pondělí 20. března 2006

Věčné nadávání a hořekování

...aneb práce, kterou mám ráda.

Hih, tak fajn...právě se mi málem zhroutil počítač pod nadávkami mojí nové, drahé a nevyslovitelně odvážné editorky Merry. Jako vždy jsem byla s překladem ve skluzu a tak se editace moc nezvládala, respektive tak do poloviny. A aby toho nebylo málo, tak jsem dnes někdy kolem páté ráno, kdy jsem chtěla editaci dokončit, na e-mailu nenašla soupis výhrad, které editorka k překladu měla....zřejmě nějaká komunikační propast či co (ale já jí to fakt psala!). Možná že kdyby se jednalo o špatné i/y, chybějící čárku nebo něco podobného, tak by se to prostě přešlo...stane se, jenže já tak trochu pozměnila význam bublinek...ehm...trochu víc...Místo "Na které ruce jste si podřezal žíly" jsem totiž napsala "Kterou rukou se stříháte" (nesmějte se!). Od této chvíle svatosvatě prohlašuji, že končím s jakýmikoliv překlady po jedné hodině noční, kdy už sotva vidím na monitor.

Vím, teď si asi říkáte: "Tak to potěš, jak asi vypadají všechny její překlady!", ale já doufám, že pokud si tohle přečte někdo z těch, co mé překlady zná nebo se je chystá číst, tak že mi uvěří, když řeknu, že se to skutečně stalo poprvé a naposledy. Na téhle práci mi velmi záleží. Našla jsem se v ní a ráda bych v ní pokračovala i profesionálně, protože je podle mého velmi tvůrčí přesně tím směrem, v němž se vyžívám. Uznávám, moje angličtina je teprve v plenkách a bez překladače bych se při své slovní zásobě asi neudržela, ale stále na sobě pracuji, protože vím, že jednou mi to prostě vyjde!

Každý, kdo se mnou někdy mluvil, si jistě vzpomene, jak věčně nadávám na blížící se termín aktualizace na mých stránkách nebo na těch s překlady. Dost lidí se mě již zeptalo, proč to tedy dělám, ale já se musím vždy jen smát. Ano, je pravdou, že nadávám a to hodně, ale nemyslím to vážně. Vždycky nadávám na to, co mám ráda (poznámka pro mé nepřátele: pro vás to neplatí!). Tak nějak to ke mě patří a třebaže se opak zdá pravdou, nikdy bych se téhle práce nevzdala, protože to jeto jediné, do čeho jsem v součastné době skutečně zapálená.


Žádné komentáře: