sobota 29. září 2007

Seznam anime, alergie a Klaha

Wah, po mnoha hodinách práce jsem konečně dodělala svůj seznam anime. Už jsem si kdysi jeden sepisovala, ale pak jsem ho přestala aktualizovat, tak jsem teď musela jen nanovo. Mám kolem 150 věcí (live filmy nepočítaje) a u každé z nich jsem musela zapsat velikost, kvalitu a ověřit kolik dílů z kolika mám. Zdá se, že mi tu leží 10 nekompletních sérií, ale vyjma dvou věcí vím, kde sehnat zbytek. A samozřejmě že jedním z těch dvou je super sci-fi Guyver x_X

Další "skvělou" zprávou v mém životě je, že se mi projevila alergie na ty stupidní gumové rukavice, které musím používat v práci...Vážně perfektní. Nechám si ruce rozežrat savem nebo umělou hmotou? x_X

Tak se mi po dlouhé době zase jednou zachtělo poslouchat i něco jiného než B-T (ano, i to se mi stává), jenže jsem byla líná dojít si pro jedno z DVD s hudbou a tak jsem zůstala odkázána jen na to, co zůstalo v mém PC po další honbě za volným místem na disku. Díky tomu se mi do playlistu dostala Pride of Mind - skupina, v níž působil Klaha coby zpěvák.

Hudbu mají pomalejší a ne všechny skladby mi sednou, ale on má vážně krásný hlas *___* Pokud jde o žebříček zpěváků, drží se hned za Atsushim, a to i přestože to vlastně až tak moc dobrý zpěvák není. Ten typ hlasu je ovšem přesně to, co mám ráda...

čtvrtek 27. září 2007

Harry Potter song

Sis mi vyprávěla o nějakém HP songu, o němž jí říkala známá (takhle se prosím šíří informace), tak jsem zapátrala na netu a našla...
K tomuhle prostě nemám slov XDDDDD




úterý 25. září 2007

Špatná tramvaj a prokletí angličtinářů

Hmm...tak si tak dneska jedu tramvají, raduji se, že jsem si zase jednou mohla sednout a rozplývám se nad Atsushiho sexy hlasem, jelikož sestra onemocněla a já jí hned zabavila mobil, mezi jehož nesčetné schopnosti patří i přehrávání mptrojek. Když už jsme byli na kraji Mostu, koukla jsem ven, ale tam to bylo trochu divné. Silnice byla na špatné straně tramvaje. Kouknu se tedy, co je na místě, kde původně měla být silnice, a vidím Tesco.

Ehm...ale já nemám jet kolem Tesca, takže proč kolem něj jedu?! o_O

Pak jsem se koukla na číslo tramvaje, do níž jsem nasedla, a bylo jasno. Nevezla jsem se totiž čtyřkou, jak jsem se domnívala, ale trojkou x_X Ještě že končí na nádraží, kde je hned přestup na dvojku, jež mě dostala až před Business centrum, protože pešky bych tu vzdálenost absolvovat nechtěla. Hlavně pak protože v naší konferenčce začíná být přeplněno a já tam chtěla dorazit dřív, než mi někdo zabere místo >_<

Skvělý začátek nového dne...

A ten ještě pokračoval. v pondělí, úterý a čtvrtek máme totiž na první dvě hodiny lektorku, jíž jsem si pro sebe začala přezdívat vy-víte-kdo-2, podle mého ex-angličtináře. Ano, ještě teď si vzpomínám, jak jsem se od konce roku radovala, že se konečně zbavím někoho, koho jsem čtyři roky poctivě nesnášela. Tahle radost se po třetím dnu nového školního roku začala postupně rozplývat a dnes už z ní nezůstalo vůbec nic.

Jak se takový vy-víte-kdo-2 projevuje?
1) většina hodiny častokrát padne na její historky, převážně pak o nějakém chlapovi v zahraničí, s nímž má zrovna "děsně vážný problém". Fakt, že mě tyhle kecy zajímají x_X Těžko říct, jestli je lepší poslouchat hysterickou stíhačku nebo "vtipného" profesora >_<

Dalším častým jevem, společným jim oběma, je tendence se lidem smát, když udělají chybu. Jsem jediná, komu to přijde nemístné? On se pak většinou vyhnul vysvětlení omylu kvůli lenosti ("To nechte být. Prostě to tak je.") a ona v tom všem udělá akorát ještě větší bordel. Narozdíl od svého předchůdce totiž nemá žádnou pedagogickou školu, nic. Prostě si odjela do Anglie, naučila se anglicky, pak dodělala gramatiku a složila státnici. To je jako bych po maturitě šla učit češtinu - stejně nesmyslné. Je to na jejím výkladu vidět, protože nemá cit pro češtinu, tudíž jsou její překlady a vysvětlení totálně mimo. Pokud jde o celkový způsob vysvětlování, tak to prostě neumí podat někomu, kdo se do toho trochu zamotá nebo o tom nic neví. Už jsem zase dvakrát vysvětlovala za ní x_X

