druhou písní je Rendezvous, o níž už jsem se tu kdysi rozepisovala. Nezdá se, že by na singlovce a albu byly odlišné verze.

Montage - tuhle už jsem kdysi slyšela, když se mezi BiTches dostalo pár záznamů z turné Parade, tuším. Hudebně - je to takové jejich střední tempo, ale zpěv je zajímavý, hlavně pak u refrénu, doprovázeném Hisashiho "Je je jé!" V půlce písničky je pak navíc i dokonalé kytarové sólo (opět vidím na Hisa-chana), muff...škoda, že není delší, tyhle party já ráda. Text je opět o sexu, ale podle způsobu opisů a lehce temné tématiky bych řekla, že ho má na svědomí Atsushi. Nemohla jsem se při jeho čtení ubránit vzpomínce na 13kai wa gekkou.

Unknow song n. 4 - miluji, když své písničky pojmenují anglicky a pak to píšou katakanou x_X A samozřejmě, že všechny ostatní BiTches umí japonsky i pozpátku a tak je ani nenapadne to přepsat do latinky. Studovala jsem to se svojí učebnicí písma a je to něco jako "ririi" - Napadá mě, že by to mohlo být něco s lilií, ale... ^^; (Edit : jop, jmenuje se Lily). V každém případě písnička vcelku nezajímavá...na ně. Snad to vytáhne text, až se k němu někdy dostanu.

La Vie En Rose - název bych řadila spíš k Manovi XD Opět tu cítím inspiraci něčím starším a pokud nemám zcela pokřivený přehled o hudbě, tak snad i bluesové prvky. Písnička má rychlejší tempo a Atsushiho zpěv ve mě budí představu přiopilého (to sedí x_X) barového zpěváka, znuděného svým životem. Ta lhostejnost je...sexy...už se nemůžu dočkat, až je uvidím to hrát na živo!

Na písničku Cream Soda jsem byla zvědavá asi nejvíc, protože si ji dost lidí chválilo jako skvělý počin. Mě ale hudebně příliš nezaujala, chvílemi mi to přijde takové moc...rozjívené. A pokud jde o text (našla jsem jeden předběžný překlad), tak to taky není zrovna složité poetické dílo (typuji na Hisa-chana)...a zase je to o sexu XDDD

Rain je oproti předešlým zcela pomalou, zřejmě i smutnou (texty ještě nejsou venku, natož překlady) a melancholickou písní. Autorem je tedy podle mě Atsushi. No, těžko říct, jaký na ni mám názor...Možná, že až budu mít náladu na nějaké takové jejich počiny, tak po ní sáhnu, ale v celkovém pohledu je to takový jejich průměr.

Beast - wau, tuhle budu mít ráda. Rychlá, úderná a myslím, že jsem si už i tak trochu odvodila o čem bude text (zkuste hádat ^^;) Připomíná mi jednu písničku, ale za Gackta si nemůžu vzpomenout jakou T_T

Zekkai měla pomalý rozjezd, ale po chvíli se zrychlila, takže to nakonec mělo docela slušné tempo. Muff, a zase sólo part pro kytaru *_* Podle často opakovaného "Baby, I love you" (to SA: tvé oblíbené slovo, co XD) to bude nejspíš o lásce, ale melodie na mě působí střízlivě. Tak snad se toho bude držet i text a nebude to něco patetického, protože to by mi k sobě moc nesedělo...ne že by ovšem hoši udělali něco takového poprvé *vzpomíná na Plastic Syndrome - depresivní text a veselá melodie* Na čímsi livejournalu jsem četla, že to dotyčné připomíná španělské melodie. No, slabší náznak takového rytmu tam je a myslím, že jsou tam chvílemi slyšet kastaněty, ale rozhodně to na mě nepůsobí jako Španělsko.

Když se ozvaly první pomalé akordy Snow White, hned na mě padla melancholie a v mysli se mi objevil obraz zasněžených plání. Pocit pohádky nezmizel ani po zaznění Atsushiho hlasu - zpíval pomalu, smutně... Po první sloce se k základní pomalé melodii, hrané už od začátku objevila rychlejší část bez zpěvu, ale s At-chanovým zpěvem se vše zase zpomalilo. Ke konci, když už tam Atsushi jen opakoval nějaký verš, navíc začaly hrát i housle! *_* Chtělo se mi brečet.
Vážně bych chtěla vidět text, protože si naprosto neumím představit, o čem to je...možná další z jejich písní, poukazující na chyby tohoto světa, možná jen další Atsushiho sebezpyt. Jediná slova, která jsem zachytila byla "svět" a možná i "matka"...heh ^^;

Spider byla po Snow White tak trochu jako belík se studenou vodou. Rychlá provokativní melodie tvořená jednou z kytar a bicími s basovkou a k tomu pomalejší táhlá linka kytary druhé (podle toho, jak si s tím dotyčný hrál, to byl Hisashi). Tahle druhá část mi chvílemi připomínala bondovky.
B-T jsou asi první japonská skupina, kde zpěvákův hlas dokáže písničce nasadit ještě větší tempo, protože většinou to bývá naopak - ať už je hudba jakkoliv rychlá, japonští zpěváci ji většinou sesadí tak o dva stupně dolů. Díky Gacktovi za Atsushiho!

Alice in Wonder Underground - o téhle divočejší verzi 13kai už jsem tu taky psala a opět se mi nezdá, že by se jednalo o odlišné verze.

Revolver má trochu ...divný začátek...takové elektronické cosi táhnuté do výšek x_X Ještě nevím, jestli mi to tam vadí nebo ne. V každém případě je celá písnička doprovázená trochu operním zpěvem, proti čemuž už rozhodně nic nemám, jelikož to tvoří dokonalý kontrast k Atsushiho sexy drsnému zpěvu. Zase rychlejší tempo, což já ráda, tentokrát trochu podobné většině písniček z alba Mona Lisa Ovedrive. Na konci písničky pak Atsushi jednu sloku přezpívá super pomalu a já se vsadím, o co chcete, že pokud bude na vystoupení v náladě, tak to bude podívaná za všechny prachy! Úplně je vidím, jak u toho vyvádějí na pódiu *_* Já už chci vidět nějaký koncert!!!

Celkový dojem : Už když se ven dostaly singlovky Rendezvous a Alice in Wonder Underground, říkala jsem si, že by mohlo jít o pěkný mišmaš, protože tyhle dva songy jsou jako oheň a voda. A přesně takové je i album. Najdete tu snad všechno - rychlejší songy, pomalejší, Rain a Snow White vás hodí do depresí, zatímco Mr. Darkness & Mrs. Moonlight a Rendezvous vás donutí se smát. Šílená Alice a divoká Cream Soda zase narušují linii čistějších rockovějších věcí jako je Revolver a Revolver.
Tahle různorodost na mě ale ani v nejmenším nepůsobí rušivým dojmem jako tomu bylo u Atsushiho sólo alba Ai no Wakusei, které prostě nejsem schopná poslouchat vcelku.
Jisté je také to, že tohle album nedokážete popsat jedním jediným vystihujícím slovem, vždycky se totiž najde píseň, která do toho nebude sedět.

Žádné komentáře: