pondělí 2. července 2007

Temná stránka Lolitek

Po delší době jsem zase zavítala na Saiyančin blog, který se zaměřuje na Lolita módu a díky němuž jsem se s tímto stylem blíže seznámila. Docela mě tu překvapil její poslední příspěvek. Našla totiž na Live Journalu komunitu jménem Lolita Secrets, kam Lolitky posílají obrázky s textem, jehož prostřednictvím se zpovídají ze svých problémů.

Dosud jsem se pohybovala jen v prostředí českých Lolitek na příslušném fóru na Lidech, kde byli všichni vždy milí a ochotní pomoci. Nikdy jsem se zde, pokud si dobře vzpomínám, nesetkala s tím, že by někdo na nějaký dotaz od nováčka odepsal něco v tom smyslu, ať si prohledá stovky předešlých příspěvků, protože tenhle dotaz už tu byl, nebo že je úplně vypatlaný, když to neví, jako tomu bývá na jiných fórech (hlavně na fóru Gothic móda se s tím setkávám hodně x_X ). Možná právě proto jsem došla k závěru, že Lolitky jsou vlastně fajn lidi, před nimiž se nemusím stydět, třebaže bych na fórum poslala jen fotku s nic moc šaty, narychlo upravenými do tohoto stylu. LJ komunita Lolita Secrets mě však z tohohle omylu hodně rychle vyvedl a ukázala mi i tu temnější stránku těchto lidí - tu stránku, jíž jsem chtěla přehlížet, protože hodit všechny Lolitky do jednoho pytle s názvem "Vlídnost" bylo tak příjemné. Zdá se totiž, že mnoho Lolitek je jen namyšlenými, pokryteckými husami, přesvědčenými o tom, že jen ony jsou skutečnými Lolitkami a nikdo jiný se tomuto ideálu ani zdaleka nepřibližuje. Hodně mi to připomíná lidi, pohybující se kolem subkultury goth...

Některé jejich problémy byly až směšně triviální. Já bych se jimi nezaobírala ani na minutu, ale jiné byly smutné a kruté. Ráda bych tu některé z nich rozebrala a zamyslela se nad nimi.


Značka nade vše
Když tak procházím stránky internetových butiků s Lolita šaty, neubráním se myšlenkám na to, jak by bylo skvělé všechny tyhle krásné věci mít, procházet se v nich po městě a nechat se obdivovat lidmi kolem. Ze začátku jsem i uvažovala o tom, že si něco objednám, ale to jen protože jsem neviděla jinou možnost, jelikož jsem neuměla a stále ještě neumím šít. Teď už však vím, že je máti schopná podle těch pár střihů, co jsem sehnala něco málo ušít a co nezvládne ona, to udělá švadlena, stále ještě o tisícovku laciněji než dovoz.
Zdá se však, že ve světě Lolitek je značka mnohem víc, než by se mohlo zdát. Značkové šaty jsou pro některé z nich jediným životním cílem, čímkoliv jiným opovrhují, třebaže by takové šaty byly stejně tak krásné nebo i krásnější než ty jejich s nášivkou například Angelic Pretty. Mnoho Lolitek z výše zmíněného fóra se proto bojí pochlubit svými fotkami na fórech, jen protože jejich šaty značkové nejsou. Bojí se kritiky, které by se dočkaly.
Zdá se mi to poněkud hloupé. Samozřejmě i já jsem ochotná pro tuto módu obětovat hodně a ono to jinak ani nejde, jelikož to není zrovna nejlacinější záležitost, ale jak se říká "všeho s mírou Rychlá Roto". Jsou věci, které mají přednost a já se odmítám omezovat v základních věcech potřebných k životu, jen abych měla na nové šaty ze svého milovaného butiku. Není výjimkou, že tyto dívčiny své šaty zase rychle prodávají, protože prostě potřebují peníze...ať už na nové šaty nebo nájem.


Silnější lolitky? Nikdy! Ať žije anorexie!
Dalším cílem kritiky a posměšků jsou Lolitky, které nebyly od přírody obdarovány postavou jak ze žurnálu. Přečetla jsem si hodně komentářů, podle nichž by tyto ženy neměly danou módu nosit, protože prostě "nikdy nemůžou být tak roztomilé a krásné jako hubené Lolitky". Nesmysl. Viděla jsem již několik fotek se silnějšími Lolitkami a i ony mohou vypadat velmi roztomile, když zvolí vhodné šaty a hezky se upraví.
Nemusíme jít ale do extrému. Vždyť ani moje postava není ideální. Příliš jsem nekoukala na velikosti a míry, v nichž se dají šaty v buticích objednat, ale nebudu naivní. Už jen protože hlavní cílovou skupinou jsou Asiatky, jež mají jinou tělesnou konstituci než Evropanky, to nebude zrovna ideální situace. Myslím, že právě to a tuny fotografií krásných štíhlých modelek v Lolita šatech leckterou z nás dohnaly až ke zdraví zničujícím dietám a jiným způsobům, jak zhubnout. A přitom to vše je zcela zbytečné. Vždyť tyhle šaty by nám měly pomoci se cítit krásně a spokojeně sami se sebou, a ne naopak...


K čertu s Asijskými Lolitkami. My bílé jsme lepší! A naopak...
Lolita móda vznikla v Japonsku, avšak její původ leží v Evropě. Možná právě v tom dlí onen problém, vedoucí snad až k rasové nesnášenlivosti, na níž jsem narážela hodně často. Podle některých jsou asijské Lolitky mnohem roztomilejší a jen ony by měly tuto módu nosit. Jenže je tu i protipól, který je zase opačného názoru - totiž že tento styl sedne mnohem více evropským typům, vždyť právě na Starém kontinentě leží jeho původ! Hloupé handrkování, jímž zřejmě nejvíce trpí dívky a ženy tmavé pleti, protože ať už se obě skupiny hádají jak chtějí, shodují se v tom, že tmavá pleť je k Lolita stylu naprosto nevhodná. Přitom si docela snadno dokážu představit nějakou takovou dívku v těchto šatech a i ona by vypadala krásně!


Princezna hledá svého prince
Tenhle problém se týká spíše společnosti jakožto celku. I já už jsem párkrát přemýšlela o tom, jak by zareagoval můj potenciální protějšek, kdybych si na schůzku vzala Lolita šaty. Nejlépe hned na tu první! Většina lidí by nejspíš zařadila zpětný chod. Řekněte ale, nebylo by krásné potkat dívku nebo chlapce, jež se oblékají do Lolita stylu nebo něčeho podobného? Potkat nějakého prince či princeznu, s nimiž byste si rozuměli nejen v životních názorech, ale i v této módě? Jak nádherné by mohlo být procházet se spolu a vrátit se zpět v čase ke galantním mužům a slušně vychovaným dívkám (k nimž mám taky daleko x_X). Má to své kouzlo, to určitě. Ale jaká je šance, že v současné době najdu někoho, kdo by se oblékal stejně a s kým bych si, což je zřejmě to nejdůležitější, navíc i rozuměla? Ta šance je pramalá...

Co mě se týče, tak tímhle naštěstí netrpím. Mám dost vysoké sebevědomí na to, abych si ho nechala ničit nějakými řečmi tom, že nemám značkové šaty, nebo že nemám ideální váhu. Je mi jedno, že jsou v očích některých asijské Lolitky roztomilejší, svou genetickou výbavu nezměním, i kdybych se na hlavu stavěla, a mé zájmy jsou prostě mé zájmy. Pokud se vám nelíbí, tak si škubněte ploutví. Mě to totiž nezajímá!

Nepředstírám, že jsem laskavá, milá, chápající a tolerantní bytost. Ne, i já dokážu být nepříjemná a kousavá. I já se čas od času uchýlím ke stupidní povrchní kritice. Nelíbí se mi to a chtěla bych se toho zbavit (tedy toho posledního), ale furt si tohle šetřím jen na lidi, které znám a vím o nich, že se jich to hluboce nedotkne, a kteří znají mě a vědí, že ne vše, co řeknu, myslím vážně.

Co říci závěrem? Zřejmě mi nezbývá nic jiného, než jen vyjádřit přání, aby naše česká Lolita komunita zůstala taková jaká je teď - vstřícná a přátelská. Vždyť Lolitky by měly být stejně tak krásné uvnitř jako i venku, avšak nadále plné individuality a osobitosti.




4 komentáře:

rehnii řekl(a)...

Úchvatný článek! *_ dovolila jsem si na blog dát odkaz ^__^

Harajuku Lover řekl(a)...

Souhlasím s Rehnii a taky s tím článkem samozřejmě..^-^

T'Sal řekl(a)...

Díky vám oběma ^_^

Anonymní řekl(a)...

Sice nejsem lolita a nelíbí se mi tento styl, ale chtěla jsem trochu pochopit co vede lidi k tomu, aby se takto oblíkali, co se jim na tom líbí, co z toho mají apod. No snaha veskrze zbytečná. Hlavně že lolity dodržují předepsané oděvy a zájmy, ale pak jsou to ty nejsprostší a nejnamyšlenější spartkovské holky, snad ještě horší než bárbíny (moje zkušenost). Přitom údajne k jejich životní filozofii patří slušnost, vystupování dámy, milé chování...