Navíc to vypadá, že ta nesnášenlivost bude brzy na obou stranách. Už teď to mezi námi občas vře a to se jen jednou za čas zeptám na něco, co si potřebuji ověřit x_X

Kdybych mohla, tak její hodiny nejraději vynechávám, protože je to většinou o ničem - tedy naprostá ztráta času. Díky bohu za to, že lektorka M. (ta druhá) je přesným opakem vy-víte-koho-2. Milá, ochotná vše vysvětlit a to velice dobře. S důvěrou vkládám svou angličtinu do jejích rukou.

pátek 21. září 2007

Konečně užitečný slovník?

Poslední dva dny projíždím livejournal jedné dívčiny (tedy ono jí bude už asi přes 30, ale hošanům z B-T taky říkám "chlapci" XD) a zrovna před chvíli jsem u ní v komentářích narazila na někoho, kdo se zmiňoval o velice...ehm...zajímavém slovníku japonštiny, obsahujícím takové užitečné fráze jako "Dotýkej se mě!", "Hlouběji!", "Chci to ještě jednou!" apod.

Kde se to dá sehnat? *_*



čtvrtek 20. září 2007

Tenshi no Revolver - rozbor

První písnička Mr. Darkness & Mrs. Moonlight je...zvláštní. Štve mě, že nedokážu psát o hudbě x_X V každém případě působí tak, jako by se trochu inspirovali ve muzikálech a namixovali to písničkami Cabaret nebo Goblin z alba 13kai... Motiv muzikálu pravděpodobně budí sborové "Mr. Darkness & Mrs. Moonlight!" jako chorus během celé písničky (jaj, jsem zvědavá, kdo to bude zpívat na koncíku o_O). Vždycky, když to tam slyším, tak si představím temné podium, na něm nasvíceného At-chana a za ním bandu sboristů, kteří máchají rukama do vzduchu XD

Druhou písní je Rendezvous, o níž už jsem se tu kdysi rozepisovala. Nezdá se, že by na singlovce a albu byly odlišné verze.

Montage - tuhle už jsem kdysi slyšela, když se mezi BiTches dostalo pár záznamů z turné Parade, tuším. Hudebně - je to takové jejich střední tempo, ale zpěv je zajímavý, hlavně pak u refrénu, doprovázeném Hisashiho "Je je jé!" V půlce písničky je pak navíc i dokonalé kytarové sólo (opět vidím na Hisa-chana), muff...škoda, že není delší, tyhle party já ráda. Text je opět o sexu, ale podle způsobu opisů a lehce temné tématiky bych řekla, že ho má na svědomí Atsushi. Nemohla jsem se při jeho čtení ubránit vzpomínce na 13kai wa gekkou.

Unknow song n. 4 - miluji, když své písničky pojmenují anglicky a pak to píšou katakanou x_X A samozřejmě, že všechny ostatní BiTches umí japonsky i pozpátku a tak je ani nenapadne to přepsat do latinky. Studovala jsem to se svojí učebnicí písma a je to něco jako "ririi" - Napadá mě, že by to mohlo být něco s lilií, ale... ^^; (Edit : jop, jmenuje se Lily). V každém případě písnička vcelku nezajímavá...na ně. Snad to vytáhne text, až se k němu někdy dostanu.

La Vie En Rose - název bych řadila spíš k Manovi XD Opět tu cítím inspiraci něčím starším a pokud nemám zcela pokřivený přehled o hudbě, tak snad i bluesové prvky. Písnička má rychlejší tempo a Atsushiho zpěv ve mě budí představu přiopilého (to sedí x_X) barového zpěváka, znuděného svým životem. Ta lhostejnost je...sexy...už se nemůžu dočkat, až je uvidím to hrát na živo!

Na písničku Cream Soda jsem byla zvědavá asi nejvíc, protože si ji dost lidí chválilo jako skvělý počin. Mě ale hudebně příliš nezaujala, chvílemi mi to přijde takové moc...rozjívené. A pokud jde o text (našla jsem jeden předběžný překlad), tak to taky není zrovna složité poetické dílo (typuji na Hisa-chana)...a zase je to o sexu XDDD

Rain je oproti předešlým zcela pomalou, zřejmě i smutnou (texty ještě nejsou venku, natož překlady) a melancholickou písní. Autorem je tedy podle mě Atsushi. No, těžko říct, jaký na ni mám názor...Možná, že až budu mít náladu na nějaké takové jejich počiny, tak po ní sáhnu, ale v celkovém pohledu je to takový jejich průměr.

Beast - wau, tuhle budu mít ráda. Rychlá, úderná a myslím, že jsem si už i tak trochu odvodila o čem bude text (zkuste hádat ^^;) Připomíná mi jednu písničku, ale za Gackta si nemůžu vzpomenout jakou T_T

Zekkai měla pomalý rozjezd, ale po chvíli se zrychlila, takže to nakonec mělo docela slušné tempo. Muff, a zase sólo part pro kytaru *_* Podle často opakovaného "Baby, I love you" (to SA: tvé oblíbené slovo, co XD) to bude nejspíš o lásce, ale melodie na mě působí střízlivě. Tak snad se toho bude držet i text a nebude to něco patetického, protože to by mi k sobě moc nesedělo...ne že by ovšem hoši udělali něco takového poprvé *vzpomíná na Plastic Syndrome - depresivní text a veselá melodie* Na čímsi livejournalu jsem četla, že to dotyčné připomíná španělské melodie. No, slabší náznak takového rytmu tam je a myslím, že jsou tam chvílemi slyšet kastaněty, ale rozhodně to na mě nepůsobí jako Španělsko.

Když se ozvaly první pomalé akordy Snow White, hned na mě padla melancholie a v mysli se mi objevil obraz zasněžených plání. Pocit pohádky nezmizel ani po zaznění Atsushiho hlasu - zpíval pomalu, smutně... Po první sloce se k základní pomalé melodii, hrané už od začátku objevila rychlejší část bez zpěvu, ale s At-chanovým zpěvem se vše zase zpomalilo. Ke konci, když už tam Atsushi jen opakoval nějaký verš, navíc začaly hrát i housle! *_* Chtělo se mi brečet.
Vážně bych chtěla vidět text, protože si naprosto neumím představit, o čem to je...možná další z jejich písní, poukazující na chyby tohoto světa, možná jen další Atsushiho sebezpyt. Jediná slova, která jsem zachytila byla "svět" a možná i "matka"...heh ^^;

Spider byla po Snow White tak trochu jako belík se studenou vodou. Rychlá provokativní melodie tvořená jednou z kytar a bicími s basovkou a k tomu pomalejší táhlá linka kytary druhé (podle toho, jak si s tím dotyčný hrál, to byl Hisashi). Tahle druhá část mi chvílemi připomínala bondovky.
B-T jsou asi první japonská skupina, kde zpěvákův hlas dokáže písničce nasadit ještě větší tempo, protože většinou to bývá naopak - ať už je hudba jakkoliv rychlá, japonští zpěváci ji většinou sesadí tak o dva stupně dolů. Díky Gacktovi za Atsushiho!

Alice in Wonder Underground - o téhle divočejší verzi 13kai už jsem tu taky psala a opět se mi nezdá, že by se jednalo o odlišné verze.

Revolver má trochu ...divný začátek...takové elektronické cosi táhnuté do výšek x_X Ještě nevím, jestli mi to tam vadí nebo ne. V každém případě je celá písnička doprovázená trochu operním zpěvem, proti čemuž už rozhodně nic nemám, jelikož to tvoří dokonalý kontrast k Atsushiho sexy drsnému zpěvu. Zase rychlejší tempo, což já ráda, tentokrát trochu podobné většině písniček z alba Mona Lisa Ovedrive. Na konci písničky pak Atsushi jednu sloku přezpívá super pomalu a já se vsadím, o co chcete, že pokud bude na vystoupení v náladě, tak to bude podívaná za všechny prachy! Úplně je vidím, jak u toho vyvádějí na pódiu *_* Já už chci vidět nějaký koncert!!!

Celkový dojem : Už když se ven dostaly singlovky Rendezvous a Alice in Wonder Underground, říkala jsem si, že by mohlo jít o pěkný mišmaš, protože tyhle dva songy jsou jako oheň a voda. A přesně takové je i album. Najdete tu snad všechno - rychlejší songy, pomalejší, Rain a Snow White vás hodí do depresí, zatímco Mr. Darkness & Mrs. Moonlight a Rendezvous vás donutí se smát. Šílená Alice a divoká Cream Soda zase narušují linii čistějších rockovějších věcí jako je Revolver a Revolver.
Tahle různorodost na mě ale ani v nejmenším nepůsobí rušivým dojmem jako tomu bylo u Atsushiho sólo alba Ai no Wakusei, které prostě nejsem schopná poslouchat vcelku.
Jisté je také to, že tohle album nedokážete popsat jedním jediným vystihujícím slovem, vždycky se totiž najde píseň, která do toho nebude sedět.

středa 19. září 2007

Nové album je venku!

Wai!!! Nové B-T album Tenshi no Revolver se dnes dostalo ven! Waii!!! *nepřestává zírat na LiveJournal, jestli se tam náhodou už neobjeví, i když si moc dobře uvědomuje, že to zabere minimálně dva dny, než ho někdo nahraje*

Edit 21:40 :
On to vážně někdo uploadnul už dneska O____O Před chvílí jsem vyhrabala link, jenže to má dva háčky
  1. jde o rozdělený zip-archív a s těmi mám jen špatnou zkušenost
  2. je to na MediaFire a ten mi jde odporně pomalu. Vyhrožuje mi to 7 hodinama stahování a to to má maximálně 60 MB!!!!!!! Né!!!!!!

neděle 16. září 2007

Ztracený kbelík a nevídané štěstí

Tak si dneska přijdu do práce, převléknu se, vytáhnu snídani a říkám si, jaký to dnes zase bude strašný den. Najednou koukám po tom mém pidi kamrlíku a...belík je pryč! Prostě zmizel. Znovu koukám...nikde nic, tak si projíždím včerejšek. Jsem si stoprocentně jistá, že jsem ho pokládala do rohu a pak zamykala, jako vždy. Důkazem toho je ještě stále viditelný kruh na hadru, na němž belík stál...

Prohledala jsem celé šatny, ale nikde nic, tak jsem si vyšlápla schody nahoru do kanclu, abych se zeptala, jestli si ho náhodou někdo nepůjčoval. Fakt mě děsně povzbudilo, že na mě koukali jako na blázna XDD

Co se mi ovšem nelíbilo ještě víc byla představa, jak ty mega prostory vytírám za pomoci malého belíčku, jenž mi tam ještě zbyl a v němž bych musela měnit vodu každé tři minuty...tedy pokud by se do něj ten hadr spolu s vodou vůbec vešel >_<

Naštěstí jsem vyjma jedné staré vrátné jediná žena v okolí a navíc i pěkná, takže se hošani kolikrát můžou přetrhnout. Za pět minut jeden z nich přišel s tím, že někde nějaký kbelík splašil ^^ Dnes jsem svou práci dokončila ještě o 15 minut dříve, takže se ze dvou hodin čekání nakonec staly tři. Opět se ozvalo mé štěstí, díky němuž se u mě dole objevil jeden muž, se kterým jsem kecala už ráno, a ten navrhl, že mě klidně odveze. Jaj, to byla paráda, když jsem byla už před dvanáctou doma ^^

sobota 15. září 2007

Banality mého života

Cesta z práce

Tak jsem dneska zase absolvovala další den v práci. Je to sice dřina, ale začínám zvyšovat efektivitu, což je mi tedy naprosto na nic, protože mi autobus stejně nejede dřív jak v jednu. Jediné, co jsem tím získala, byla další půlhodina čtení x_X

V jednu jsem tedy zamířila na zastávku, smířená s tím, že zase nestihnu tramvaj a budu muset dvacet minut čekat na další, když tu se v dáli zableskl autobus, přijíždějící o dvě minuty dříve. Hned jsem se začala radovat, jaké že to mám štěstí, protože to znamenalo, že se dnes zřejmě dostanu domů dříve. Spokojena nasednu do autobusu, projedu čipovku, posadím se a...nic. Řidič ty dvě minuty čekal, aby jel podle řádu. První svého druhu x_X Když se konečně rozjel, jel rychlostí snad i nižší než je ta předepsaná a tak jsem se v duchu, ploužíc se silnicemi Komořan, loučila se svou milovanou tramvají, v jejíž útrobách bych našla svou spásu. Po nekonečně dlouhé době jsme nakonec dojeli až ke Staliňáku, kde jsem naivně vyhlížela tramvaj. Třeba měla zpoždění, říkala jsem si. A skutečně! Kdesi daleko za námi jsem ji zahlédla!

Pak jsem ale koukla směrem k řidiči a ta nepravděpodobná šance, že by mi i s takovým náskokem ujela už se mi nezdála být tak nereálnou. Konečně zastavil, ale jako na potvoru byl zpomalený nejen řidič, ale i autobus - dveře se zasekávaly, takže to chvíli trvalo, než se otevřely >_<

Zrovna jsem sprintovala podchodem, když tramvaj přijížděla k zastávce, ale stihla jsem to, do teď nevím jak. Tímto děkuji onomu řidiči za zábavně strávenou cestu z práce a vzkazuji, ať příště raději zůstane doma a pošle za sebe jako náhradu rally-řidiče, který svého času jezdil s 13-kou ^^;

Zlatá svatba
Děda s babičkou z otcovy strany prý budou mít zlatou svatbu, což se samozřejmě musí oslavit. Proto se kvůli tomu příští sobotu jede do Teplic. Když se ale můj drahý otec zeptal mě a mé sestry, jestli pojedeme taky, naše odpovědi byly záporné...ostatně jako vždy. Já mám alespoň výmluvu, protože budu zase v práci a abych se pak někam tahala a přijela bůhví kdy, to ne. Navíc jak svojí famílii znám, tak to bude samé ťukínky ťukínky (rodinný slang - jeden panák za druhým), takže se pravděpodobně zůstane přes noc a já musím druhý den opět do práce (nikdy bych nevěřila, že za ni budu ráda ^^;)

Sestra ho prostě poslala k čertu XD

Otce to samozřejmě rozčílilo, že prý jsme tam byly naposledy o Vánocích a že mi od nich vždy něco očekáváme, ale sami se nechceme ani ukázat. Já i sis jsme se na sebe výmluvně podívaly, snažíce se zadržovat výbuchy smíchu, protože ručníky za padesát korun (velmi časté dárky) bychom si klidně mohly koupit samy, kdybychom o to stály. Nemluvě o tom, že já od nich nic nechci. Od téhle části rodiny se distancuji. Tety jsou fajn, ale babičku fakt ne. Na to nemám nervy, protože to je jen starší vydání mého otce a i ten mi stačí >_<

Akorát mě štve, že zase budou v trapu a já si to kvůli brigádě neužiji T_T

Knihy o Japonsku
Waiii! Konečně jsem dočetla knížku "Tajemná země Nippon". Kami-sama, to byla nuda x_X Autor se tak trochu snažil psát ovšem, ale výsledkem toho bylo, že ta kniha byla vlastně o ničem. V úvodu si pak vesele píše, že tímto dílem nezamýšlel dějepisný spis a proto zde bude uvádět jen některá historická fakta, ale opak byl pravdou. Vlastně to bylo všechno o historii, ale jen tak zlehka a divně, že se to vlastně vůbec nedalo použít, takže suprová ztráta času.

Od toho samého autora jsem si půjčila i "99 zajímavostí z Japonska" a ta už vypadá nadějně. Po vzletném prolistování se zdá, že se nijak specificky nezaměřuje, nýbrž píše o všem, o čem se dá v přehledných odstavcích (např. zajímavost 20 - Geiša), v nichž stručně popíše, o co jde, kde to vzniklo a pod. a pak už hurá na další věc! Je to skutečně knížka nahuštěná fakty, třebaže pár z nich již bude zřejmě nepoužitelných - mluvím hlavně o těch o současné společnosti, protože kniha byla vydána někdy v roce 1986. To si hold budu muset dohledat něco současnějšího, ale jde jen o zlomek věcí, takže žádný problém ^^

Radši ani nechci vědět, kolik stránek s poznámkami z toho vznikne >_<

Atsushiho pofidérní vkus
Jaj, a je to tu zase! Na netu se docela často šíří fámy o tom, že Atsushi nemá zrovna moc dobrý vkus, co se oblékání týče. Já osobně nemůžu moc soudit, protože v interview apod. byl oblečený vždy dobře a na koncertech...ty jeho lesklé svršky, které opticky přidají kila každému, by si vážně mohl odpustit, ale na druhou stranu nevím, jestli to náhodou nemají na svědomí stylisté (že by na tomhle postu ještě stále pracovala jeho ex-manželka a vyjadřovala tak svou nenávist k němu?). Ovšem nic, co by vypadalo skutečně děsně si teď nemůžu vybavit.

Dnes ovšem na můj milovaný LiveJournal někdo postnul obrázek z jednoho z koncertů Day in Question 2003, kde má skutečně...ehm...jedinečný komplet ^^;



Chce to podrobné zkoumání, protože obrázek je poněkud titěrný, ale nic většího jsem zatím jaksi nesehnala (proč asi...) ^^; Já osobně vlastním jen záznam koncertu, kde byl celý v bílém *vzpomíná na ty neuvěřitelně sexy těsné kalhoty*

Docela mě pobavila jedna z hlášek v komentářích - "Co to je!?! To už mu zase dovolili, aby se oblékl sám?!" - Chudák můj malý, a přitom se tak snaží XDDD

O kousek dál se pak začala rozvíjet teorie, že se takhle obléká, aby odradil své fan-girls. Jak ale někdo trefně poznamenal, tak jediné, čeho tím dosáhne, bude, že skončí bez šatů mnohem rychleji než kdyby na sobě měl nějaký sexy ohoz XD *naprosto souhlasí*

pátek 7. září 2007

Sugizo a video s koťátkem

Tak jsem tu zase. Nevím proč, ale najednou jsem dostala chuť stáhnout pár obrázků Sugiza, jenž mě zaujal na jedné fotografii S.K.I.N.ů. Vypadal tam totiž strašně zajímavě a já si na to teď vzpomněla. Po menším pátrání u strýčka Googla mi však bylo jasné, že je to další z těch, co mají své ošklivé chvilky, spoustu průměrných chvilek a pár sexy okamžiků, které rozhodně stojí za to.

Mé další kroky tedy vedly na Youtube, kde jsem měla v úmyslu okoštovat nejen jeho fyzickou stránku, ale i tu hudební. Když jsem totiž hodně zběžně prolítla nějaký jeho životopis, tak mu dominoval dost dlouhý seznam nástrojů na něž hraje. Nemohla jsem se ubránit vzpomínce na Gackta, ale ani to mě neodradilo XD

Jeho hudební styl zatím nemůžu moc soudit, protože tu poslouchám akorát písničky "A Prayer" a "No More Machineguns Play the Guitar". První z nich je spíš taková pomalejší, ta druhá už je víc od podlahy. V každém případě se mi tu rychlostí zmrzačeného, avšak stále živého šneka stahuje jeho diskografie. Zaujal mě totiž jeho hlas. Hlas zpěváka je pro mě velmi důležitý, protože na 98% rozhoduje o tom, zda-li se mi hudba daného interpreta bude líbit nebo ne. Je pro mě hlavní hudební složkou.

Je tu však jedna věc, jíž si mě skutečně získal - hraje na housle *in love* No jo, moje slabá stránka... Následující video je tuším z filmu "Soundtrack", v němž hrál. I ten čeká na stahování, ale vidím to trochu bledě T_T



Taky jsem na Youtube vyhrabala další video - spíše roztomilé než sexy a týkající se někoho naprosto jiného - kočiček! Text písničky jsem moc nepobrala (ta moje anglina >_<), ale ta mau (kočka) je naprosto dokonale loškošná! Strašně mi připomíná Čuminku m^_^m


Nejsou to krásná stvoření? ^^


čtvrtek 6. září 2007

Různé věci z mého života

Wai!! Konečně je tu poslední den školy (v tomto týdnu x_X) a přede mnou jediný volný den. Jako každý den jsem si po škole dáchla, ovšem tentokráte s tím rozdílem, že dnes to bylo víc jak dvě hodinky, jelikož jsem se nemusela bát, že pak večer neusnu. Ani zítřek nehodlám strávit o moc aktivněji, protože mě v sobotu kromě práce čekají ještě slavnosti gymnázia. Sice tam nebudu moc dlouho, ale podívat se chci.

Ráno u nás bylo veselo. Na zastávku bombajky (tramvaje) jsem se spíš proletěla než došla, ale naštěstí nepršelo. Ten romantický výhled cestou do/ze školy/práce mě asi nikdy nepřestane dojímat. Není nad úchvatnou vyhlídku na areál chemických závodů, doplňovaný kdejakými firmami a doly. Vždycky mě to naplní takovým optimismem, dodá tolik energie do nového dne *slza dojetí* Vážně, přála bych to každému...


Ve škole je to po gramatické stránce zatím stále stejná nuda, ale už jsem se dohodla s jednou z lektorek, že mi bude přinášet materiály z pokročilejší učebnice, tak snad... Jinak to bude při přijímačkách móóc zajímavé >_<

Když jsem se dneska konečně připojila na ICQ, tak jsem tu hned měla tři vzkazy. Sarah mi poslala odkaz na nějaký test, jehož výsledek má procentuálně určit mou sexuální orientaci. Dle mého to nebude moc směrodatné, ale ke mě to asi vcelku sedí. Vyšlo mi totiž 46% XDD Odkaz zde.

Wah, teď tu koukám na Wasabi a když vidím, jak tam ta dívčina nakupuje, chytá mě závist. Já chci takýýýý! V poslední době procházím silnou šatníkovou krizí x_X

úterý 4. září 2007

Nová škola

Tak s velkou slávou přišel třetí den měsíce září a mě čekal první den na nové "škole". Musím uznat, že po tom víkendu jsem se vcelku těšila, až si tam oddychnu XD

Jelikož se mi z různých příčin ještě nechtělo na vysokou, sáhla jsem po téhle pěkné možnosti, jak si na rok zachovat statut studenta a jak vytáhnout z fotříka dvacet tisíc. Hlavně mi šlo ale o zlepšení své angličtiny, kterou budu jednou hodně potřebovat, pokud tedy zůstanu u současného plánu živit se překládáním. Navíc by se tak zvýšily i mé šance na úspěšné složení přijímacích zkoušek z anglické filologie v Olomouci, kam bych se potřebovala docela nutně dostat, pokud mi nevyjde japanistika na Karlově univerzitě. A že se nedostanu tam, to je dost reálné, jelikož co jsem slyšela, tak to přijímací peklo stojí za to x_X

Ve skupině je nás devět, což je o jednoho méně, než by mělo být, takže si musíme připlatit ještě tisícovku. Snad nebude vadit, když jim to dám složenkou, protože otec je rád, že zadal alespoň ten základní příkaz na měsíční splátky x_X

Ze slibovaného rodilého mluvčího zřejmě také nic nebude. Soudím tak dle toho, že obě naše lektorky mluví perfektně česky a v angličtině jim dokonale rozumím, což je víc jak jasný důkaz XD To je ale už jenom detail. Hold se budu muset dokopat si jednou začas pustit nějaký ten "západní" film v originálním znění...nebo dokoukat Rudlu a Koumáka, které jsem stáhla v eng. dubu ^^

Pokud jde o stupeň obtížnosti tak...jsem nejspíš jednou ze dvou zdatnějších studentek (vážně by mě zajímalo jejich pojetí pojmu středně pokročilý a začátečník), ostatní jsou dost za námi a tomu také odpovídá obtížnost učiva. Z gramatiky teď probíráme přítomný prostý, což je něco co bych nejspíš zvládla už i po smrti. Pokud jsem ale pochopila správně z úvodních řečí našich lektorek, tak by neměl být problém říct si o individuální přístup, který by odpovídal mé úrovni. Ráda bych totiž v té gramatice pokročila >_<

Počkám ještě týden, abych okoukla co a jak a pak si houknu. To by se ovšem týkalo jen gramatiky, ostatního jen těžko. Máme pár hodin konverzace, která je zatím fajn. Bohužel kromě lektorek nemám žádného komunikačního tahouna, který by mi tvořil náročnější protistranu, ale všechno lepší než nic. Možná se konečně naučím i snesitelnější anglickou výslovnost a opustím tak tu svojí nedefinovatelnou, téměř japonskou XD

Pokud jde o reálie, tak ty se asi budou brát zkrátka, což mě trochu deptá, jelikož to pro mě znamená, že kromě Japonska musím k přípravě přidat i anglicky mluvící země. Tady by snad ale neměl být problém najít vše potřebné na internetu, protože na nějaké studování knih nemám čas. To si zcela vybere Japonsko, o němž toho na síti moc není a když, tak je to pro zkoušky nepoužitelné (jasně, je fajn, že tam mají Maid Cafe, sexy hudební scénu a Harajuku, ale myslím, že s tímhle neuspěji ^^;).

Budou se také probírat témata ke státnicím. Ta by měla být stejná jako u matury, jen náročněji propracovaná. Docela jsem se toho bála, ale když dneska jedna z lektorek přinesla zpracované téma "Rodina", tak jak by mělo pak u státnic vypadat, tak jsem si oddychla. Ono to zas tak moc těžké nebude. Co se týče jazyka. Jen si budu muset rozšířit slovní zásobu a naučit se mluvit, což mi teď zatím dělá problémy. V písemném projevu si vcelku věřím, ale jakmile mám dát dohromady něco z hlavy, tak mi dělá problémy udržet slovosled...a opět ta moje výslovnost ^^; Někdy za 14 dní bych měla být z výše uvedeného téma zkoušená, tak jsem na to zvědavá, když mě teď bude konečně hodnotit někdo, kdo mi přijde poněkud objektivnější než můj ex-angličtinář >_<

Pokud jde o lidi, tak ti...prostě jsou. Je tam jeden typický extrovertní showman, jaký se zřejmě nachází v každé třídě (já ho tedy měla jak na základce, tak i na gymplu) a pár bárbín, jež také najdete všude. Naštěstí vedeme akorát jednu, maximálně dvě přestávky, díky čemuž je vzájemný "nepracovní" kontakt omezen na minimum. A i ten zabíjím knížkou a časem (až mi rodina vrátí rozpůjčované peníze) i empé-troskou. Jaj, jsem to ale společenská myš XD


sobota 1. září 2007

První den v té odpornosti jménem práce

Tak je to tady - můj první den, co by pracující myši. A mé první dojmy? Gackte, jak já to nesnáším!

Dnes jsem výjimečně nemusela vstávat "tak brzy" jako budu muset normálně, protože bylo potřeba mě zaučit a paní K., která to měla na starosti, buď dřív nemohla, nebo se jí dřív nechtělo. Ráno jsem trochu podcenila vzdálenost domov-zastávka tramvaje a tak jsem měla hned takhle ze začátku pěknou rozcvičku, jelikož jsem to musela brát sprintem. Naštěstí jsem ji ale stihla, třebaže to bylo na vteřiny a já cestou málem vyplivla plíce.

Měla jsem čekat na autobusové zastávce "na protější straně" od té tramvajové, kde jsem vystoupila. Samozřejmě jsem si ale stoupla na tu špatnou "druhou stranu", protože dráha tramvají vedla prostředkem silnice. To znamenalo další sprint za přijíždějícím autem.

Mé první dojmy vůči paní K. nebyly zrovna nejlepší, protože nevypadala jako ta nejpříjemnější persóna pod sluncem, ale časem se ukázalo, že není tak zle. Ovšem rozčílit bych ji vážně nechtěla. Ta mě tedy autem dovezla do Komořan, kde jsem měla uklidit šatny. Pánské šatny XDDD Naštěstí je to téměř práce mých snů, protože celé dopoledne byly všichni na směně, díky čemuž jsem potkala jen pár lidí. Mám tedy svatý klid na práci.

Ze začátku mě překvapilo, že jsem dostala tak malé prostory. Říkala jsem si, že to budu mít za chvíli hotové a pak se snad dostanu i ke knížce o Japonsku, jelikož sis říkala, že měla během své letní brigády docela dost volného času. Jaj, asi o hodinu později mi bylo jasné, že to zas tak moc jednoduché nebude. Je to totiž v úseku zpracování uhlí, takže všude uhelný prach a bůh ví co všechno ještě a samozřejmě to jde dost těžko dolů. Drhla jsem to tam od půl osmé do půl jedné a to super rychle. Dala jsem si jen tři přestávky - první byla na snídani, tu druhou pak způsobila žena od bezpečnosti, která se za mnou přišla podívat a na chvíli pokecat, a třetí pak nějaký týpek, který tu prý byl také nový (v tomto sektoru) a tak se tu rozhlížel. Zašel do těch šaten dvakrát, takže ta jeho výmluva trochu pokulhávala. Vědět, že tam budu působit jako atrakce, tak si nechám platit víc x_X

Doma moc často neuklízím a když už, tak je to prostě jen byt. A mezi bytem a čímsi velikým je sakra velký rozdíl. Když mě paní K. ponechala svému osudu, převlékla jsem se v jakémsi kamrlíku, který se opovažují nazvat šatnou (odporná pidi místnost se skřínkou), načež jsem prohlédla svou výzbroj. Fajn. Na vytření podlahy budu potřebovat koště. To ještě poznám. Byly tam asi čtyři různá, tak jsem prostě jedno popadla. Pak následoval i první velký hadr, jenž mi přišel pod ruku, a kbelík. Problém nastal při průzkumu čistících prostředků, protože buď jsem slepá, nebo tam prostě nebylo nic na mytí podlah x_X Musela stačit voda (pro jistotu jsem si ale doma od sis nechala udělat menší instruktáž, díky čemuž jsem zjistila, že bych měla hledat modrý prášek...který tam myslím byl ^^;)

Aby můj první den v práci nebyl nudný, tak mi samozřejmě hned někdy v půl deváté vypnuly vodu. Naštěstí jsem vyžila s tím, co zůstalo v potrubí, protože jinak bych tam byla někdy do čtyř...tedy pokud by mi pak něco vůbec jelo domů. Spojení je tam šílený, natožpak o víkendech >_<

Po menších zmatcích při cestě k bráně, kterou jsem málem nenašla, jsem v půl jedné dorazila na zastávku. Autobus mi ale jel až ve 13:11 a nikde v okolí samozřejmě žádná lavička, takže jsem tam docela slušně chcípala. Když u mě pak zastavil jakýsi mladík s tím, jestli nechci někam hodit, měla jsem sto chutí mu říct "Ano!!!". S těmi řidiči byla vůbec sranda. Myslím, že jsem byla jediná (pěkná) žena v okolí, navíc stojící sama u silnice. To že tam byla zastávka je asi moc nezajímalo, jelikož po mě všichni koukali jako kdybych tam šlapala. Přitom jsem byla slušně oblečená x_X

Když konečně přijel bus, koupila jsem si jízdenku na dvě pásma s naivní představou, že pak v Záluží, kde jsem měla přestupovat na tramvaj, bude ještě platný (30 min.). To jsem ovšem nevěděla, že ta tramvaj tam přijede tři minuty před autobusem >_< Takže jsem zase čekala dvacet minut.

Doma jsem se sotva najedla a při první příležitosti odpadla. Už teď se cítím, jako bych nespala minimálně měsíc, takže jsem docela zvědavá, jak budu vypadat za týden. Obzvláště, nevyjde-li mi volný pátek. Na druhou stranu se těším, jak se během všedních dnů krásně vyspím, protože ve škole mám být až na osmou *___*